Květen 1971
1. 5. Radiokomunikační a televizní středisko na Ještědu u Liberce zahájilo svou činnost v novém 93 metrů vysokém a moderním objektu, za jehož architekturu získal Karel Hubáček (*1924) ve Francii architektonickou Perrotovu cenu, u nás byl „Ještěd“ vyhlášen českou stavbou 20. století. ● Na základě usnesení předsednictva ÚV KSČ z listopadu 1970 a vládního usnesení byl v Čs. televizi zřízen kádrový a personální´útvar. Do Hlavní redakce Televizních novin bylo v konkurzu přijato 21 nových redaktorů, převážně středoškoláků, kteří studiem při zaměstnání absolvovali vysokoškolské vzdělání.
2. 5. V Bratislavě došlo k setkání ministrů zahraničních věci ČSSR a Maďarska.
3. 5. Schůze sekretariátu schválila složení delegace k otevření památníku Čs. – sovětského přátelství v Milovicích‚ místa jedné z největších posádek sovětských vojsk v ČSSR. Dále bylo jednáno o budování Domů politické výchovy v ČSR. ● ČTK oznámila, že v předchozích dnech zadržely orgány Veřejné bezpečnosti na šest tisíc osob.
5. 5. V Praze se konalo slavnostní shromáždění k 26. výročí osvobození Československa a k výročí podepsání čs. – sovětské smlouvy o přátelství. Promluvili A. Indra a S. V. Červoněnko. ● Představitelé Škodaexportu a moskevského Technopromexportu podepsali kontrakt o spolupráci při výstavbě první atomové elektrárny voroněžského typu v ČSSR. ● Sovětskému generálovi D. D. Leljušenkovi bylo uděleno čestné občanství hl. m. Prahy.
9. 5. U střední skupiny sovětských vojsk v Milovicích byl za účasti prezidenta republiky L. Svobody otevřen „Památník bitvy na Dukle“.
11. 5. Schůze byra ÚV KSČ projednala zprávu o realizaci úsporných opatření ve státní správě a řízení, jmenování ředitelů pracovišť Čs. akademie věd a návrh na své zrušení – byra pro řízení stranické práce v českých zemích. Byla to jeho poslední (78.) schůze.
12. 5. V Praze došlo k podpisu čs.- sovětské dohody o zřízení Domu sovětské vědy a kultury v Praze.
13. 5. Na Vysoké škole politické ÚV KSČ skončila dvoudenní ideologická konference k 50. výročí KSČ.
14. 5. V Bonnu skončily rozhovory o vztazích mezi ČSSR a Německou spolkovou republikou.
15. 5. V Bratislavě skončilo třídenní jednání sjezdu Komunistické strany Slovenska, který předcházel XIV. sjezdu KSČ. Hlavní referáty přednesli J. Lenárt a V. Šalgovič. Byl zvolen nový ústřední výbor KSS a nové předsednictvo s těmito členy (abecedně): L. Abrahámn, P. Colotka, H. Ďurkovič, J. Janík, O. Klokoč, J. Lenárt, E. Litvajová, L. Pezlár, G. Šlapka, V. Vačok a M. Válek. Tajemníky sekretariátu byli zvoleni J. Janík, L. Pezlár a V. Vačok. Prvním tajemníkem se stal J. Lenárt a předsedou Ústřední kontrolní a revizní komise KSS nadále zůstal V. Šalgovič. Sjezdu se zúčastnila delegace ÚV KSČ v čele s G. Husákem.
16. 5. V Dědicích u Vyškova – rodišti Klementa Gottwalda (narodil se 23. 11. 1896 a zemřel 14. 3. 1953) byl znovu otevřen reinstalovaný jeho památník.
18. 5. Předsednictvo ÚV KSČ projednalo přípravy XIV. sjezdu KSČ, zrušení byra ÚV KSČ a zprávu o uzavření přešetřování odpovědnosti za politické procesy v období let 1949-54, jakož i jejich revizi.
22. 5. Předsednictvo ÚV KSČ projednalo zprávu o průběhu rozhovorů mezi Německou spolkovou republikou a ČSSR a zprávu o šetření ve věci předání tajných vojenských dokumentů ze zahraničí.
24. 5. Novým ministrem spojů byl jmenován Vlastimil Chalupa namísto Karla Hoffmanna (ten se na nadcházejícím sjezdu KSČ stal členem předsednictva ÚV KSČ).
25. – 29. 5. V Praze se konal řádný XIV. sjezd KSČ pod heslem „Leninskou cestou za další rozvoj naší socialistické vlasti“. Výsledky jednání mimořádného (vysočanského sjezdu) v srpnu 1968, jakož i celý tento sjezd měly být navždy vymazány z dějin strany. Sjezd potvrdil odvrácení největší hrozby ohrožení komunistické moci ve státě, schválil normalizační politiku G. Husáka od dubna 1969, proklamoval „plnou konsolidaci strany a společnosti“, dokumenty prosincového pléna v roce 1970 (Poučení z krizového vývoje... a Rezoluci k aktuálním otázkám jednoty strany). Dále přijal směrnice nového pětiletého plánu na léta 1971-75 a úpravy ve stanovách strany. ● Zvolen byl nový ústřední výbor (115 členů a 45 kandidátů) a nová pětičlenná Ústřední kontrolní a revizní komise. ● Členy předsednictva se stali (abecedně): V. Biĺak, P. Colotka, K. Hoffmann, G. Husák, A. Indra, A. Kapek, J. Kempný, J. Korčák, J. Lenárt, L. Svoboda a L. Štrougal (kandidáti M. Hruškovič a V. Hůla). ● Sekretariát ÚV tvořili: V. Biĺak, J. Fojtík, M. Hruškovič, G. Husák, A. Indra, J. Kempný, J. Lenárt, M. Moc, F. Ondřich a O. Švestka. ● Generálním tajemníkem zvolen nadále G. Husák, tajemníky V. Biĺak, J. Fojtík, M. Hruškovič, A. Indra, J. Kempný a O. Švestka. ● Sjezdu se účastnilo na 1500 zahraničních hostů, představitelů komunistických stran, mezi nimi L. I. Brežněv, který mj. navštívil závod Praga v Praze-Vysočanech, kde se setkal se signatáři tzv. „Dopisu 99“, pod kterýmžto názvem vstoupil do dějin strany.
Měsíčník Novinář v 5. květnovém čísle přinesl úvodní článek Viléma Nového „Novináři a XIV. sjezd KSČ“, rozhovor s Miroslavem Mrázem, ředitelem Experimentálního studia Čs. rozhlasu v Liberci, které se stalo střediskem vzdělávání nových, mladých a budoucích novinářů, další článek D. M. Krno se zabýval vysokoškolským studiem novinářství a Miroslav Brabec, začínající redaktor deníku Lidová demokracie, v článku „Mladí novináři na Roztěži“ napsal o dvouměsíčním školení mladých a začínajících novinářů. Jaromír Neuhort vylíčil besedu čs. novinářů v redakci moskevské Pravdy, Václav Pexa informoval o nové vysílací rozhlasové stanici Hvězda, Miroslav Kubín, vedoucí redakce mezinárodního života Čs. rozhlasu nadepsal svůj článek „Zdvihnout laťku v zahraničně politické propagandě“. V rubrice Naši slavní předchůdci a učitelé byl článek Fraňo Rutkaye o Ľudovítu Štúrovi.