Blokádou médií si Hrad vystavuje ostudné vysvědčení

Prezident Miloš Zeman s oblibou vyčítá novinářům, že se starají o věci, které sami nedělali, a proto jim nemohou rozumět. Tímto metrem by měl měřit svým podřízeným, když se pouštějí do kritiky novinářů, ačkoli jeho kancléř k novinařině v životě ani nepřičichl a jeho mluvčí by mohl sloužit na výstavě servilní novinařiny.

 

Vedoucí kanceláře prezidenta republiky nejnověji přišel s nápadem blokovat informace pětici českých médií, Respektu, Deníku N, Seznamu Zprávy, a pořadům České televize 168 hodin a Reportérům ČT s tím, že jeho úřad tak chce přispět k boji s dezinformacemi. Dal by se odbýt proslulou otázkou majora Terazkyho „Povědztě mi, Kefalín, čo si predstavujetě pod takým slovom absurdný“.

 

Bez ironie, jedná se o čistý nesmysl. Vedoucí kanceláře prezidenta republiky se rozhodne odepřít jakékoli informace novinářům, jejichž práce se mu nelíbí. Pokud k ní má věcné a odůvodněné výhrady, k nápravě lze využít tiskového zákona, zákona o České televizi nebo zákona o rozhlasovém a televizním vysílání. Nápravy se může také domoci podáním žaloby u soudu. Není však známo, že by nějaký soud rozhodl, že některé ze zmiňovaných médií způsobilo kancléři prezidenta republiky nebo jeho úřadu újmu, a že by mu přiznal náhradu škody.

Vedoucí kanceláře prezidenta se nejspíše cítí dotčen tím, co o něm nebo o fungování jeho úřadu média píší nebo zveřejňují. Může si i postesknout, že soudní cesta bývá klikatá a nesnadná. On sám nejlépe ví, kolik času a trpělivosti museli a musejí ve sporu s jeho úřadem vynaložit ti, kteří hájí dobrou pověst svého předka, jemuž hlava státu přiřkla dva novinové články, z nichž jeden napsal úplně jiný autor, a článek, co měl být „vlevo dole“, mluvčí prezidenta dodnes marně hledá.

Prezidentův kancléř zcela přehlíží, že jeho rozhodnutí nemá solidní právní podklad, protože odporuje zákonu o svobodném přístupu k informacím, který zavazuje státní orgány poskytovat informace vztahující k jejich působnosti.

 

Jedna věc však trčí z prohlášení vedoucího kanceláře prezidenta republiky jako sláma z naleštěných zbohatlických bot. Blokována má být pětice médií, která v minulosti přinesla kritické informace o něm, o fungování kanceláře prezidenta republiky nebo o jemu podřízených organizací, a která mu nemusela být po chuti. Proč ale potom u všech všudy do svého seznamu nezahrnul také deníky MfDnes nebo Lidové noviny, které pozoruhodným poměrům v Lesní správě Lány věnovaly dlouhodobě pozornost?

 

Adam Černý,

předseda Syndikátu novinářů České republiky