Prosinec 1970
1. 12. Podle celostátního sčítání lidu, domů a bytů žilo v ČSSR 14 344 987 obyvatel, z toho v ČSR 9 807 697 a na Slovensku 4 537 290 obyvatel.
1. – 2. 12. V Berlíně se konalo zasedání představitelů zemí Varšavské smlouvy, v čs. delegaci byli G. Husák, L. Štrougal, V. Biĺak, J. Marko a M. Klusák.
1. – 3. 12. První den v Praze a další dny na Roztěži se konalo mezinárodní sympozium „K problematice ideologické diverze buržoazních sdělovacích prostředků proti socialistickým zemím“, jehož pořadatelem byl Svaz českých novinářů. Z celkového počtu 90 účastníků bylo 22 novinářů ze socialistických zemí. Základní referát přednesl František Havlíček (narozený 1912), profesor Vysoké školy politické, člen ÚV KSČ a v období normalizačních čistek vedl četné pohovorové komise v ústředních sdělovacích prostředcích.
5. 12. Rudé právo přineslo projev L. I. Brežněva z 10. sjezdu Maďarské socialistické dělnické strany „Spolupráce – koordinace – jednota“.
7. 12. Předsednictvo ÚV KSČ projednávalo dokument Poučení z krizového vývoje ve straně a společnosti po XIII. sjezdu KSČ, který Ústřední výbor KSČ schválil 10. prosince 1970 a který popisoval a interpretoval události Pražského jara a intervence vojsk Varšavské smlouvy. Podle dokumentu se Československo od ledna 1968 nacházelo v krizi a vstup vojsk Varšavské „pětky“ byl bratrskou pomocí. Dále byl přijat návrh rezoluce k aktuálním otázkám jednoty strany. ● Kromě toho bylo projednáno odvolání Ivana Málka (1909 – 1994), bývalého člena ÚV KSČ, který byl uvolněn již 26. 9. 1969, penzionován v roce1973. Byl akademikem a jedním ze zakladatelů čs. mikrobiologie, ředitel Mikrobiologického ústavu ČSAV. Podílel se na významném projektu o fungování mocenských struktur ve vědní politice v 50. a 60. letech minulého století (1952 – 1989), na který navázalo až po listopadu 1989 nové vedení ČSAV. Ze svých proreformních názorů z období Pražského jara nikdy neslevil.
V Praze se konal aktiv architektů – komunistů z českých zemí, který doporučil řešit tehdejší situaci ustavením nového přípravného výboru. Na aktivu vystoupil Jan Baryl, tajemník byra ÚV KSČ pro řízení stranické práce v českých zemích. Za člena ÚV KSČ byl kooptován 26. 6. 1970.
Řídící komise pro prověrky členů KSČ v Televizním studiu Praha předložila ÚV KSČ závěrečnou zpráv u o své činnosti. Komisi vedl J. Zelenka a jejími členy byli Miroslav Pastyřík, dlouholetý člen strany, Karel Šimon, Karel Kohout a Libvuše Davidová. Již před prověrkami vrátilo legitimace nebo emigrovalo 75 členů KSČ. Komise tak prověřila 478 členů, celkem u 151 zrušila členství, 74 bylo vyloučeno a osm mezitím zemřelo. Ve srovnání s rokem 1968 tak ubylo v organizaci KSČ v Čs. televizi Praha 310 osob – 56,1 procent programových a technických pracovníků.
8. 12. Schůze byra ÚV KSČ projednala výsledky pohovorů na Vysoké škole ekonomické v Praze, v Ústavu sociálních a politických věd Univerzity Karlovy a na Filozofické fakultě UK v Praze. Rovněž byly projednány další rezignace poslanců České národní rady a návrhy na doplnění. ● Na plenární schůzi rady Českého svazu vědeckotechnických společností byly projednány závěry „konsolidačního procesu“ v této organizaci. Hlavní referát přednesl St. Rázl (do 29. 9. 1969 předseda vlády, po něm Josef Kempný a Josef Korčák). Novým předsedou Svazu se stal Bohumil Kvasil (narozený 1920), rektor Českého vysokého učení technického v Praze.
9.12. Česká národní rada schválila doplňky a změny ústavního zákona o čs. federaci, návrh zákona o podnikových daních a příspěvku na sociální zabezpečení, zvolila nové poslance a soudce z povolání. ● Rudé právo otisklo rozhovor s vedoucím tajemníkem západoslovenského krajského výboru KSS Eugenem Turzou (narozeným v roce 1922) na téma „Angažovanost hlavním kritériem“.
10. – 11. 12. Zasedal Ústřední výbor KSČ, kde hlavní referát měl G. Husák k úkolům strany a L. Štrougal k národohospodářskému plánu. Byl přijat dokument „Poučení z krizového vývoje strany a společnosti po XIII. sjezdu KSČ“ a zpráva o výsledcích pohovorů a výměny stranických legitimací. Do té doby bylo z KSČ vyloučeno 67 147 členů, vyškrtnuto 259 760 členů. Z funkcí tajemníka ÚV a předsedy zemědělské komise ÚV byl uvolněn Fr. Penc (v lednu 1971 byl jmenován velvyslancem v Polsku), O. Švestka byl jmenován tajemníkem a členem sekretariátu ÚV (předtím tajemník byra ÚV), O. Černík byl vyloučen z KSČ. V diskusi odmítl G. Husák pokus V. Biĺaka, K. Hoffmanna, A. Indry a dalších informovat celou veřejnost o dopisech a jeho signatářích, kteří pozvali armády Varšavské smlouvy do ČSSR v srpnu 1968. V závěru byla přijata rezoluce „K aktuálním otázkám jednoty strany“. ● Mimořádná schůze předsednictva ÚV KSČ se bezprostředně po zasedání pléna ÚV zabývala otázkami členství v KSČ a problémem publicity o tomto právě skončeném plénu.
12. 12. Na zasedání ústředního výboru Svazarmu ČSR rezignoval na funkci předsedy A. Dvořák, na jeho místo byl zvolen generálmajor K. Kučera.
12. - 13. 12. Zasedání všech krajských a okresních výborů KSČ k výsledkům jednání ÚV KSČ.
13. 12. O výsledcích jednání ÚV KSČ informoval Vladimír Diviš, nový vedoucí tiskového oddělení ÚV, všechny šéfredaktory tisku, rozhlasu a televize z celé republiky.
15. 12. Do ČSSR na týdenní návštěvu přiletěla delegace ÚV KSSS, vedená P. N. Děmičovem. Navštívila Ostravu, Brno, Bratislavu a Plzeň, přijata byla G. Husákem,. L. Svobodou a L. Štrougalem. V. Biĺak s delegací projednal otázky vzájemné spolupráce, zejména v boji proti antikomunismu.
16. 12. V Praze se konala celostátní konference Čs. mírového hnutí, na níž byl zvolen Čs. mírový výbor a jeho předseda Jiří Lukáš.
17. 12. Schůze předsednictva ÚV KSČ projednala zprávu o výstavbě tranzitního plynovodu ze SSSR přes území ČSSR, dále úpravu kádrového pořádku v oblasti vědy, stav konsolidace a další postup v oblasti tvůrčích uměleckých svazů a některé otázky sloučení aparátů byra ÚV KSČ, předsednictva a sekretariátu ÚV KSČ ● V Praze se konala celostátní porada představitelů Národní fronty k výsledkům prosincového jednání pléna ÚV KSČ a k zabezpečení realizace všech dokumentů a usnesení.
17. – 18. 12. v Praze se konal VI. sjezd Ústřední rady družstev, kde promluvil A. Indra a novým předsedou byl zvolen Otokar Šimůnek (narozený 1908) – do roku 1968 místopředseda vlády a poslanec Národního shromáždění a dlouholetý člen ÚV KSČ. ● Rovněž v Praze se konal celostátní aktiv vedoucích jednotek Pomocné stráže Veřejné bezpečnosti.
18. 12. Na celostátním aktivu komunistů – umělců a kulturních pracovníků, který svolal ÚV KSČ, měl hlav ní projev J. Fojtík a ministr kultury M. Brůžek oznámil jím sestavené přípravné výbory jednotlivých uměleckých a tvůrčích svazů. Přítomní účastníci přijali stanovisko vyjadřující podporu závěrům prosincového pléna ÚV KSČ. ● Americký student F. H. Eidlin, zatčený 14. 8. v Praze, byl odsouzen na 14 let vězení pro špionáž a za svoji činnost pro Rádio Svobodná Evropa v Mnichově. 24. 2. 1971 byl propuštěn a vypovězen ze země.
19. 12. Rudé právo otisklo redakční článek „Odpovědnost – součást funkce“ o příčinách vyloučení O. Černíka z KSČ.
20. – 21. 12. Společná schůze sněmoven Federálního shromáždění přijala úpravy ústavního zákona o čs. federaci, zákon o Kanceláři prezidenta republiky, zákon o opětném zřízení krajských národních výborů na Slovensku (byly zrušeny k 30. 6. 1969), rovněž návrh státního plánu rozvoje a rozpočtu. Podle přijatého zákona číslo 133/1970 Sb. o působnosti federálních ministerstev byly zrušeny federální výbory a místo nich zřízena federální ministerstva s účinností od 1. 1. 1971, Uvádíme za názvem ministerstva v závorce jméno ministra; týkalo se to dopravy (Štefan Šutka), paliv a energetiky (Jaromír Matušek), hutnictví a strojírenství (Josef Šimon), technický a investiční rozvoj (Ladislav Šupka), zemědělství (Bohuslav Večeřa), spojů - v tom pošty a telekomunikace (Karel Hoffmann). Dále Státní plánovací komise (předseda Václav Hůla), Federální cenový úřad (Ignác Rendek) a Výbor lidové kontroly (Drahomír Kolder).
21. 12. Schůze sekretariátu ÚV KSČ projednala zprávu o situaci ve Svazu družstevních rolníků, schválila „Rámcové zásady postupu pro zařazování bývalých členů KSČ na ministerstvech, ústředních úřadech a podnicích zahraničního obchodu. Byl zhodnoceny výsledky pohovorů a výměna stranických legitimací v Rudém právu, Čs. televizi, ČTK a Čs. rozhlasu. ● V Moskvě byla podepsána mezi ČSSR a SSSR dohoda o přepravě sovětského zemního plynu do zemí západní Evropy přes území naší republiky. Dohoda předpokládala výstavbu plynovodu o kapacitě 28 miliard krychlových metrů plynu za rok.
22. 12. plénum České národní rady provedlo doplňovací volby poslanců, schválilo změny v soustavě ministerstev ČSR, zákon o cílech a úkolech hospodářského plánu a rozpočtu na rok 11971, zprostilo také funkcí některé soudce a zvolilo nové.
23. 12. Ministerstvo vnitra zaregistrovalo nové tvůrčí svazy: Svaz českých spisovatelů (předseda přípravného výboru Josef Kainar), Svaz českých dramatických umělců (předsedkyně přípravného výboru Jiřina Švorcová), Svaz českých výtvarných umělců (předsedou přípravného výboru Jaroslav Grus), Svaz českých skladatelů a koncertních umělců (předsedou přípravného výboru Josef Páleníček).
28. 12. Ministerstvo kultury a Český ÚV Socialistického svazu mládeže podepsaly tříletou dohodu o vzájemné spolupráci při rozvoji kulturního a společenského života a ideové výchovy mládeže a dětí. ● Týž den podepsal ÚV Českého výboru tělesné výchovy podobnou dohodu o spolupráci v oblasti tělesné výchovy. ● Sovětští generálové K. G. Kožanov a M. F. Korotějev obdrželi čestné občanství města Plzně jako ocenění „za internacionální pomoc v roce 1968“. ● Rudé právo otisklo článek marxistického filozofa Ladislava Hrzala (narozeného 1923) „Antisovětismus – základ antikomunismu“.
12. číslo měsíčníku Novinář přineslo úvodník Miloše Marko „Rok obnovování leninských principů žurnalistiky“, článek redaktora Rudého práva J. Svobody „Novináři a současnost“, projev proděkana pro vědu a výzkum Fakulty sociálních věd a publicistiky Karla Máchy o jejím poslání v nových „znormalizovaných“ podmínkách. Dále byl v čísle článek o V. mezinárodní výstavě a soutěži Interpressfoto 70, která se konala od listopadu v Praze v domě U Hybernů. Předsedou mezinárodní soutěžní poroty byl přední fotoodborník Václav Jírů. Organizátoři (MON – Mezinárodní organizace novinářů) nezakrývali, že jde o prestižní výstavu a souběžně vedle proslulé World Press Foto v Haagu. Při vernisáži výstavy přednesl projev předseda MON Jean Maurice Hermann. O úpravě novinářských platů psal M. Nolč, o zahraniční cestě s prezidentem L. Svobodou ve Finsku Miloš Krejčí.