Etické aspekty použití fotografie vážně nemocného člověka

Z hlediska obecně lidského použít fotografické záznamy vážně nemocného člověka bez jeho souhlasu jsou bezesporu za hranicí etického chování žurnalistů, kdy je potřeba dbát, aby nebylo narušenou soukromí nemocné osoby. Paragraf 3/f Etického kodexu Syndikátu novinářů ČR k tomu říká: kromě nesporných důvodů veřejného zájmu nesmí novinář svou činností dostat dotčené osoby do nesnází nebo osobní tísně.

Pak ale přichází ke slovu veřejný zájem.

Tam etický kodex v paragrafu 1/e uvádí: nepřipustit, aby domněnka byla vydávána za ověřený fakt a zprávy byly deformovány zamlčením důležitých dat.

Aby mohl veřejný zájem na získání a publikování nějaké informace převážit nad standardy novinářské etiky, musí platit buď, že

1.  se jedná o informaci o veřejně činné osobě, která bezprostředně souvisí s její veřejnou činností
nebo
2. se jedná o informaci (o komkoli a čemkoli), jejíž zveřejnění může mít závažný společenský dopad,
nebo platí i 1. a 2.

V definici veřejného zájmu je mimo jiné zmíněno, že se má zabránit vědomému uvádění veřejnosti v omyl (ať už ze strany institucí nebo jednotlivců), ochrana veřejného pořádku a svobody slova obecně.

V případě prezidenta republiky však je nutné vzít v potaz také skutečnost, že kromě dalších funkcí je prezident republiky zároveň vrchním velitelem ozbrojených sil. Je tedy třeba vědět, zda je schopen tuto funkci vykonávat, eventuálně na koho v případě jeho indispozice tato funkce přechází.

Etický kodex Syndikátu novinářů byl schválen SN ČR dne 18. 6. 1998, doplněn Komisí pro etiku v roce 2000 a měl by platit pro všechny novináře hodné toho jména.

Barbora Osvaldová, předsedkyně Komise pro etiku při SN ČR