Únor 1971
1. 2. Na schůzi sekretariátu ÚV KSČ bylo rozhodnuto vytvořit lektorskou skupinu ÚV KSČ pro otázky mezinárodních vztahů a mezinárodního komunistického a dělnického hnutí. Byla také projednána zpráva o výsledcích pohovorů a výměny členských legitimací na ministerstvu zahraničních věcí. ● Bylo oznámeno úmrtí novináře a komunistického funkcionáře Jiřího Lukáše, který v období počátku okupace v srpnu 1968 hovořil na rozhlasové stanici Vltava, řídil vydávání okupačního časopisu Zprávy a v počátcích „husákovské normalizace“ se osvědčil v čistkách mezi čs. novináři. U příležitosti svých padesátých narozenin byl vyznamenán Řádem Rudého praporu práce, který mu udělilo prezidium Nejvyššího sovětu SSSR.
2. 2. Představitelé Křesťanské mírové konference a přední činitelé Římskokatolické církve jednali v Praze o společném mírovém úsilí. ● Do funkce náměstka ústředního ředitele ČTK byl uveden Karel Hradecký. ● Z Československa byl vyhoštěn dopisovatel jugoslávské tiskové agentury TANJUG Velimir Budimir.
3. 2. V Bratislavě byl zahájen několikadenní 10. kongres Mezinárodního svazu studentstva, který zvolil nové vedení a nového předsedu – Dušana Ulčáka (*1937).
4. 2. Plenární zasedání ÚV KSČ schválilo svolání XIV. sjezdu KSČ, provolání k 50. výročí založení KSČ a zvolila A. Indru členem předsednictva namísto J. Pillera.
5. 2. Na zasedání stálé komise RVHP pro ekonomické otázky byl vytvořen Mezinárodní ústav ekonomických problémů světového socialistického systému.
8. 2. ČSSR navštívila delegace Komunistické strany Rakouska, vedená předsedou F. Muhrim.
9. 2. Na 110. schůzi sekretariátu ÚV KSČ byla mj. schválena nová redakční rada časopisu Život strany a výsledky pohovorů na ministerstvu práce a sociálních věcí. ● Ve věku 61 let zemřel Květoslav Innemann, člen ÚV KSČ, v 50. létech minulého století byl krajským tajemníkem v Ústí nad Labem a v Ostravě, do roku 1968 ředitelem nakladatelství Svoboda.
11. 2. Došlo ke změnám ve vládě ČSR: ministrem zdravotnictví po Vladislavu Vlčkovi se stal Jaroslav Prokopec, a ministra zemědělství a výživy Josefa Černého vystřídal Václav Svoboda. Ministrem bez portfeje byl jmenován Antonín Pospíšil.
12. 2. ČTK oznámila, že „skupina výtržníků vnikla do budovy konzulárního oddělení čs. velvyslanectví v Paříži, kde rozhazovala letáky urážející ČSSR“.
15. 2. Schůze sekretariátu ÚV KSČ projednala zprávu o kontrole dodržování pravidel pro vedení jednotné evidence členů, schválila předsedu celozávodního výboru KSČ v Kanceláři prezidenta republiky a v Kanceláři Federálního shromáždění.
16. 2. Byro ÚV KSČ projednalo výsledky práce resortních ústavů ministerstva školství a dokončení politicko-kádrového upevnění orgánů Českého komitétu pro vědecké řízení.
17. 2. V Praze na celostátním semináři k 50. výročí KSČ měl úvodní projev tajemník ÚV O. Švestka.
18. 2. Bývalý pracovník Čs. televize, známý novinář Pražského jara 1968 Vladimír Škutina (*1931) byl odsouzen na dva roky vězení. Po podpisu Charty 77 emigroval do Švýcarska, po listopadu 1990 se vrátil. Zemřel v roce 1995.
19. 2. Moskevská Pravda otiskla článek „Antisovětismus – profese sionistů“ a v něm se zabývala úlohou sionismu za událostí v Československu v roce 1968.
20. 2. V Praze se konal aktiv dělnické a pracující mládeže ČSR. ● Ve věku 42 let zemřel spisovatel a filmový scénárista Jan Procházka (*1931), zvolený za člena ÚV KSČ na mimořádném XIV. sjezdu v srpnu 1968, v letech 1968-69 byl místopředsedou Svazu čs. spisovatelů. V období normalizace byly filmy, natočené podle jeho scénářů, zakázány anebo nesměly obsahovat v titulcích jeho jméno.
22. 2. Sekretariát ÚV KSČ rozhodl zrušit základní organizace KSČ při uměleckých svazech a provedl úpravy v systemizaci krajských a okresních výborů KSČ. Schválil také výsledky pohovorů v organizacích KSČ v zahraničí a v Mezinárodní organizaci novinářů.
23. 2. Byro ÚV KSČ se zabývalo vývojem politické situace v České socialistické akademii a v Levé frontě, ultraradikální levicí 1968-70, která však neměla nic společného se stejnojmennou literární skupinou 30. let minulého století.
24. 2. Na pozvání Čs. rady žen přijela do Československa sovětská kosmonautka Valentina Vladislavovna Nikolajevová – Těreškovová (*1937), která jako první žena ve vesmíru v červnu 1963 obletěla 48krát zeměkouli.
25. 2. Na manifestaci k výročí 25. února 1948 v Praze na Staroměstském náměstí promluvil Ant. Kapek.
26. 2. Schůze předsednictva se zabývala problematikou čs. emigrace a informací o „protizákonných písemnostech a pátráním po jejich pisatelích“. ● V Praze U Hybernů byla otevřena výstava k 50. výročí KSČ. ● Ústřední výbory České socialistické akademie a Levé fronty (o nichž jednalo byro ÚV KSČ 23. 2.) se rozhodly zastavit činnost svých organizací. Současně bylo navrženo vytvořit novou organizaci pro popularizaci vědy, kultury a politiky v čele s Antonínem Nesvadbou, profesorem Vysoké školy politické ÚV KSČ.
Měsíčník Novinář číslo 2/1971 přinesl rozhovor s tajemníkem ÚV KSČ J. Fojtíkem, dále článek J. Svobody o „Poučení z krizového vývoje...“, M. Marko se rovněž zabýval analýzou minulého období a východiskem účinné práce v redakcích. ● Vojtěch Dolejší napsal útočný článek „Mňačko – advokát agresorů“ o slovenském novináři a spisovateli Ladislavu Mňačkovi (1919-1994). Do dějin literatury se zapsal zejména svými knihami „Smrt si říká Engelchen“ a „Jak chutná moc“. Emigroval již v roce 1967 do Izraele, do Československa se vrátil v roce 1990 a po jeho rozdělení v roce 1993 se rozhodl pro pobyt v Praze. ● Autor článku V. Dolejší (1903-1972) byl za svůj život šéfredaktorem Práce, Rudého práva, Tvorby, Květů, dále předsedou Svazu českých novinářů – vždy však představitelem dogmatické komunistické žurnalistiky. V dalším obsahu pokračuje časopis Novinář články o tom, jak kde řeší výchovu nových žurnalistů (Průboj Ústí nad Labem, Čs. televize, v armádě). ● Arnošt Bak napsal oslavný článek „Zprávy – studnice poučení pro novináře“ o časopisu, který byl vydáván v českém jazyce s podporou okupační moci a rozšiřován od počátků sovětské okupace v naší zemi. Psal „o bratrské pomoci“, prosazoval „normalizaci poměrů“, po celou dobu vycházení stál „jako jediný na pozicích marx-leninismu a proletářského internacionalismu“ do něhož psali čs. komunističtí novináři a funkcionáři. Poslední 61. číslo vyšlo v roce 1969. ● Jedním z jeho spolupracovníků byl také J. Lukáš, o jehož úmrtí (viz 1. 2. 1971) napsal do Novináře spisovatel Jiří Taufer, velvyslanecký rada v Moskvě (v letech 1966-71). ● Dále Jaroslav Trobl, tajemník koordinační platové komise Ústředí novinářů ČSSR podal výklad nové platové úpravy novinářů a redaktorů. ● J. Valenta napsal o výsledcích VII. kongresu Mezinárodní organizace novinářů, která se konala počátkem ledna v Havaně. ● J. Stano popisoval zážitky se stranickou a vládní delegací v Bulharsku (11. – 14. 1. 1971).