Nadace OSF (Open society fund), jehož donátorem je i Syndikát novinářů ČR, tento týden uděloval další Novinářské ceny. V letošním 16. ročníku se o ocenění ucházelo 640 příspěvků ze 70 médií. Nejvíce cen získali redaktoři Seznam Zpráv.   Témata, která se mezi přihlášenými příspěvky objevovala nejčastěji, reflektovala nejen nejzásadnější události na domácí i světové scéně, shrnula ředitelka Nadace OSF Martina Břeňová: „Novinářská komunita opět ukázala, že je schopna nejen reagovat na aktuální krize, ale také je analyzovat, dávat do souvislostí a kriticky reflektovat.”   Mezi nominovanými byla práce renomovaných autorů i teprve začínajících mladých novinářů. Své zastoupení měly velké redakce i lokální média. „S potěšením sledujeme, že se mezi nejúspěšnější autory už zcela pravidelně probojovávají i kolegové z lokálních redakcí. To je důkazem, že v novinařině nehraje roli to, jestli jste z velké pražské redakce, nebo z malého týmu na okraji republiky. Novinářská práce je jen dobrá anebo špatná. Ta, která získala letošní Novinářskou cenu, patří k nejlepší a jsme rádi, že ji můžeme podpořit,“ okomentovala vyhlašování cen Ivana Šuláková, předsedkyně SN ČR a porotkyně v kategorii Komentář.   Vyhlašování Novinářských cen 2026 navázalo na celodenní Novinářské fórum v pražském kině Přítomnost, které letos nabídlo především témata související s inovacemi v médiích v kontextu technologických, politických a společenských proměn.   Novinářské ceny letos získali:   Audiovizuální reportáž - Darja Stomatová a Ján Schürger z České televize, kteří zachytili realitu války skrze osobní příběh otce a jeho syna vojáka bojujícího v řadách ukrajinské armády.   Psaná reportáž - Stanislav Krupař z Magazínu Reportér za reportáž propojující závažnost tématu v textu s dramatickými válečnými fotografiemi a za mimořádné osobní reportérské nasazení.   Analyticko-investigativní kategorie - Christine Havranová, Adéla Jelínková, Lukáš Valášek ze Seznam Zpráv, kteří zmapovali, z čeho žijí šéfové české buňky motorkářského gangu Noční vlci.   Audiovizuální rozhovor - Pavla Holcová a Miroslav Tóth z investigace.cz, za svědectví o bezvýchodnosti lidského osudu uprostřed konfliktu v pásmu Gazy.   Komentář - Martin Čaban ze Seznam Zpráv za příspěvek poukazující na rozpory mezi činy a deklaracemi politiků odpovědných za špatnou situaci českého systému zdravotního pojištění.   Psaný rozhovor -  Ondřej Kundra z Respektu, za otevření mimořádně citlivého tématu i schopnost vytvořit bezpečný prostor pro osobní výpověď.   Ekonomická žurnalistika - Jakub Jetmar z Page Not Found, za komplexní pohled na postavení Česka v moderním světě a hlubokou analýzu postavenou na aktuálních datech, vládních strategiích i historických souvislostech.   Regionální žurnalistika - Simona Janíková z Okraj.cz, za zpracování tématu ekologické katastrofy povodí Odry, pohledem lidí, jejichž životy problém bezprostředně ovlivňuje.   Inovativní žurnalistika - Pavel Kasík ze Seznam Zpráv, za komplexní zpracování tématu velkých jazykových modelů a smysluplné využití interaktivních prvků.   Cena veřejnosti - Zdislava Pokorná z Deníku N za článek o bitcoinové kauze.   Cena Karla Havlíčka Borovského - Petr Honzejk z Hospodářských novin za výjimečný novinářský přínos a za dlouhodobě vysokou kvalitu komentářů, polemickou ostrost a rozvíjení nových žánrů.   Novinářská křepelka - Matěj Skalický z Českého rozhlasu, za práci v oblasti vědecké žurnalistiky.   Cena Daniela Anýže - Kateřina Šafaříková ze Seznam Zpráv, za zahraniční zpravodajství v němž je pro mnohé dlouholetým novinářským vzorem.

Okusit profesi novináře si vyzkoušeli studenti jihočeských středních škol, kteří se přihlásili do 2. ročníku soutěže Novinářem na zkoušku. Vyhlášení a ocenění autorů nejlepších prací se uskutečnilo 13. května 2026 v obřadní síni historické budovy radnice v Českých Budějovicích.   Druhý ročník této soutěže byl věnován novinářskému odkazu jihočeského rodáka Karla Hájka u příležitosti 126. výročí jeho narození v Lásenici na Třeboňsku. „Studenty měl Karel Hájek inspirovat coby zakladatel moderní české fotožurnalistiky k nafocení fotoreportáže. Soutěžící si tak mohli vyzkoušet práci fotoreportéra v praxi,“ uvedla za organizátory garantka soutěže Stanislava Wróblová ze Syndikátu jihočeských novinářů.   Studenti dostali na výběr dvě témata: fotoreportáž nafotit buď ve škole, nebo v prostředí kde žijí. Podle tříčlenné odborné poroty většina soutěžících projevila velkou snahu najít v každodenním životě zajímavá témata – od proměn svého bydliště až po intimní pohledy do školních chodeb. Fotoreportáže posuzovali tři porotci: profesionální fotografky Blanka Chocholová a Bohuslava Maříková, Luboš Vojtěch má za sebou dlouholetou praxi fotoeditora v denících MF Dnes a Deník.   V tematické kategorii „Moje škola – když se právě neučíme (fotoreportáž do regionálních novin)“ zvítězila Olena Kovalchuk ze Střední uměleckoprůmyslové školy sv. Anežky v Českém Krumlově. Studentka podle poroty předvedla velmi kultivovanou sérii s jasným autorským viděním a citem pro světlo v interiéru. Soubor je zajímavým pohledem do života studentů umění.   Soutěžící více oslovilo téma Kde žiju, kde jsem doma (fotoreportáž do školního časopisu). Vítězka Kateřina Dědičová ze Střední školy obchodní v Českých Budějovicích fotografovala místa, kudy denně prochází a jsou pro ni dálkou, nadějí i směrem, jak napsala v popisku k fotografiím. Podle poroty má její zpracování v sobě originalitu a všechny fotografie lze v novinách použít.      

Expertní skupina zřízená jako poradní orgán mediálního výboru PS Parlamentu ČR dnes zasedla ke svému prvnímu jednání.   Ve skupině jsou zastoupeni poslanci, odborníci z oblasti médií, České televize i Českého rozhlasu. Jejím členem je také prostřednictvím své předsedkyně Ivany Šulákové Syndikát novinářů České republiky, který dlouhodobě prosazuje ochranu nezávislé žurnalistiky, svobody slova a stabilních podmínek pro fungování médií veřejné služby. Jedním z aktuálních hlavních cílů skupiny je analyzovat dopady připravovaných změn financování médií veřejné služby a formulovat doporučení k zachování plurality, kvality a důvěryhodnosti českého veřejného mediálního prostoru.   K otázce ochrany nezávislosti médií veřejné služby se dlouhodobě vyjadřují také profesní organizace sdružené v mezinárodních strukturách novinářských a mediálních institucí. Součástí těchto aktivit je i Syndikát novinářů České republiky, který opakovaně upozorňuje, že stabilní a nezávislá veřejnoprávní média jsou jedním ze základních pilířů demokratické společnosti.   „Současná legislativa, na které stojí veřejná média v Česku, je dobrá, je hodná vzoru a mnohé evropské země by si přály takovou mít. Na těchto základech bychom měli stavět, nikoliv vymýšlet nové zákony, které postrádají smysl a které jenom média veřejné služby ohrožují existenčně, ekonomicky i co se týče svobody jejich činnosti,“ uvedla Ivana Šuláková.   Během jednání zazněly také obavy z budoucí podoby České televize. Ředitel programu, obsahu a digitálních služeb ČT Milan Fridrich podle serveru Mediář varoval před možnou „balkanizací“ České televize v případě zásadních změn financování a struktury veřejnoprávního média.   Diskuse o budoucnosti České televize a Českého rozhlasu se vede v souvislosti s návrhy na změnu systému financování veřejnoprávních médií. Podle Fridricha by případné omezení financování mohlo znamenat oslabení některých programových služeb, redakcí i regionálního vysílání. Veřejnoprávní média přitom podle něj představují důležitou součást demokratického systému a zajišťují pluralitu informací i prostor pro menšinové a kulturní formáty.   Video záznam z tiskové konference po skončení jednání expertní skupiny: https://videoarchiv.psp.cz/playa.php?cast=5281     Závěry jednání expertní skupiny:      

Předsedkyně IFJ Zuliana Lainez Otero a generální tajemník Anthony Bellanger zaslali 11. května oficiální dopis premiérovi Andreji Babiši, v němž požadují okamžité stažení návrhů zákona a pozměňovacích návrhů předloženého koaličními stranami. O útocích na česká média veřejné služby se už nemluví jen na evropské úrovni, ale tímto také na mezinárodní scéně.     Dopis vnikl na základě jednomyslně schválené rezoluce na uplynulém víkendovém kongresu IFJ. „Mezinárodní federace novinářů bude bránit své členy, novináře a žurnalistiku 24 hodin denně, 7 dní v týdnu,” ujistila Zuliana Lainez Otero.   IFJ je Mezinárodní federace novinářů – největší světová organizace zastupující novináře a mediální pracovníky.   Oficiální překlad dokumentu je zde:

Na svém 100. zasedání v Paříži ve dnech 4.–7. května přijal kongres Mezinárodní federace novinářů (IFJ) jednomyslně mimořádnou rezoluci, kterou předložil Syndikát novinářů České republiky. Dokument varuje před faktickou „znárodňovací“ politikou české vlády vůči veřejnoprávním médiím prostřednictvím zrušení koncesionářských poplatků a převedení financování do státního rozpočtu. IFJ následně vyzvala premiéra Babiše k okamžitému stažení připravovaného zákona i souvisejícího poslaneckého pozměňovacího návrhu koaličních stran.   Podle rezoluce by mohlo dojít k ochromení veřejnoprávních médií už od července 2026, tedy v období před krajskými a senátními volbami plánovanými na letošní říjen. Vláda Andreje Babiše, která podle textu vládne s podporou krajně pravicových stran SPD a Motoristé, bude usilovat o získání většiny v Senátu.   IFJ kritizuje také samotný legislativní proces, který je podle ní veden „v překotném tempu“, bez předchozího oznámení legislativního záměru a bez odborné či veřejné debaty.   Rezoluce připomíná, že současný český systém financování veřejnoprávních médií byl v Evropě dlouhodobě považován za model ekonomické i redakční nezávislosti, což podle autorů přispělo i k vysokému umístění České republiky v žebříčku svobody médií organizace Reportéři bez hranic.   Navrhované změny jsou podle IFJ v přímém rozporu s Evropským aktem o svobodě médií (EMFA), obsahují závažné legislativní nedostatky a v případě přijetí by mohly zásadně poškodit ekonomickou i redakční nezávislost veřejnoprávních médií. Rezoluce zároveň upozorňuje, že české nejvyšší státní orgány se dříve zavázaly pravidla EMFA respektovat.   Text rovněž kritizuje absenci garancí pro menšinové vysílání a varuje před možným vývojem podobným situaci v Maďarsku za vlády Viktora Orbána nebo na Slovensku pod vedením Roberta Fica. Podle IFJ je ohrožena svoboda médií v celém regionu střední Evropy.   Rezoluce připomíná i dřívější kroky Andreje Babiše v mediální oblasti. V roce 2013 získal vydavatelství MAFRA, pod které spadaly deníky Mladá fronta DNES a Lidové noviny. Podle dokumentu se MF DNES stala nástrojem jeho politického vlivu, zatímco Lidové noviny byly později prodány a jejich tištěná verze zanikla.   IFJ dále upozorňuje, že Andrej Babiš podával vůči novinářům žaloby typu SLAPP a nadále koncentruje politickou, ekonomickou i mediální moc, přičemž jeho střet zájmů podle autorů zůstává nevyřešený.     Syndikát novinářů ČR vyzval kongres IFJ, aby: pověřil nové vedení IFJ a generálního tajemníka federace neprodleným oslovením premiéra Andreje Babiše s požadavkem na okamžité stažení zákona i poslaneckého pozměňovacího návrhu, vyzval českou vládu k plnému respektování požadavků Evropského aktu o svobodě médií (EMFA) při jakýchkoli reformách veřejnoprávních médií, včetně zajištění adekvátního a dlouhodobě udržitelného financování, oslovil Evropský výbor pro mediální služby (EBMS) a Výbor Evropského parlamentu pro kulturu a vzdělávání (CULT), který EMFA schválil, a požádal o urgentní stanovisko českého premiéra i celé vlády.  

Živý přenos začne 13. května v 18.55 hodin.   https://www.youtube.com/live/GqRq3H0d9JE?reload=9&cbrd=1

(Paříž, 7.5. 2026) Delegáti výročního stého kongresu International Federation of Journalists (IFJ) v Paříži své čtyřdenní jednání (4..– 7.  května 2026) dnes uzavřeli speciální výzvou adresovanou premiérovi Andreji Babišovi. Jde o reakci na urgentní zprávu svého člena,  Syndikátu novinářů České republiky, o nově připravované legislativě zásadně měnící postavení, financování a naplňování obsahu České televize a Českého rozhlasu. Za zcela zásadní delegáti označili to, že se česká politická reprezentace snaží převzít kontrolu nad médii veřejné služby zrušením stávajícího systému poplatků.   „Delegáti kongresu IFJ jednomyslně odsoudili nově navrhovaný zákon jako krok, který nezaručí českým médiím veřejné služby předvídatelné a udržitelné financování a zároveň výrazně zvýší politickou kontrolu nad nimi.“, vysvětluje Magdalena Sodomková, delegátka a místopředsedkyně SN ČR pro zahraniční vztahy. Podle Sodomkové také kritizovali  fakt, že návrh nového zákona rozkládá fungující systém, který byl v celé Evropě uznáván jako model ekonomické a redakční nezávislosti veřejnoprávních médií.   Důležitost nezávislosti českých médií veřejné služby na pařížském novinářském fóru zdůraznila i nově zvolená vice-prezidentka IFJ Jennifer Moreau (UNIFOR, Kanada): „Máme vážné obavy ohledně změn modelu financování veřejnoprávního vysílání v České republice, a to jak v případě rozhlasu, tak televize. Je velmi důležité zachovat stabilní model financování bez politického tlaku. Musí být respektována svoboda projevu. To je základní hodnota každé demokratické společnosti.“   Delegáti kongresu také poukázali na to, že navrhované české mediální legislativní změny nejsou v souladu s evropským nařízením EMFA, protože ve výsledku zničí ekonomickou i redakční nezávislost a stabilitu médií veřejné služby. Rovněž podpořili zaměstnance České televize a Českého rozhlasu, kteří vyhlásili stávkovou pohotovost v obraně proti ohrožení stávajícího nezávislého postavení těchto médií a tím negativních dopadů na české občany.   Světový kongres IFJ v Paříži ve svém závěru pověřil nově nastupující vedení IFJ k zaslání písemné výzvy premiérovi Andreji Babišovi s požadavkem na okamžité stažení aktuálních návrhů mediálních legislativních změn českých médií veřejné služby, vysvětluje další postup nového vedení IFJ Jon Schleuss (The NewsGuild-CWA, USA), člen výkonného výboru federace IFJ: „Vyzýváme premiéra Babiše, aby přestal zasahovat do svobody českých médií a ponechal veřejnoprávní službu České republiky nezávislou.“.  Připomněl také nutnost zajistit plný soulad se všemi požadavky Evropského zákona o svobodě médií (EMFA) přijatými Evropskou unií, který se ČR zavázala respektovat.   „Víme, že nejde o první pokus pana Babiše o ovládnutí médií. Naši kolegové nás informovali, že už se v minulosti  o manipulaci trhu s médií pokusil, když ovládl dva tištěné tituly.“, upozornila na dřívější premiérovu snahu o kontrolu mediálního trhu v Česku prezidentka Mezinárodní federace novinářů Maja Sever. „Mezinárodní federace novinářů, globální komunita novinářů, situaci v České republice pozorně sleduje a žádný útok na systém veřejnoprávního vysílání nebude tolerovat.“, dodala nově zvolená vice-prezidentka IFJ Jennifer Moreau.   Syndikát novinářů České republiky je členem mezinárodních novinářských organizací IFJ a EFJ. Také v rámci jejich působnosti dlouhodobě usiluje o obranu základních novinářských práv a svobody slova nejen v České republice. Boj za finančně a obsahově nezávislá média veřejné služby považuje za jednu ze svých klíčových priorit.   Ivana Šuláková, předsedkyně SN ČR   Anthony Bellanger (generální tajemník IFJ), Pablo Aiquel (viceprezident EFJ) a Magdalena Sodomková (místopředsedkyně SN ČR). Autor fotografie (se svolením SN ČR): Lam Duc Hiên     Adam Portelli (viceprezident australské MEAA), Ulrika Hyllert (předsedkyně Švédského svazu novinářů), Maja Sever (prezidentka EFJ) a a Magdalena Sodomková (SN ČR) Autor fotografie (se svolením SN ČR): Lam Duc Hiên  

Pro děti a mládež od 10 do 27 let je určen IV. ročník publicistické a novinářské soutěže na téma Šumavy o Cenu Emila Kintzla. Uzávěrka je 4. října 2026. Soutěž vyhlašuje Deník jižní Čechy ve spolupráci se Šmidingerovou knihovnou Strakonice, Městskou knihovnou Vimperk a Obecním úřadem Kvilda.   Soutěží se ve třech věkových kategoriích: 10-15 let, 16-18 let, 19-27 let v kategorii psaných příspěvků různých žánrů (např. článek, reportáž, rozhovor, fejeton) nebo v kategorii fotografie. Do soutěže jsou přijímány původní, nepublikované práce v elektronické podobě s přihláškou se jménem, věkem a adresou i telefonem na sebe i zákonného zástupce, zaslané na e-mailovu adresu: cenaemilakintzla@seznam.cz. V psané kategorii může zaslat soutěžící nejvýše tři příspěvky, v kategorii fotografie maximálně tři snímky či jeden cyklus.   Zasláním díla do soutěže dává autor svolení k jeho případnému publikování. Práce ohodnotí odborná porota a nejlepší autoři budou oceněni. Slavnostní vyhlášení výsledků a předání cen se koná v listopadu na knižním festivalu Šumava Litera ve Vimperku. Další informace na e-mail: ragal@seznam.cz, tel. 602649292. RADEK GÁLIS   Z vítězných fotografických prací zaslaných do soutěže. Loni vyhrála Elen Oudová a její Němý svědek a Po kapkách. Foto: Archiv organizátorů soutěže      Šumavská legenda Emil Kintzl (23. 2. 1934, Praha -Nusle - 14. 3. 2022 Plzeň), byl učitelem a autorem mnoha publikací a pořadů o Šumavě. Na podzim 1939 se jeho rodina přestěhovala z Prahy do Sušice, kde prožili celou okupaci. V dětství a mládí zažil Šumavu, ze které museli těsně před válkou odejít nejprve Češi, pak Židé a po válce Němci, později kvůli rozšiřování pohraničního nebo vojenského pásma i reemigranti, např. krajané z Rumunska či osídlenci z českého vnitrozemí. Po válce vstoupil do skauta, maturoval na gymnáziu v Klatovech, dálkově studoval v Plzni. V roce 1952 nastoupil jako učitel tělocviku v Hartmanicích, později učil v Srní a Kašperských Horách. Po politických prověrkách a neshodách s tehdejším režimem v 70. letech musel učitelské povolání opustit a až do roku 1990 pracoval v kotelně jako topič. Žil v Kašperských Horách, věnoval se lyžování a pěší turistice, mapoval historii Šumavy, o které publikoval články a knížky. Sbíral příběhy o zaniklých osadách a obcích, které ve 20. století zmizely z mapy. Byl poradcem kriminálního seriálu Police Modrava, se scénáristou Janem Fischerem točili televizní cyklus Zmizelá Šumava a společně napsali několik knih o historii regionu se stejným názvem Zmizelá Šumava. V letech 2016 a 2020 za ně získali Cenu Johanna Steinbrenera na knižním festivalu Šumava Litera ve Vimperku.   Emil Kintzl, 30. 12. 2018. Foto: Jan Fischer   PŘIHLÁŠKA DO SOUTĚŽE PROPOZICE  

Mezi více než třemi stovkami zástupců novinářských organizací má na světovém kongresu International Federation of Journalists (IFJ) svou delegátku i Syndikát novinářů ČR. Místopředsedkyně pro zahraniční záležitosti Magdalena Sodomková zastupuje tento týden v Paříži na stém, výročním zasedání zájmy naší profesní organizace a současně informuje kolegy z celého světa o aktuálním mediálním vývoji v ČR, konkrétně o plánech vládní koalice podřídit média veřejné služby státní moci.   Podporu kolegů z vedení IFJ připojujeme zde:     Kongres, který pořádají francouzské pobočky IFJ: SNJ, SNJ-CGT, novináři CFDT a Force Ouvrière, se koná v Paříži symbolicky, protože jde o rodiště této organizace. Cílem několikadenního jednání je určit další směřování IFJ na období 2026–2029. Delegáti diskutují o novém pracovním programu federace a zabývají se klíčovými otázkami současné žurnalistiky, ke kterým patří mimo jiné umělá inteligence či bezpečnost novinářů.  

Terčem vulgárních a nebezpečných útoků se v poslední době stala novinářka Zuzana Černá. Stojí za nimi Jindřich Rajchl, poslanec SPD, který svými dehonestujícími vyjádřeními vyprovokoval další následnou vlnu nenávistných výhrůžek. Ty už jsou nejen za hranici slušnosti a civilizovaného vyjadřování, ale v mnohých případech je lze označit za navádění k závažnému trestnému činu.   Syndikát novinářů ČR považuje takové jednání za naprosto nepřijatelné. Novinářky a novináři z podstaty své profese bojují za spravedlnost a za práva jiných občanů, otevírají důležité kauzy poukazující na porušování etických norem i zákonů. Právě kvůli tomu jsou šikanování lidmi, kteří usilují o to, aby jejich počínání zůstalo skryto. Záměrnou dehonestaci novinářek a novinářů, která se stává spouštěčem řetězce dalších, ještě vulgárnějších a nízkých útoků, považuje Syndikát novinářů ČR za projev zbabělosti, nekompetentnosti a neschopnosti některých politiků vést smysluplnou diskusi.    Naše profesní organizace je připravena podpořit kterékoliv kolegy, kteří se s podobnými útoky setkali, setkávají nebo jim budou čelit v budoucnu, ať už jsou z velkého média nebo z malé lokální redakce.   Nepodceňujte podobné výpady vůči sobě. Dejte nám o sobě vědět (vedení SN ČR) anebo využijte pomoci prostřednictvím projektu Bezpečná žurnalistika, který Syndikát novinářů ČR finančně podporuje https://bezpecnazurnalistika.cz/.

Syndikát novinářů ČR zastoupený místopředsedkyní pro zahraniční vztahy Magdalenou Sodomkovou se v těchto dnech účastní Mezinárodního kongresu novinářů v Paříži. V rámci akce se projednávala také problematika omezování svobody veřejnoprávních médií v řadě evropských zemí, včetně České republiky. V neděli 3. května si delegáti také připomněli Světový den tisku.   Více ve zprávě EFJ (Evropská federace novinářů): https://europeanjournalists.org/blog/2026/05/03/world-press-freedom-day-protecting-public-service-media-as-critical-infrastructure-for-democracy/     Světový den svobody tisku vyhlásilo Valné shromáždění OSN v prosinci 1993 na doporučení Generální konference UNESCO a každý rok připadá na 3. května. Za tři desetiletí, která uplynula od jeho vyhlášení, jsme byli svědky významného pokroku na cestě k dosažení svobody tisku a svobody projevu na celém světě. Rozšíření nezávislých médií v mnoha zemích a rozvoj digitálních technologií umožnily volný tok informací. Svoboda médií, bezpečnost novinářů a svoboda projevu jsou však stále častěji napadány, což má dopad na naplňování dalších lidských práv.  

Reportéři bez hranic (RSF) dnes vydali Světový index svobody tisku pro rok 2026. Česká republika je v žebříčku na 11. místě, přičemž si o jedno místo oproti loňskému roku pohoršila – jedním z důvodů je oslabování garance nezávislosti veřejnoprávních médií. První příčku obsadilo Norsko, Slovensko je na 37. místě. Podle RSF prochází svoboda médií v řadě evropských zemí znepokojivým obdobím. Podle nejnovějšího Světového indexu svobody dochází v regionu k plošnému zhoršování podmínek pro novináře, a to především v důsledku oslabování právních záruk. Balkán i postsovětský prostor pod tlakem Západní Balkán vykazuje převážně negativní trend. Výjimkou je Kosovo, které si polepšilo o 15 míst, přesto však zůstává mezi nejslabšími evropskými zeměmi. Naopak Albánie, Bosna a Hercegovina a Srbsko, které usilují o vstup do Evropské unie, čelí kritice za nepřátelský přístup k médiím a náchylnost k propagandě. Ve východní Evropě si relativně stabilní pozici udržuje pouze Moldavsko, které jako jediné spadá do kategorie „uspokojivá“ svoboda tisku. Celkově ale region zaznamenal pokles ve všech sledovaných ukazatelích, nejvýrazněji v oblasti práva. Zákony jako nástroj moci Podle RSF se region stále více proměňuje v prostředí, kde jsou zákony využívány k upevnění moci na úkor svobody informací. Typickým příkladem je Gruzie, která se po roce politické krize a zásahů proti protestům propadla o 21 příček. Podobný vývoj sledujeme i v Arménii, kde nárůst žalob za pomluvu a restriktivní legislativní návrhy odrazují média od kritické práce. V Kazachstánu a Kyrgyzstánu dochází k postupnému omezování právních záruk pro novináře a k posilování tlaku na média, včetně online prostoru. Na samém konci žebříčku zůstávají autoritářské režimy jako Bělorusko, Ázerbájdžán, Rusko a Turkmenistán. Právě Rusko je označováno za druhou největší „věznici“ novinářů na světě a zároveň největší pro zahraniční reportéry. Tamní režim systematicky využívá protiteroristické a proti-extremistické zákony ke kriminalizaci novinářské práce. Ukrajina jako výjimka V kontrastu s tímto trendem působí Ukrajina, která si navzdory pokračující ruské agresi polepšila o sedm míst. Zlepšení je připisováno zejména silnému a dynamickému mediálnímu sektoru a investigativní práci novinářů, kteří přispívají k větší transparentnosti politického života.   Problémy i uvnitř Evropské unie Znepokojivý vývoj se však netýká pouze postsovětského prostoru. I v rámci Evropské unie dochází k porušování Evropského aktu o svobodě médií (EMFA), který vstoupil v platnost v srpnu 2025. Například v Německu neodpovídají zákony o národní bezpečnosti požadavkům na ochranu novinářských zdrojů. V řadě dalších zemí — včetně Francie, Itálie, Slovenska či Česka — jsou oslabovány garance nezávislosti veřejnoprávních médií, a to jak skrze stávající regulační rámce, tak nové legislativní návrhy. Estonsko, které patřilo mezi lídry v oblasti svobody médií, navíc ztratilo svou pozici ve prospěch Nizozemska. Maďarsko, Kypr a Řecko na chvostu EU Nejvážnější situace v rámci EU panuje podle RSF v Maďarsku, kde vláda Viktora Orbána odmítla implementovat evropskou legislativu a vytvořila institucionální nástroje pro tlak na novináře. Spolu s Kyprem a Řeckem patří Maďarsko mezi nejhůře hodnocené členské státy. Situace v Maďarsku se ovšem může změnit k lepšímu po tamních parlamentních volbách a odchodu Orbána z politického života.