Syndikát novinářů České republiky

Aktuality

• 27.1.2012
  Žurnalistika cestou k politickému vzdělávání
• 9.1.2012
  Novinářská cena 2011-připomínka
• 2.1.2012
  Média na pomoc památkám - XV.ročník soutěže
• Další aktuality

Odkazy

• Kluby

• Klub volných novinářů
• Klub kultury
• Klub vědeckých novinářů
• Klub novinářů seniorů

• Projekty

• MediaŽurnál
• Presscentrum

Podrobnosti

• Syndikát
• Plán činnosti
• Grémium
• Řídící výbor
• Termíny
• Stanovy
• Deklarace
• Členství
• Mezinárodní průkaz

Kontakt

• E-mail: kancelar@syndikat-novinaru.cz
• Tel.: +420 224 142 456

Jopixel Tvorba www stránek, redakční systém

Zpráva o činnosti SN ČR od roku 2007, přednesená předsedou SN ČR na VH dne 11.6.2010

Syndikát novinářů České republiky uzavírá tříleté volební období, takže je tu důvod k bilancování. Své účty složily na svých valných hromadách regionální sdružení i jednotlivé kluby. Na řídícím výboru a grémiu je, aby zhodnotil svou práci a pokusil se o souhrnější pohled.
Řečeno stručně, v končícím volebním období řídícího výboru Syndikátu novinářů se celá řada věcí povedla, hlavní cíl se však splnit nepodařilo. Syndikát novinářů nadále nemá ten respekt, který by rád měl a potřeboval, především proto, že se potýká s malým zájmem všeobecně respektovaných novinářů, a také proto, že někdy lze vznášet otázky nad jeho členskou základnou. V obojím případě to není vinou výhradně Syndikátu, to však jeho členy i jeho vedení nezbavuje jejich odpovědnosti a hlavně by to mělo být výzvou to budoucna.
Proč se například nedaří, aby se zvláště v Praze, kde je podstatná část členské základny, k Syndikátu a k jeho činnosti hlásili novináři střední generace? Inu, protože mnozí z nich vybudovali svá mnohdy prestižní postavení v letech těsně následujících po roce 1989, kdy nebývalý rozkvět médií takřka ve všech novinářích na čas vyvolal pocit, že jednotlivec se dokáže postarat o sebe sám a že není třeba, aby novináři hájili své zájmy společně.
Je nabíledni, že vyvracet tento omyl je a bude nutné ještě dlouho poté, co zhoršující se hospodářské podmínky a sílící úsilí politiků zúžit prostor pro svobodné působení médií nás přesvědčují, že novináři svou profesi mohou obhájit jen společným úsilím.
Hlavní organizační změnou, která byla schválena po minulé valné hromadě, bylo vytvoření stálého pracovního místa manažera Syndikátu novinářů. Zkušenost však ukázala, že dvoukolejnost voleného předsedy a placeného manažera není nejšťastnější: prvnímu chybí dostatek času, zatímco druhý, který by měl být fakticky zaměstnancem kanceláře Syndikátu, zase nemá jasnou „politickou“ odpovědnost. Jako řešení by se mohlo jevit zavedení institutu placeného předsedy, ale možné úskalí je zjevné: Buď by v čele musel stanout někdo, kdo už je v důchodovém věku, anebo někdo, kdo je ochoten riskovat přerušení profesionální kariéry.
Manažer Syndikátu se ve své činnosti sledoval zejména následující oblasti:
a) stabilizace vnitřního chodu instituce: podařilo zpřehlednit finanční toky uvnitř SN, účtování bylo nastaveno tak, aby odpovídalo platným zákonům a zároveň, aby daňové povinnosti byly plněny ve snesitelné míře, byla také stanovena jasná pravidla financování územních sdružení a klubů, také prescentrum v Praze bylo dovybaveno tak, aby mohlo nabídnout případným zájemcům lepší služby;
b) propagace instituce: Syndikát pořídil nový redakční systém pro správu webových stránek (dosud funguje) a na více než rok byl spuštěn projekt webových stránek Mediažurnálu (skončil pro malý počet aktuálních článků), proměnou prošel i tištěný Mediažurnál;
c) rozšíření činnosti syndikátu: v tomto směru proběhly zejména tyto akce
• prosinec 2007: vánoční setkání s významnými českými novináři
• léto 2008: konference k deseti letům od přijetí Etického kodexu
• podzim 2008: diskuse s novináři ke kauze Tlustý – Morava
• červen 2009: výlet historickým autobusem na výstavu fotografií Miroslava Hucka do Jindřichova Hradce
• červen 2009: mezinárodní odborná konference Channels of Transition v Telči
• 2008 – 2009: cyklus rozhlasových rozprav o českých médiích ve spolupráci s ČRo 6
• 2010: projekt Volná novinářka ve spolupráci s o. s. Hermés (trvá do roku 2011, v jeho rámci probíhá několik školení určených pro volné novinářky z Libereckého, Středočeského, Jihočeského a Jihomoravského kraje)
d) spolupráce s akademickou sférou: sem patří zejména dlouhodobá snaha udržet existenci odborného čtvrtletníku Mediální studia. V současné době je tento projekt pozastaven a Syndikát jej ochoten jej dále předat, předběžný zájem potvrdila Fakulta sociálnich věd.
K dlouhodobé náplni práce vedení Syndikátu novinářů patří také boj proti zrušení nebo alespoň výrazné korekci náhubkového zákona.
Pokračovaly a nadále pokračují snahy získat od státu odpovídající náhradu za státem zabavené budovy na Vinohradské ulici, za které provizorně poskytl náhradu v Pařížské ulici. Nedokončena je rovněž likvidace a. s. Českomoravský novinář. Prodej mobiliáře ze zámku Roztěž se podařil částečně, pokračuje jednání s ministerstvem kultury tak, aby letos v posledním kole vybralo ty předměty, o něž má ještě zájem a které je schopno odkoupit. Je naděje, že ministerstvo by poté ze zbylých předmětů sejmulo označení památkově chráněných předmětů a bylo by možno uspořádat nejspíše závěrečnou prodejní aukci.
Závěr volebního období stávajících orgánů Syndikátu novinářů poznamenalo úmrtí dlouholetého předsedy syndikátu Miroslava Jelínka na podzim loňského roku. Manažer Syndikátu své místo opustil v létě roku 2009, když dostal pracovní nabídku z televize Prima.
Nabízí se závěr, že tyto dvě události do jisté míry omezily činnost Syndikátu, který jakoby se omezil jen na udržení instituce v chodu. Tento pohled by však například opomíjel, že letos na jaře se podařilo uspořádat debatu s akademickými odborníky a specializovanými novináři na téma nominace do mediálních rad, které v předchozí době vyvolalo zásadní debatu na řídícím výboru.
Ve spolupráci s právní kanceláří se podařilo dohodnout přijatelnou formu pro založení „rejstříku neplatičů“ tak, abychom se při jeho provozu na internetových stránkách nevystavovali riziku trestního postihu například pro porušení ochrany osobních dat. K uvedení rejstříku do provozu bude třeba zlepšit podobu našich internetových stránek, které stále nenabízejí to, co by odpovídalo dnešním možnostem.
Za úspěch lze také považovat, že díky intenzivní spolupráci se slovenským syndikátem novinářů a potom i dohodě s dalšími kolegy se na dubnovém kongresu Evropské federace novinářů podařilo odvrátit riziko, že se podstatně zvýší naše příspěvky, které každoročně odvádíme do Evropské federace.
Ve výčtu by se dalo samozřejmě ještě pokračovat, ale nebyl by úplný, pokud bych se nezmínil o okolnosti, která může být pro budoucnost Syndikátu novinářů České republiky zásadní. Jak všichni víte, základem jeho ekonomické nezávislosti a soběstačnosti je spoluvlastnictví nemovitosti, kde se koná tato valná hromada. Od počátku roku ke mně pronikaly informace, že existuje firma, která má zájem tento majetek od spoluvlastníků odkoupit. Zástupce této společnosti i její předstvavitelé intenzivně vyjednávají a musím říci, že kontaktovali i mně. Zároveň musím říci, že jsem z jejich chování nabyl jasného dojmu, že jednají ještě s někým jiným ze Syndikátu. Protože však „ten někdo“ k něčemu podobnému nemůže mít žádné legální oprávnění, protože statutárním zástupcem Syndikátu jako občanského sdružení je jeho předseda, tak není vyloučeno, ba je dokonce velice pravděpodobné, že někdo z řad členů Syndikátu vede paralelní jednání s cílem vytvořit stav, který by byl výhodný především pro zájemce o koupi nemovitosti, ve které právě nyní jednáme.
Je pro mě nanejvýš nepříjemné popisovat tuto situaci, ale nemám na výběr. Nejen proto, že jde o otázky, které se dotýkají osobního charakteru každého z nás. A nejen proto, že jsem musel zjišťování potřebných infomací věnovat čas, který bych jinak mohl věnovat konstruktivnější činnosti ve prospěch Syndikátu.
Rozhodl jsem se tyto okolnosti nahlas pojmenovat hlavně proto, že bychom je měli všichni mít na mysli, až se budeme rozhodovat, koho zvolíme do řídícího výboru Syndikátu a do jeho čela. Na příštím vedení Syndikátu bude záležet, jak dokáže nynějším rizikům čelit. Proto jsem také přesvědčen, že valná hromada by měla k zacházení s majetkem přijmout zvláštní usnesení anebo případně změnit stanovy.
Děkuji za pozornost.
 

 

Zde nám můžete zanechat příspěvěk

Jméno

Předmět

Zpráva:

Kontrolní kód

Napište nám:

E-mail:

Telefon:

Zpráva:

Kontrolní kód