Zpráva o činnosti Komise pro etiku (KPE) od poslední Valné hromady.
Komise pracovala ve složení Petr Bílek, Marta Bystrovová, Adam Černý, Miloš Čermák, Jan Jandourek, Jan Jůn, Milan Kruml, Jan Lipold, Viktor Šlajchrt, Zdeněk Velíšek, Barbora Osvaldová (předsedkyně).
Komise se scházela pravidelně každý měsíc kromě prázdnin, vždy na neutrální půdě na Fakultě sociálních věd. Scházela se tak, aby se mohl účastnit kolega Jůn, který pravidelně na zasedání přilétal z Velké Británie.
Ke složení KPE je třeba konstatovat, že původním záměrem bylo, aby důležitá seriózní média měla zastoupení, ale během tříletého působení někteří kolegové změnili působiště, tak že v současné době nemáme nikoho např. z Mladé fronty ( kolega Jandourek odešel do Reflexu, odkud naopak odešel kolega Bílek).
Agenda komise:
Stejně jako v předchozím období se agenda komise členila do několika oddílů.
a) V první byly stížnosti podružné nebo takové, kdy si stěžovatelé komisi pletli buď s ombudsmanem, nebo s orgány činnými v trestním řízení a žádali, aby komise něco prošetřila, vyvodila rázné důsledky a chybujícího potrestala. Komise ovšem nemůže suplovat trestní řízení a také se vždy bránila tomu, aby její verdikty byly používány jako argumenty u soudu.
b) Druhou – a dá se říci, že podstatnou část – tvořily stížnosti na různé tzv. noviny, zprávy a publikace, které vydávají městské části nebo radnice různých obcí. Tyto věstníky jsou distribuovány bezplatně a většinou slouží momentálnímu složení zastupitelů. Vyhovují sice vágní definici v tiskovém zákoně, nicméně je sporné, zda je lze považovat za noviny. Většinou nezaměstnávají novináře. Stížnosti se týkaly především toho, že v podobných tiskovinách není dán prostor opozici a nebo tzv. druhé straně sporu. KPE už jednou žádala SNČR, aby přesně definoval, která taková periodika lze brát jako noviny a kde se jedná opravdu jen o věstník. SNČR tehdy odpověděl, že je potřeba hodnotit případ od případu. Komise se tedy většinou obracela na vydavatele podobných periodik s otázkou, zda opravdu nedávají prostor opozičním názorům. Někdy vydavatel doložil, že opoziční názory publikuje, jindy jim dal prostor dodatečně. Dlužno podotknout, že komunikace s vydavateli byla dobrá.
c) Třetí část tvořily stížnosti na nadregionální periodika, rozhlas a televizi, zpravidla veřejnoprávní. Tady musíme konstatovat, že komunikace se šéfredaktory i redaktory poměrně vázne a že KPE často musela vyjádření urgovat nebo rozhodovat, aniž by znala názor tzv. druhé strany sporu. Komise ve sporných kauzách druhý názor chce znát, někdy je ovšem případ poměrně jasný a lze dát za pravdu buď stěžovateli, nebo médiu, i když se nevysloví. Aby se podněty netáhly příliš dlouho, umožnil SNČR komisi rozhodovat, i když se vydavatel /redakce/šéfredaktor nevysloví. Čekací lhůta je maximálně tři měsíce.
d) Čtvrtý oddíl se týká internetu. Toto je oblast, kde zatím neexistují ustálená pravidla a kromě některých periodik ( iDnes, ihned, aktuálně.cz) nemají ani redakce své etické kodexy. KPE zatím vztahuje na případy Etický kodex SNČR, nicméně si uvědomuje, že některé oblasti postihnout nedokáže.
Závěry: Na schůzi 12. května někteří členové KPE deklarovali, že už v práci dále pokračovat nechtějí. Bude tedy třeba najít nové členy na další funkční období. Krom toho bude třeba více propagovat formulář, na kterém je možné stížnosti podávat. Je k dispozici na webu v oddíle Etika pod odkazem Podnět komisi, ale ještě stále není v obecném povědomí. Vyplnění formuláře KPE velmi usnadňuje práci. Z jednání dále vyplynulo, že by bylo dobré, aby se web SNČR inovoval a zprůhlednil, také by bylo vhodné, aby bylo jasnější, v čem spočívá konkrétní stížnost ke KPE a jak její řešení probíhá (při zachování
nezbytné anonymity stěžovatele, pokud o to bude stát).
Všechny závěry KPE jsou dostupné na webu syndikátu v oddíle Etika.
All people deserve wealthy life and business loans or just term loan can make it much better. Just because people's freedom is grounded on money state.