Valná hromada SN ČR, která se sešla v Praze ve středu 4. 5. 2025, zvolila své nové vedení (řídicí výbor) pro příští tříleté funkční období. To následně potvrdilo ve funkci stávající předsedkyni Ivanu Šulákovou a místopředsedu Miloše Šenkýře.   Volba zbývajících dvou místopředsedů je naplánovaná na příští jednání řídicího výboru.   Valná hromada řešila kromě činnosti a hospodaření SN také novelizaci stanov, diskutovala o potřebě revidovat etický kodex a stanovila si priority svého grantového programu.  

Evropská novinářská cena (European Press Prize) oznámila vítěze a finalisty letošního ročníku. Šestici vítězných příspěvků spojuje nejen mimořádná kvalita, ale i odvaha a originalita, s nimiž se novináři napříč Evropou věnují zásadním tématům současnosti.   Před slavnostním předáváním cen v italském Bari promluvil předseda poroty Alan Rusbridger:   Tolik odvahy, představivosti, talentu a integrity! Jsou mezi nimi pisatelé, fotografové, editoři, datoví novináři, programátoři i kameramani. Všichni přinášejí důležitá témata dnešní doby a zpracovávají je způsobem, který je silný a zásadní. Evropská novinářská cena je nejlepší odpovědí na skepsi. Přes veškeré obavy o stav mediálního prostředí dnes nesmíme zapomínat, že v Evropě a za jejími hranicemi vznikají i nadále výjimečné novinářské počiny. Přehled oceněných Cena za výjimečné zpravodajství 🏆 Vítěz: Stalo se mámě něco, když byla malá? – Jessica Bateman 🥈 Finalista: René Damgaard se loučí se životem i se svou neteří – Line Vaaben   Cena za inovaci v novinařině 🏆 Vítěz: Pod dohledem. Jak lokalizační data ohrožují bezpečnost Německa – Katharina Brunner, Rebecca Ciesielski, Ingo Dachwitz, Sebastian Meineck a Maximilian Zierer 🥈 Finalista: Cesta k vykoupení: Jak se izraelská válka proti Hamásu stala odrazovým můstkem k židovskému osidlování Gazy – Yarden Michaeli, Avi Scharf, Idit Frenkel, Asi Oren, Uri Talshir   Cena za investigativní žurnalistiku 🏆 Vítěz: Ve službách Moskvy – Măriuța Nistor a Natalia Zaharescu 🥈 Finalista: Bismarckova chata v lese – Aiko Kempen, Laurenz Schreiner a Finn Starken   Cena za veřejnou debatu 🏆 Vítěz: Matky na konci světa – Katarzyna Boni 🥈 Finalista: Stroje paměti – Jessica Traynor   Cena za žurnalistiku o migraci 🏆 Vítěz: Vyrůstat jako 'nezápadní' v dánském pečovatelském státě – Gabriela Galvin 🥈 Finalista: Drsná pravda o snížení migrace v Itálii: bití a znásilnění migrantů tuniskými silami financovanými EU – Mark Townsend   Zvláštní cena poroty 🏆 Vítěz: Projekt Spojení s Baku, společné dílo Abzas Media a Forbidden Stories ve spolupráci s patnácti mediálními partnery, koordinované organizací Forbidden Stories.

V nedožitých 71 letech zemřel ve čtvrtek 22. května 2025 náš člen, kolega, publicista, editor a nakladatel Zdenko Pavelka. Byl dlouholetým členem redakce Práva, založil Salon, literární a kulturní přílohu tohoto deníku, zaměřenou na soudobou filozofii, literaturu i kulturní publicistiku. Vedl ji 13 let, poté se začal věnovat vydávání knih ve vlastním nakladatelství Novela bohemica.   „Postupně jsem došel k rozhodnutí vyměnit zajímavou a zábavnou, ale zároveň i celkem pohodlnou roli glosátora či uvaděče textů a jmen na stránkách novin za riskantnější dobrodružství tvorby nových knih,“ okomentoval svou proměnu novináře ve vydavatele Zdenko Pavelka. Z titulů, kterými posléze čtenáře oslovil, zmiňme alespoň knižní rozhovor s Petrem Uhlem Dělal jsem, co jsem považoval za správné nebo společně s Ivou Pekárkovou titul Přestřihnout kšandy.   Ve Zdenkovi Pavelkovi ztrácí naše novinářská obec vzdělaného, charakterního a erudovaného kolegu, jenž stál vždy za tradičními hodnotami tohoto řemesla.  

Ruská opoziční novinářka Farida Kurbangalejevová, původně bývalá novinářka ruské státní televize, může zůstat v Česku a nebude vydána do Ruska, rozhodl ve čtvrtek 22. 5. 2026 pražský Městský soud. Rusko novinářku ženu stíhá za vyzývání k terorismu, jeho ospravedlňování a šíření lží o ruské armádě.   Paní Farida má od roku 2023 trvalý pobyt v Česku a mj. působí jako novinářka opozičního ruského deníku Republic.ru, který byl ruským státem prohlášen za tzv. zahraničního agenta. Publikuje i na sociální sítích Telegram a YouTube.

Ve věku 82 let na Zelený čtvrtek 17. 04. 2025 zemřel novinář, politik a spisovatel Jaromír Štětina. Česká žurnalistika ztrácí významného a váženého autora. Byl jedním z prvních českých polistopadových válečných zpravodajů, stál u zrodu nové novinářské organizace, coby symbolu svobody slova. Vždy bojoval proti komunistické zlovůli.   Po roce 1989 byl zpravodajem Lidových novin v Moskvě a v období 1993 až 1994 jejich šéfredaktorem. V roce 1994 založil soukromou novinářskou agenturu Epicentrum a věnoval se především válečnému zpravodajství, například v Náhorním Karabachu, Čečensku nebo Afghánistánu. Je držitelem prestižní novinářské Ceny Ferdinanda Peroutky a medaile Za zásluhy, kterou mu na přelomu tisíciletí udělil prezident Václav Havel.   Čest jeho památce!

Česká unie vydavatelů, Sdružení pro internetový rozvoj, Asociace online vydavatelů, Český výbor International Press Institute a Syndikát novinářů České republiky považují návrh úprav zákona, který zavádí tresty za zveřejňování informací z přípravného trestního řízení i tehdy, když je jejich zveřejnění ve veřejném zájmu, za potenciální ohrožení svobody tisku. Tento pozměňovací návrh předložil Ústavně-právnímu výboru poslanec Radek Vondráček (ANO). Podle médií hrozí, že návrh povede k autocenzuře a omezení práce novinářů i dalších osob. Vyzývají proto zákonodárce, aby návrh při dalším projednávání odmítli, a zároveň nabízejí odbornou spolupráci při hledání přijatelnější úpravy.   Ústavně-právní výbor Poslanecké sněmovny schválil všemi hlasy svých členů až na jednu výjimku k dalšímu projednávání poněkud nestandardně neveřejně podaný pozměňovací návrh předsedy Ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny Radka Vondráčka. Návrh ve svých důsledcích kriminalizuje porušení již nyní v principu platného zákazu (nemožnosti) zveřejňovat informace z přípravného trestního řízení tam, kde na jejich zveřejňování není veřejný zájem.   Výše uvedené mediální asociace v návrhu spatřují nebezpečí ohrožení svobody médií, které vyplývá zřejmě ze zásadního nepochopení jejich role. Posláním médií je přinášet veřejnosti všechny relevantní a důvěryhodné informace, což samozřejmě zahrnuje i informace z přípravného trestního řízení, pokud tyto informace od osob v těchto řízeních zapojených uniknou. Zákonodárci a ostatní činitelé by proto měli vyvinout maximální úsilí, aby informace nebyly předmětem úniku, nikoliv se snažit postihovat média za to, že o únicích a jejich obsahu zpravují veřejnost. Kriminalizace zveřejnění takovýchto informací může novináře a poskytovatele mediálních služeb odrazovat od toho, aby veřejnost informovali o významných kauzách týkajících se politiků či jiných veřejně činných osob (tzv. chilling efekt).   Návrh však nedopadá pouze na novináře, bude se ve skutečnosti týkat i bloggerů, diskutujících na sociálních sítích, politiků samotných apod.   V návrhu nespatřujeme prostředek ochrany presumpce neviny, jak se snaží tvrdit ti, kteří novelu podporují, ale nástroj, jak bránit novinářům a dalším osobám informovat o jednotlivých trestních případech na principu padni komu padni. Potenciální riziko uložení trestu odnětí svobody až na 5 let může vyvolat u novinářů, vydavatelů, ale i jiných osob, které by chtěly informovat o kauze veřejného zájmu, nejistotu, obavy a vést k nebezpečné autocenzuře. Odvoláváme se na čl. 21 Evropského nařízení o svobodě médií, který jasně stanovuje povinnost členských států nastavovat vnitrostátní opatření týkající se poskytovatelů mediálních služeb tak, aby nedocházelo k ovlivňování redakční svobody. Taková opatření musí být řádně odůvodněná, transparentní, objektivní a nediskriminační. Vzhledem k chybějící důvodové zprávě k tomuto bodu nebyl tento požadavek naplněn.   Vyzýváme proto zákonodárce, aby obsah tohoto pozměňovacího návrhu předloženého prostřednictvím Ústavně-právního výboru poslancem Radkem Vondráčkem při dalším projednávání návrhu novely trestního řádu a zákona odmítli. Zároveň jsme připraveni být odborným partnerem do diskuse o návrhu změn v této problematice.