Příběhy horníků na konci jedné historické éry, zápas o nezávislost veřejnoprávních médií i neobvyklé propojení přírodních zvuků s hudbou. Taková témata zaujala porotu 34. ročníku přehlídky publicistických pořadů a audiodokumentů AudioREPORT 2026. Hlavní cenu generálního ředitele Českého rozhlasu získal dokument Poslední fajront Martina Knitla, který zvítězil také v kategorii Publicistika. Mezi další výrazně oceněná díla patří Slovenská lekce Jakuba Horáčka a Lužní techno Martiny Pouchlé.   Přehlídku AudioREPORT pořádá Sdružení pro rozhlasovou tvorbu ve spolupráci s Českým rozhlasem, Syndikátem novinářů ČR, Nadací Českého literárního fondu a dalšími partnery. Již 34. ročník potvrdil, že rozhlasová publicistika a dokumentární tvorba dokážou nejen zachycovat důležité společenské události, ale také přinášet osobní příběhy, otevírat aktuální otázky a hledat nové možnosti zvukového vyprávění.   Poslední fajront vypráví o konci hornické éry Nejúspěšnějším dílem letošní přehlídky se stal dokument Poslední fajront autora Martina Knitla z Českého rozhlasu Ostrava. Snímek získal hlavní cenu generálního ředitele Českého rozhlasu pro celkově nejlépe hodnocený pořad a zároveň první místo v kategorii Publicistika.   Dokument zachycuje příběhy horníků, jejich vzpomínky i osobní vyrovnávání se s koncem více než 250 let dlouhé historie těžby černého uhlí na Karvinsku. Nejde přitom pouze o uzavření jedné průmyslové kapitoly, ale také o proměnu života lidí a celého regionu, jehož identitu hornictví po generace utvářelo. Na vzniku pořadu spolupracovali dramaturgyně Martina Pouchlá a mistr zvuku Antonín Kánský.   Slovenská lekce připomíná význam nezávislých médií První místo v kategorii Dokument získala třídílná série Slovenská lekce Jakuba Horáčka. Mapuje vývoj slovenské veřejnoprávní televize a rozhlasu od vzniku RTVS v roce 2011 až po její zánik. Zaměřuje se především na postupné oslabování nezávislosti veřejnoprávních médií a jejich vztah k politické moci. Dokument tak otevírá otázky, které přesahují hranice Slovenska a dotýkají se samotné podstaty svobodné žurnalistiky, její odpovědnosti vůči veřejnosti i odolnosti médií proti politickým zásahům. Dramaturgem série byl Jan Herget, mistrem zvuku Jonáš Rosůlek.   Lužní techno proměnilo zvuky přírody v hudbu Cenu Zdeňka Boučka za originalitu získala Martina Pouchlá za dokument Lužní techno z cyklu Radiodokument Českého rozhlasu Vltava.   Dvaačtyřicetiminutový snímek sleduje zvukového dokumentaristu a hudebníka Tomáše Šenkyříka při zachycování autentických zvuků lužních lesů jižní Moravy. Nahrávky přírody se následně stávají základem hudební kompozice, která vzniká ve studiu. Dokument propojuje uměleckou tvorbu, zvukový experiment i citlivé vnímání přírodního prostředí. Na jeho realizaci se podíleli také mistr zvuku Antonín Kánský a producentka Petra Petříčková.   Ocenění získaly také příběhy Václava Havla a českého filmu Druhé místo v kategorii Publicistika obsadil dvoudílný dokument Audiostopa Václava Havla Jana Hergeta. Prostřednictvím autentických zvukových záznamů, hlasového projevu a dikce přibližuje osobnost bývalého prezidenta a dramatika od disidentského období až po působení na Pražském hradě. Odhaluje přitom i méně známé stránky jeho osobnosti, například výraznou trému a nechuť k veřejným vystoupením.   O třetí místo se podělily dva pořady. Jak se zvučí Titanic autorů Tomáše Černého a Lucie Výborné nabízí pohled do zákulisí rozhlasové tvorby a vzniku zvukových efektů. Historický dokument Český film mezi Hitlerem a Stalinem Jana Sedmidubského se věnuje osudům české kinematografie v období nacistické okupace a poválečného zestátňování. Připomíná mimo jiné morální dilemata filmových tvůrců a producentů v dramatických letech 1939 až 1948.   Dokumentární tvorba připomněla básnířku i svět dvojčat Druhé místo v kategorii Dokument získali Dan Bek a Daniel Kupšovský za snímek Vladimíra Čerepková, básnířka z pasťáku. Příběh nespoutané ženy, která žila stejně vášnivě, jako psala. Dokument Českého rozhlasu Vltava připomíná život výrazné osobnosti české beatnické poezie, její nelehké dospívání, umělecké začátky v pražské Viole i dlouholetý exil ve Francii. Třetí místo patří studentskému audiodokumentu Ti dva Veroniky Huškové z brněnské JAMU. Autorka v něm prostřednictvím intimních rozhovorů se svými bratry, jednovaječnými dvojčaty Honzou a Tomem, zkoumá jejich osobní identitu a vzájemné pouto. Snímek zaujal také v mezinárodním prostředí, když získal nominaci na festivalovou cenu Prix Europa 2026 v kategorii Student Award – Rising Star.   AudioREPORT připomíná sílu rozhlasové žurnalistiky Letošní oceněné pořady ukazují mimořádnou tematickou šíři současné české rozhlasové tvorby. Od sociálních a historických témat přes otázky mediální svobody až po intimní lidské příběhy a experimentální práci se zvukem potvrzují, že rozhlasový dokument zůstává důležitou součástí kvalitní žurnalistiky. Přehlídka AudioREPORT současně poskytuje prostor autorům, dramaturgům, zvukovým mistrům i nastupující generaci dokumentaristů, jejichž práce často stojí mimo každodenní pozornost veřejnosti.   Oceněné snímky si mohou posluchači zpětně pustit v audioarchivu a mobilní aplikaci mujRozhlas. Studentský dokument Ti dva je k dispozici v podcastovém cyklu Poslední generace – GenZ.

Co potřebují lokální a regionální média, aby se dokázala udržet na mediálním trhu? Jakým výzvám čelí a kde hledat podporu? Tyto a další otázky diskutovali novinářky a novináři z 12 českých regionálních médií na Setkání regionálních novinářů, které se uskutečnilo 5. listopadu v Broumově. Akci zorganizoval zpravodajský web Naše Broumovsko díky podpoře Syndikátu novinářů ČR.   „Regionální média čelí mnoha výzvám, z nichž nejvýznamnější je samozřejmě ekonomická udržitelnost. Lokální a regionální média často existují v ekonomicky slabších regionech, kde je nižší potenciál příjmů z inzerce i od čtenářů. Uvědomujeme si proto, že budeme-li se setkávat a sdílet naše zkušenosti, můžeme si vzájemně pomoct,“ řekla šéfredaktorka Našeho Broumovska Michaela Mašková.   Setkání regionálních novinářů proběhlo v Broumově již podruhé, a to díky podpoře Syndikátů novinářů ČR. Coby uzavřená akce bylo součástí konference Broumovské diskuse, která se letos konala již potřinácté, tentokrát s tématem Lidství a zodpovědnost. Zúčastnilo se ho celkem 17 novinářek a novinářů z 12 regionálních a lokálních médií – kromě pořádajícího zpravodajského webu Naše Broumovsko to byl Apel Plzeň, Regionální portály, Královédvorsko.cz, Okraj.cz, Ohlasy, Náš Liberec, regionální týdeník Znojemsko, Aktuálně z Brandýska, iRozhlas.cz a České obzory. Nechyběli také zástupkyně Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky Veronika Vlachová a Magdaléna Daňková, docentka Lenka Waschková Císařová z katedry Mediálních studií a žurnalistiky Masarykovy univerzity a Miloš Šenkýř za Syndikát novinářů ČR.   „Jsem nadšená, že počet regionálních novinářek a novinářů, kteří se sešli při letošním druhém setkání, narostl o polovinu ve srovnání s loňským prvním ročníkem. A z diskuse, závěrů i neformálních setkání v průběhu dalších dnů jsem přesvědčená, že jsme nejen pojmenovali důležitá společná témata, ale také se vzájemně inspirovali či naplánovali další spolupráci,“ zhodnotila setkání Lenka Waschková Císařová z Masarykovy univerzity, která se dlouhodobě věnuje výzkumu regionálních médií.   Potřeba spolupracovat Jedním z hlavních témat byla existence Asociace regionálních novinářů. Ta sice již nějakou dobu existuje, díky omezeným kapacitám však dosud nevyvíjela výraznou činnost. Téma nabylo na důležitosti nedávno, když šéfredaktoři celostátních médií vydali své prohlášení k politikům, v nichž je vyzývali, aby poskytovali novinářům otevřeně informace, neútočili na ně a vyhýbali se verbálnímu násilí. Do této výzvy však regionální média nebyla zapojena. „Vnímáme, že pro velká média jsme do určité míry neviditelní, přitom žurnalistika začíná v regionech. My přinášíme aktuální zprávy místním lidem a zpracováváme pro ně důležitá témata. Jak potvrzují zkušenosti ostatních kolegů, regionální novináři a novinářky běžně čelí neochotě radnic s nimi komunikovat či nejrůznějším útokům na sociálních sítí,“ upozornila Mašková.   Výsledkem diskuse mezi přítomnými tak byla dohoda na oživení Asociace, aktualizaci jejího webu a dalším společném postupu regionálních médiích dle aktuálních výzev.   Zásadní otázkou byla ekonomická udržitelnost regionálních médií. Není výjimkou, že tato média fungují často ve složení dvou i jednoho redaktorů, kteří zastávají všechnu práci, což je dlouhodobě těžko udržitelné. „Sdíleli jsme například zkušenosti s tím, zda se dařilo získávat předvolební inzerci, což je pro nás potenciálně důležitý zdroj příjmů. Všechna zúčastněná média však oproti minulý rokům zaznamenala výrazný pokles příjmů. Kromě sociálních sítí za to mohou také radniční noviny, které většinu inzerce stáhnou, protože nabízejí oproti nám dumpingové ceny,“ řekla Mašková.   Novináři a novinářky dále sdíleli příklady dobré praxi či možnost spolupráce napříč regiony na různých tématech.   Dobrý krok Na setkání přijela také Veronika Vlachová z Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky, který každoročně otevírá výzvu pro lokální média. „Přijde mi důležité, že se regionální novinářky a novináři osobně sešli na jednom místě a diskutovali důležitá témata. Informační propojenost je ultra důležitá, je skvělé, že jste tomu otevřeni. Líbilo se mi otevřené sdílení know-how mezi novináři z různých médií. Přišlo mi to jako dobrý krok,“ ohodnotila setkání Vlachová, která dále představila grantovou podporu pro lokální média. Upozornila také na to, že NFNZ by rád v dalších letech nabízel kromě finanční podpory i mentoring. „Mile mě překvapilo, že padl dotaz na mentoring a že si novináři uvědomují, že by bylo přínosné, pokud bychom něco takového mohli poskytnout,“ dodala.      

(Frankfurt/Praha) Za účasti téměř 200 hostů z politického, společenského a mediálního života obou zemí byla v pátek 6. listopadu udělena Česko-německá novinářská cena 2026. V divadle Volksbühne na ulici Großer Hirschgraben ve Frankfurtu nad Mohanem ocenil Česko-německý fond budoucnosti již pojedenácté výjimečné novinářské práce, které přinášejí nové pohledy na sousední zemi. Pod mottem „Novinařina, která spojuje“ cena vyzdvihuje příspěvky, které otevírají nové pohledy na sousední zemi a věnují se i složitým otázkám společné historie a současnosti. Letošní vítězné příspěvky se mimo jiné zabývají Sudetoněmeckým sjezdem v Brně, vyprávějí o přeshraničních setkáních nebo ukazují, jak se lidé vyrovnávají s důsledky přírodní katastrofy. „Dobrá novinařina probouzí zvědavost – na lidi, na jejich příběhy a jejich pohled na svět. Přesně to potřebujeme i mezi Čechy a Němci. Protože to, že jsme sousedy, ještě zdaleka neznamená, že si navzájem rozumíme. Letošní laureátky a laureáti jdou do hloubky, kladou nepohodlné otázky a dávají prostor různým hlasům. Jejich práce nám pomáhá lépe porozumět sousední zemi, stejně jako se zamýšlet nad vlastním pohledem. To je novinařina, která spojuje,“ zdůrazňují Susanne Sehlbach a Tomáš Jelínek, ředitelé Česko-německého fondu budoucnosti. Česko-německou novinářskou cenu uděluje Česko-německý fond budoucnosti společně s Německým svazem novinářů (DJV) a Syndikátem novinářů ČR. Laureátky a laureáty vybírá česko-německá porota složená z renomovaných novinářek a novinářů z obou zemí.   Letošní předseda poroty Peter Lange ve svém úvodním vystoupení mimo jiné vyzdvihl význam veřejnoprávních médií pro vzájemné porozumění: „Pokud zeslábne schopnost profesionálních médií naplňovat svoji úlohu v důsledku omezování finančních prostředků, pak to může mít dopad i na tuto cenu, kterou každoročně udělujeme. Mohou poté chybět právě ty vynikající a náročné novinářské práce, které vyžadují vytrvalost a jdou do hloubky, tedy takové práce, které se liší od každodenní zpravodajské rutiny. Mohlo by se stát, že obě strany se budou o sobě dozvídat ještě méně, a to se všemi důsledky, které to může mít pro vzájemné porozumění na obou stranách hranice,“ zdůraznil Lange.   Slavnostní předávání cen živě vysílala na svém webu Česká televize a německá stanice MDR / Mitteldeutscher Rundfunk. https://www.ceskatelevize.cz/porady/10000000432-slavnostni-vyhlaseni-cesko-nemecke-novinarske-ceny/22625300265/   Vítězové 2026 Kategorie text • Vladimír Ševela: Do Brna! Rozruchu navzdory, Hospodářské noviny, 22.05.2026. • Maria Oberleitner, Wolfgang Würth, Magdalena Becher: Aus böhmischen Dörfern, Oberpfalz-Medien (Der neue Tag/Amberger Zeitung), 29.11.2025. Kategorie audio • Tomáš Kremr: Brněnská jedenáctka speciál: Velká reportáž ze sjezdu sudetských Němců v Brně, Český rozhlas, 28.06.2026. • Olga Hochweis: Die tschechische Comicautorin und Illustratorin Štěpánka Jislová, Deutschlandfunk Kultur, 05.06.2026 Kategorie multimédia • Jana Gerleová: Fantomová hranice, Česká televize, ČT 1. 25.05.2026 • Bettina Wobst: Nationalparks - Brandherde und Naturparadiese?, ARTE Re, 16.06.2026 Zvláštní cena Mileny Jesenské • Oliver Hach: Das Geheimnis der verschwundenden Dörfer im böhmischen Erzgebirge, Freie Presse, 12.03.2026 Česko-německou novinářskou cenou reaguje Česko-německý fond budoucnosti na poptávku po kvalitním, nezávislém a objektivním zpravodajství o dění v sousední zemi, o jeho příčinách a souvislostech. Už pojedenácté vyznamenal novináře, kteří nad rámec každodenní práce vyhledávají témata, lidi a příběhy, které dovedou veřejnosti přiblížit život v sousední zemi a její obyvatele. Oceněny jsou nejlepší české a německé příspěvky v kategoriích text, audio a multimédia. Zvláštní cenou Mileny Jesenské jsou nadto oceněny aktuální příspěvky zabývající se občanskou odvahou, porozuměním či tolerancí. Vítězství v jednotlivých kategoriích je spojeno s finanční odměnou ve výši 2 500 eur. Porota Česko-německé novinářské ceny je složena z novinářek a novinářů, kteří mají dlouholeté zkušenosti se vztahy mezi oběma zeměmi a hovoří jejich jazyky: Petr Brod, Jan Brož, Daniel Brössler, Libuše Černá, Michael Hiller, Dr. Anneke Hudalla, Silja Schultheis, Kilian Kirchgeßner, Bogna Koreng, Veronika Kupková, Dr. Peter Lange, Filip Nerad, Lída Rakušanová, Christoph Scheffer, Hynek Spurný a Anne Webert.    

Plzeň, 10. září 2026 Hrady, zámky, kostely, měšťanské domy, technické památky i nenápadné stavby v krajině mají za sebou desítky či stovky let historie. Jejich příběhy ale často zůstávají skryté. Nová novinářská soutěž Hlas památek – Cena za mediální prezentaci v oblasti kulturního dědictví západních Čech chce ocenit autory, kteří je dokážou veřejnosti přiblížit odborně správně, srozumitelně a poutavě.   První ročník soutěže vyhlašují Syndikát západočeských novinářů a Národní památkový ústav, územní odborná pracoviště v Plzni a Lokti.   Kulturní dědictví není jen kulisou pro výlet nebo fotografii. Za památkami stojí příběhy lidí, řemesel a architektury, proměny měst a krajiny, ale také často dlouhé roky oprav, hledání nového využití nebo snaha zachránit objekty, kterým hrozil zánik. Způsob, jakým o těchto tématech média informují, může výrazně ovlivnit, jak je veřejnost vnímá a jaký vztah si k nim vytváří.   Nejen hrady a zámky Soutěž Hlas památek chce upozornit na kvalitní novinářské a publicistické práce věnované kulturnímu dědictví a památkové péči v západních Čechách. Tématem přitom nemusí být pouze známé turistické cíle. Západní Čechy nabízejí množství méně známých památek, pozoruhodných staveb, příběhů obnovy i lidí, kteří se o jejich zachování starají. Právě originalita, nový úhel pohledu a skutečný informační přínos pro veřejnost budou patřit mezi důležitá hodnoticí kritéria. Porota bude posuzovat obsahovou kvalitu a věcnou správnost, práci s informacemi a zdroji, srozumitelnost, strukturu, originalitu a poutavost zpracování. Čtyři soutěžní kategorie Do soutěže se mohou zapojit profesionální novináři, publicisté, redakce i externí autoři, kteří publikují v regionálních nebo celostátních médiích.   Soutěžit se bude ve čtyřech kategoriích: tištěná publicistika online publicistika rozhlasová reportáž televizní reportáž   U psaných příspěvků bude porota hodnotit také jazykovou a stylistickou úroveň, členění textu a práci s obrazovým materiálem. U rozhlasových reportáží se zaměří rovněž na dramaturgii a práci se zvukem, u televizních reportáží na práci s obrazem, střihem a propojení komentáře s vizuální stránkou. Porota může udělit také zvláštní cenu za mimořádný přínos popularizaci kulturního dědictví, například za výjimečné zpracování tématu, jeho společenský dopad nebo mimořádný přínos veřejné debatě o památkové péči. Do soutěže lze přihlásit práce tematicky související s kulturním dědictvím a památkovou péčí v západních Čechách, které byly zveřejněny od 1. ledna do 31. října 2026. Uzávěrka přihlášek je 13. listopadu 2026.   Hlas památek – základní informace: Vyhlašovatelé: Syndikát západočeských novinářů a Národní památkový ústav – územní odborná pracoviště v Plzni a Lokti Podpora: Plzeňský kraj a Karlovarský kraj Kategorie: tištěná publicistika, online publicistika, rozhlasová reportáž, televizní reportáž Období zveřejnění soutěžních prací: 1. 1.–31. 10. 2026 Uzávěrka přihlášek: 13. 11. 2026 Maximální počet příspěvků na účastníka: 3 Kontakt pro média: Zdeněk Levý, předseda Syndikátu západočeských novinářů Tel.: +420 608 101 060 E-mail: zdenek.levy@post.cz   Kompletní propozice: Vyhlášení novinářské soutěže_SZN

Svérázný pozdrav posílají v těchto dnech do České republiky novináři napříč Evropou. Fotografují se s hodinami ukazujícími čas 4:36.   Výzvu k symbolické podpoře Českému rozhlasu a České televizi vytvořila po sérii konzultací se Syndikátem novinářů ČR prezidentka Evropské federace novinářů Maja Sever, která se chystá přijet podpořit česká veřejnoprávní média i osobně, na plánovanou demonstraci 15. 11. 2026.    K iniciativě se vedle Evropské novinářské federace připojily rovněž Mezinárodní novinářské federace, Evropská vysílací unie (EBU), Mezinárodní tiskový institut (IPI), Evropské centrum pro svobodu tisku a médií (ECPMF), IFEX, Index on Censorship a Asociace evropských novinářů (AEJ). Ti všichni vyjadřují solidaritu s novináři a občany Česka.   Žurnalisté napříč světadílem – od Řecka, přes Francii, Chorvatsko, Slovinsko, Bosnu a Hercegovinu, ale i Srbsko pozorně sledují dění v České republice, sdílejí svoje fotografie a s nimi i své postřehy k vývoji. Zejména zástupci zemí, kteří mají zkušenosti s výpady vůči svobodě médií či s jejím omezováním, zdůrazňují, že současné chvíle jsou zásadní nejen pro veřejnoprávní média, ale i pro ta ostatní. Mnozí autoři v příspěvcích na sociálních sítích linkují Úřad vlády ČR, ministerstvo kultury či konkrétní politiky.    

V předvečer stávky pracovníků České televize a Českého rozhlasu vyjádřily nebývale silnou podporu jejich snažení novinářské organizace napříč Evropou a světem.   Evropská federace novinářů (EFJ) a Mezinárodní organizace novinářů (IFJ) podpořily i všechny obyvatele, kteří na podporu obou médií a svobody projevu jako takové vystupují. „Víme, že nezávislost veřejnoprávních médií se ne vždy ztrácí kvůli otevřené cenzuře nebo přímým politickým příkazům. Může být postupně podkopávána legislativními změnami, finančním tlakem a atmosférou nejistoty, v níž je pro novináře a redaktory stále obtížnější pracovat svobodně a bez obav z následků,“ stojí ve stanovisku.   K vyjádření se dosud připojily tři desítky novinářských svazů a organizací, podpořili je i Reportéři bez hranic a Evropská vysílací unie (EBU). Čas 4:36, kdy v sobotu 24. října Poslanecká sněmovna ČR v prvním čtení bez dostatečných odborných diskusí projednala změnu zákona, se stal symbolem napříč Evropou i světem. „Řada kolegů se symbolicky fotografuje s hodinami ukazujícími právě tento čas. A takovéto snímky pak sdílí na sociálních sítích,“ doplnila místopředsedkyně Syndikátu novinářů ČR Magdalena Sodomková, která je s partnerskými organizacemi v kontaktu.   Syndikát novinářů ČR vyjadřuje opakovaně plnou profesní i lidskou solidaritu zaměstnancům České televize a Českého rozhlasu i občanské iniciativě Veřejnoprávně, kteří v reakci na zrychlené a nestandardní projednávání zákona rušícího koncesionářské poplatky pořádají stávku. Zdůrazňuje, že je to důsledek jednání, kdy se změny dějí zrychleně bez odborné diskuse a hledání možností, které by zaručily a upevnily nezávislost médií. Což nevylučuje například posílení kontrolní role Nejvyššího kontrolního úřadu.   „Syndikát novinářů společně s dalšími organizacemi apeluje na zákonodárce, aby zastavili nátlakové kroky a naslouchali hlasu odborné veřejnosti i samotných tvůrců veřejné služby. Projednávání takto  závažného celospolečenského tématu zrychleným a silovým způsobem v okamžiku, kdy k němu není logický důvod, je v přímém rozporu s demokratickými zásadami otevřené a věcné diskuse, která u tohoto tématu dlouhodobě chybí,“ uvedla předsedkyně SN ČR Ivana Šuláková.   Prohlášení EFJ i se seznamem signatářů lze najít na: https://europeanjournalists.org/blog/2026/11/02/public-service-media-must-belong-to-the-people-solidarity-with-czechia/   Miloš Šenkýř, místopředseda SN ČR

Syndikát novinářů České republiky dlouhodobě podporuje konstruktivní debatu o situaci veřejnoprávních médií. A současně tím vyjadřuje podporu debatě o situaci ve společnosti jako takové. Včetně diskuse o jasných pravidlech vztahu k médiím, tedy takových, která vylučují libovůli jednotlivých konkrétních osob.   V uplynulých dnech, týdnech a měsících se Syndikát novinářů ČR všemi dostupnými způsoby zapojil do diskusí o budoucnosti médií veřejné služby. Jeho cílem bylo, je a bude podpořit takovou formu jejich fungování, která zaručí nezávislost a rozvoj i v souladu s Evropským aktem o svobodě médií (EMFA). V rovině financí jí jsou (v souladu s tradicí naší země) koncesionářské poplatky. SN ČR ovšem nevyloučil možnost diskutovat odborně a kvalifikovaně o parametrech tohoto systému, případně i jeho vhodné a promyšlené přeměně po vzoru vyspělých států. Současně plně souhlasíme, podobně jako ostatně sama veřejnoprávní média, se stanovením a vymezením kontrolní role NKÚ.   Syndikát novinářů v zastoupení předsedkyně i dalších zástupců opakovaně vyjadřoval tento názor a nabízel konzultace. Syndikát byl zastoupen v odborné skupině, která vznikla v Poslanecké sněmovně. A když se ta přesunula po zrušení na půdu Senátu, přijal účast i v ní. Společně s dalšími oborovými organizacemi se podílíme na implementaci EMFA, v jejímž zavádění má Česká republika ze strany veřejné správy (tedy nikoli organizací působících v oboru) zpoždění.   I když SN ČR nesouhlasil s pojetím zákona o médiích veřejné služby, který předložilo Ministerstvo kultury ČR, poslal k němu stejně jako další organizace mnohostránkové věcné připomínky v rámci standardního legislativního procesu. Učinil tak datovou schránkou ministerstva kultury a úřadu vlády. Na tento krok nedostal žádnou – tedy ani odmítavou – reakci. Místo toho ministerstvo kultury konstatovalo, zjednodušeně řečeno, že pro široký nesouhlas předkládá pouze změnu financování. Pro tuto změnu využilo, opět obrazně řečeno, obálku s původním neúspěšně prosazovaným zákonem. Může se tak zdát, že návrh prošel odbornou diskusí, což se nestalo.   Ministerský návrh prošel až do Poslanecké sněmovny a byl po nečekaném zařazení a následném hlasování 24. 10. 2026 v 4.36 ráno poslán do druhého čtení. Nebyla tak šance uplatnit odborné pohledy na věc a jejich předložení zástupcům jednotlivých subjektů.   Nyní předseda vlády Andrej Babiš slibuje odbornou debatu v rámci druhého čtení v parlamentu. Jsme přesvědčeni, že koalice vynechala dvě příležitosti, kdy měla šance s odborníky a zástupci profese diskutovat. Naše nabídka diskuse stále platí, po dvojím obejití diskusí však cítíme morální povinnost vystupovat o to hlasitěji. Tím spíše, že se politické kroky začínají týkat i dalších médií včetně soukromých. Proto jsme například oslovili všechna ministerstva s návrhem spolupráce nad akreditačními pravidly, jejichž zveřejnění by omezilo prvky libovůle ve vztahu k novinářům. Odezva je s výjimkou několika ministerstev (například financí) minimální.   Opakovaně ve spolupráci s dalšími organizacemi, například Reportéry bez hranic, varujeme před každým krokem, který může ohrozit svobodu médií i projevu. V souvislosti s dalšími souběžnými událostmi konstatujeme, že je právem ministerstva (v tomto případě kultury) stanovovat pravidla pro dělení příspěvků, upravovat předpisy a další dokumenty, ovšem mělo by tak činit transparentně, na základě pevně stanovených pravidel a nikoli tak, aby mohla být uplatněna libovůle.   Odborná diskuse a vyslechnutí názoru těch, kteří diskusí nabízejí, je jednou ze součástí nejen demokracie, ale obecné lidské slušnosti. A také o tu ve svých vyjádřeních a krocích Syndikát novinářů ČR usiluje.   Grémium Syndikátu novinářů České republiky

Letectví a letecké sporty stále živoří na pokraji zájmu hlavních médií, přestože zejména letečtí sportovci patří mezi evropskou nebo i světovou špičku. Za uplynulých padesát či šedesát let to jsou desítky a desítky cenných medailí z evropských i světových mistrovství. Letecká fotografie byla do nedávna výsadou několika málo specializovaných špičkových fotografů jako byli Ladislav Sitenský, Karel Masojídek, Otakar Šaffek nebo Václav Jukl, které však znal jen okruh leteckých fandů a nadšenců.   Výkony leteckých sportovců není jen tak snadné fotografovat, ale hlavně publikovat. V posledních letech, díky úžasnému technickému pokroku a rozvoji digitální fotografie se v našich zeměpisných šířkách objevila celá řada nadaných a kvalitních fotografů, kteří využívají každé letecké akce a události a věnují jim svojí tvorbou nemálo času a prostředků s velmi dobrými výsledky. Bohužel pro jejich tvorbu je jen velice málo příležitostí k tomu, aby se o nich dozvěděla širší část veřejnosti, což je velká škoda!   Syndikát novinářů ČR, respektive Klub leteckých novinářů, Klub fotoreportérů a Klub vědeckých novinářů spojili své síly a rozhodli se se pokusit tento stav změnit. Dát možnost těmto leteckým nadšencům a šanci jejich tvorbu naší veřejnosti přiblížit. Padla volba na to vypsat soutěž o nejlepší fotografii z leteckého prostředí a výsledky této soutěže pak prezentovat na veřejné výstavě.   V úterý 27. října zasedala porota fotosoutěže o nejlepší snímky s leteckou tématikou AERO FOTO 26. Soutěž prostřednictvím Klubu leteckých novinářů na počátku letošního roku vypsal Syndikát novinářů ČR. Mediálními partnery se staly odborné časopisy Flying Revue, Letectví a kosmonautika a časopis Pilot. Patronát nad soutěží převzaly tyto organizace: Odbor letectví ministerstva dopravy ČR, Úřad civilního letectví ČR, Aeroklub ČR a Letecká amatérská asociace ČR, Foto Škoda Praha, NIKON CZ a Letiště Václava Havla.   Do soutěže se přihlásilo celkem 31 fotografů se 145 snímky z České a Slovenské republiky, kteří soutěží ve třech kategoriích:   kategorie: „Letadlo z letadla“ kategorie: „Lidé a letadla obecně“ (General Aviation) kategorie: „Vše co létá“ (převážně v letu)   Odborná porota složená z řad fotografů a publicistů zasedala v úterý 27. října 2026 v prvním kole vybrala 53 snímků, které postupují do závěrečného druhého kola. Z nich porota vybere 15 snímků z každé kategorie a v každé kategorii první tři snímky. Kromě toho budou vyhlášeny zvláštní ceny Foto Škoda, Nikon CZ, Klubu leteckých novinářů ČR, fa Šlechta Praha a Letiště Václava Havla. Vítězové jednotlivých kategorií obdrží hodnotné ceny a každý účastník závěrečného kola diplom s originální grafikou Miroslava Vomáčky. Všechny snímky z druhého kola soutěže budou součástí putovní výstavy, která se uskuteční například v Leteckém muzeu Metoděje Vlacha v Mladé Boleslavi a několika dalších místech.         V listopadu proběhne závěrečné kolo soutěže a pak slavnostní vyhlášení výsledků. O datu a místě vyhlášení vás budeme včas informovat.    

Evropská federace novinářů (EFJ) se připojuje ke svému členovi, Syndikátu novinářů České republiky (SNCR), a důrazně se staví proti snaze vládnoucí koalice urychlit schválení zákona, který vážně ohrožuje nezávislost českých veřejnoprávních médií.   Originál sdělení na webu EFJ: https://europeanjournalists.org/blog/2026/10/23/czechia-coalition-fast-tracks-bill-that-puts-public-service-media-at-risk/  

Syndikát novinářů České republiky vyjadřuje plnou profesní i lidskou solidaritu zaměstnancům České televize a Českého rozhlasu i občanské iniciativě Veřejnoprávně, kteří v reakci na dnes zahájené zrychlené a nestandardní projednávání zákona rušícího koncesionářské poplatky ohlásili stávku. „Silové prosazování této legislativní změny v Poslanecké sněmovně bez řádné odborné diskuse nedává pracovníkům veřejnoprávních médií žádnou jinou možnost, jak účinně hájit svobodu a nezávislost médií veřejné služby. Přechod na financování ze státního rozpočtu vystavuje klíčová média v zemi přímému tlaku politické moci,“ uvedla v reakci na ohlášení stávky předsedkyně SN ČR Ivana Šuláková. Ohlášenou stávku novinářů a zaměstnanců ČT a ČRo vnímáme jako plně legitimní a krajní krok na obranu základních demokratických principů, nezávislosti žurnalistiky a práva veřejnosti na objektivní informace. Syndikát novinářů ČR stojí pevně za stávkujícími kolegy. Apeluje na zákonodárce, aby zastavili nátlakové kroky a naslouchali hlasu odborné veřejnosti i samotných tvůrců veřejné služby. Projednávání takto závažného celospolečenského tématu zrychleným a silovým způsobem v okamžiku, kdy k němu není logický důvod, je v přímém rozporu s demokratickými zásadami otevřené a věcné diskuse, která u tohoto tématu dlouhodobě chybí. 

PROHLÁŠENÍ SYNDIKÁTU NOVINÁŘŮ ČR k přednostnímu projednávání návrhu na zrušení televizních a rozhlasových poplatků v Poslanecké sněmovně Praha, 23. října 2026   Syndikát novinářů České republiky vyjadřuje zásadní nesouhlas s postupem vládní koalice, která dnes v Poslanecké sněmovně prosadila přednostní projednání návrhu na zrušení televizních a rozhlasových poplatků a jejich nahrazení financováním ze státního rozpočtu.   Tento krok považujeme za zcela nestandardní a nepřijatelný. Projednávání takto závažného celospolečenského tématu zrychleným a silovým způsobem je v přímém rozporu s demokratickými zásadami otevřené a věcné diskuse. Média veřejné služby – Česká televize a Český rozhlas – představují klíčový pilíř české demokracie a svobody slova. Změna způsobu jejich financování, která přímo ohrožuje jejich nezávislost a vystavuje je riziku politického tlaku, vyžaduje důkladnou odbornou i veřejnou debatu.   Navrhující politici však dlouhodobě a systematicky ignorují věcné připomínky, varování a doporučení odborné veřejnosti, novinářských asociací i nezávislých analytiků. Namísto transparentního dialogu se snaží prosadit zásadní systémovou změnu narychlo a bez ohledu na hrozící následky pro pluralitu a svobodu médií v České republice.   Syndikát novinářů ČR vyzývá poslankyně a poslance Poslanecké sněmovny, aby se vrátili k dodržování demokratických legislativních postupů, zastavili ukvapené schvalování tohoto návrhu a zahájili řádnou odbornou diskusi za účasti zástupců médií, odborníků i veřejnosti.  

Syndikát novinářů České republiky důrazně odsuzuje výhrůžky smrtí, kterým čelí politická redaktorka Novinek Karolina Brodníčková, i veřejné útoky, které na ni v této souvislosti míří.   Za zvlášť znepokojivé považujeme skutečnost, že namísto jednoznačného odmítnutí násilí se novinářka setkává také s veřejnými výroky politiků, které její situaci zlehčují či vůči ní vyjadřují nepřátelství. Politici mají spoluodpovědnost za to, jaké hranice přijatelného chování svými slovy a činy nastavují.   Syndikát novinářů ČR vyjadřuje Karolině Brodníčkové svou solidaritu a podporu. Zároveň vyzývá všechny veřejně činné osoby, aby se od výhrůžek a zastrašování novinářů jednoznačně distancovaly a nepřispívaly svými výroky k jejich legitimizaci.   Svoboda slova neznamená právo vyhrožovat druhým. Znamená také právo novinářů klást otázky, zveřejňovat zjištění a kontrolovat moc bez strachu z násilí.