Říjen 1970
1. 10. Federální vláda přijala usnesení č. 231 o odnímání řádů a státních vyznamenání a o zproštění hodnosti u generálů a důstojníků čs. armády. ● Prezident republiky L. Svoboda pronesl v Praze projev k absolventům vojenských vysokých škol.
2. 10. Na schůzi předsednictva ÚV KSČ byly projednány výsledky opakovaných pohovorů s bývalými členy ÚV KSČ, dále s poslanci Federálního shromáždění, České národní rady a Slovenské národní rady – příslušníky jiných politických stran a nestraníky. ● Na téže schůzi byl zrušen Výbor pro dějiny protifašistického odboje.
3. 10. V Praze se konala dvoudenní ideologická konference Levé fronty – marxisticko-leninského sdružení v ČSR. Delegaci ÚV KSČ vedl L. Adamec. ● Rudé právo přetisklo článek bratislavské Pravdy, který napsal Aug. Vanek na téma „Přání a skutečnost – oportunismus v Akčním programu KSČ“.
5. 10. Schůze sekretariátu ÚV KSČ projednala informaci o opatřeních na vysokých školách a o svolání semináře k otázkám boje proti antisovětismu. ● Vladimír Koucký byl jmenován novým velvyslancem v Belgii a Lucembursku.
6. 10. Rudé právo otisklo článek Jana Škody „Nebezpečné iluze a skutečnost – revizionismus Oty Šika v teorii“.
6. – 9. 10. Prezident republiky L. Svoboda se snažil svými zahraničními cestami o obnovu zahraničních styků na nejvyšší úrovni. Tentokrát byl na oficiální návštěvě Finska, kde ho přijal finský prezident Urho Kekkonen. Spolu s ním se zahraniční cesty zúčastnilo vybraných sedm novinářů, z toho jeden kameraman Čs. televize a fotoreportér ČTK.
8. 10. V Čs. televizi hovořil L. Štrougal o problémech národního hospodářství.
9. 10. Předsednictvo ÚV KSČ jednalo o výsledcích výměny stranických legitimací v jihočeské a severočeské krajské organizaci KSČ.
10. 10. Na území hl. m. Prahy, dále v Bratislavě a Brně se konalo dvoudenní cvičení jednotek Lidových milicí za účasti jednotek čs. armády a Sboru národní bezpečnosti. ● V Ostravě se konal aktiv technické inteligence, na němž promluvil L. Štrougal.
13. – 14. 10. Stranická a vládní delegace, kterou vedli G. Husák a L. Štrougal navštívila Severočeský kraj. ● V těchto dnech až do 16. 10. pobýval na návštěvě L. Svoboda v okresech Olomouc, Prostějov, Přerov a Kroměříž. ● Na území NDR se konalo až do 17. 10. společné cvičení armád všech sedmi zemí Varšavské smlouvy, nazvané „Bratrství ve zbrani“.
15. 10. Plenární schůze České rady odborových svazů projednala výsledky konsolidace v českém odborovém hnutí a s tím spojené kádrové změny a další problémy. ●
16. 10. Schůze předsednictva ÚV KSČ projednala výsledky výměny stranických legitimací a pohovorů ve středočeské, západočeské, jihomoravské, západoslovenské a středoslovenské krajské organizaci. ● Rudé právo přineslo stať J. Fojtíka „Bedřich Engels a naše současnost“ u příležitosti jeho 150. výročí narození (28. 11. 1820 – 5. 8. 1895).
17. 10. V Praze skončila dvoudenní republiková konference Socialistického svazu mládeže, na níž byl zvolen předsedou českého ústředního výboru SSM Antonín Himl (věru – mládežník, narozený v roce 1933!), dlouholetý člen ÚV KSČ, od roku 1972 předseda ústředního výboru Čs. tělovýchovy a sportu a od roku 1974 předseda Čs. olympijského výboru. Místopředsedou zvolen Jindřich Poledník (narozený 1937), od roku 1972 předsedou českého ústředního výboru SSM, rovněž člen ÚV KSČ, poslanec ČNR a Federálního shromáždění.
18. 10. U příležitosti 25. zasedání Valného shromáždění OSN navštívil vedoucí čs. delegace ministr zahraničních věcí Ján Marko generálního tajemníka OSN U Thanta a pozval ho na návštěvu Československa.
19. 10. Na 101. schůzi sekretariátu ÚV KSČ byl projednán vývoj dětského a mládežnického hnutí v Československu od roku 1945. Dále výsledky pohovorů s redaktory Rudého práva, schválena četná vyloučení a zrušení studia aspirantury na vysokých školách. ● Na ideologické komisi ÚV KSČ pod vedením V. Biĺaka byly projednány teze k 50. výročí založení KSČ (15. 5. 1921), které bude vzpomínáno v příštím roce. ● Na schůzi předsednictva ústředního výboru Čs. strany lidové byly přijaty směrnice pro další práci, na funkci ústředního tajemníka rezignoval J. Pauly a na jeho místo byl jmenován šéfredaktor deníku Lidová demokracie Rostislav Petera, jehož nástupem do vedení ČSL došlo k naprostému utlumení a hromadným výstupům členů ze strany, zejména však opět k úplné podřízenosti vedoucí úloze KSČ v Národní frontě ve společnosti. Proslul také jako aktivní účastník normalizačního procesu ve Svazu českých novinářů. ● V Československu byla na týdenní návštěvě delegace Akademie věd SSSR v čele s akademikem M. V. Keldyšem.
20. 10. Schůze byra ÚV KSČ se zabývala hodnocením nomenklaturních pracovníků v českém průmyslu a projednala zprávu o ideologické konferenci Levé fronty (konala se 3. - 4. 10.). ● V Moskvě se uskutečnilo dvoudenní zasedání představitelů 27 komunistických stran evropských zemí.
21. 10. Na pětidenní oficiální návštěvě ČSSR byla stranická a vládní delegace Německé demokratické republiky v čele s W. Ulbrichtem a W. Stophem. ● Rudé právo otisklo článek vedoucího politicko-organizačního oddělení ÚV KSČ Františka Ondřicha pod názvem „Úkol nikoliv jednorázový: dále bojovat za marxisticko-leninský charakter naší strany!“.
22. 10. V Praze - Malé straně (na Petřínské stráni), v rodišti velkého novináře a spisovatele Jana Nerudy (1834 – 91) byl slavnostně odhalen jeho pomník.
23. 10. Novým ministrem vnitra vlády ČSR byl jmenován Josef Jung; vystřídal původního ministra Josefa Grössera, který byl členem české vlády (za předsednictví St. Rázla) od 8. 1. 1969.
24. 10. Předsedou federálního výboru Svazarmu (Svazu pro spolupráci s armádou) byl zvolen armádní generál Otakar Rytíř, který byl uvolněn z funkce vládního zmocněnce pro záležitosti sovětských vojsk v ČSSR (tuto funkci převzal generální štáb čs. armády). V roce 1937 se stal důstojníkem čs. armády. Po německé okupaci Československa odešel do exilu, za 2. světové války sloužil v čs. jednotkách v Sovětském svazu. Po skončení války byl náčelníkem štábu dělostřelectva MNO (ministerstva národního obrany), velitelem divize, sboru a okruhu. V roce 1956 byl jmenován náměstkem MNO. Funkci náčelníka generálního štábu a prvního náměstka MNO zastával od července 1958 do dubna 1968. V prvních okupačních dnech v srpnu 1968 aktivně pomáhal pražským strůjcům okupačního přepadu. Potom pracoval ve Vojenském historickém ústavu a zároveň byl zmocněncem čs. vlády pro otázky pobytu sovětských vojsk. Do výslužby odešel v roce 1977, zemřel v roce 1979.
25. 10. Dosavadní ředitel Výzkumného rozhlasu a televize Vlastimil Svoboda byl odvolán a na jeho místo nastoupil Jan Malý.
26. 10. Na schůzi sekretariátu ÚV KSČ byla ustavena komise pro posuzování návrhů na státní vyznamenání za politickou a veřejnou činnost. Rovněž byly projednány výsledky pohovorů v Čs. akademii věd.
27. 10. Schůze byra ÚV KSČ projednala zprávu o problémech investiční výstavby v odvětví terciární sféry v letech 1971-75, dále zásady systému stranické práce na vysokých školách. Hodnotila politickou situaci v české tělovýchovné organizaci a průběh slučování odborových svazů.
28. 10. Novou generální tajemnicí Čs. rady žen byla zvolena Olga Vacková, poslankyně Federálního shromáždění. Poválečná léta 1945 - 49, kdy první předsedkyní této organizace byla Milada Horáková až do svého zatčení v září 1949, nebyla přitom nikdy vzpomenuta.
29. 10. Na schůzi předsednictva ÚV KSČ byly projednány zprávy o výsledcích výměny členských legitimací ve východočeské a severomoravské krajské organizaci KSČ, dále též zpráva o stavu v čs. armádě. ● Při ministerstvu kultury ČSR byla ustavena Literární rada a předsedou byl jmenován český básník, spisovatel a překladatel Vilém Závada (1905 – 1982). ● Rudé právo přetisklo z 11. čísla Otázek míru a socialismu článek L. Svobody „Úloha Sovětského svazu v současném světě“. ● Na plenární schůzi pozval Český svaz novinářů 29. 10. 1970 ty členy, kteří se hlásili do Klubu volných novinářů, aby jim Josef Valenta, bývalý šéfredaktor Světa sovětů, jehož redakce se v srpnu 1968 rozpadla, nyní ve funkci předsedy komise pro řízení SČN oficiálně oznámil, že SČN přípravný a řádně zvolený výbor sekce volných novinářů rozpustil. Nová prověřovací komise měla do konce roku „zbavit členství „nositele pravicového oportunismu a organizátorů kontrarevoluce“ a teprve potom řešit ustavení „nového očištěného“ Klubu volných novinářů. Toto jeho vystoupení vyvolalo odpor proti byrokraticko-mocenskému postupu, který nejvýstižněji vyjádřil Karel Kyncl ve svém diskusním příspěvku. Byl celý otištěn v Almanachu českých novinářů (editor Miroslav Sígl, vydalo nakladatelství Libri Praha 2008). K problematice Klubu volných novinářů vyšel zlověstný článek v měsíčníku Novinář číslo 9/1970 („Široká náruč KVN“) a k němu „Poznámka redakce“ ve 12. čísle 1970.
10. číslo měsíčníku Novinář je tematicky věnováno oslavám 50. výročí založení Rudého práva a rovněž 50. výročí slovenské Pravdy, dále oslavám Dne tisku, rozhlasu a televize, které se konaly 21. září. ● Z projevu G. Husáka redakce uvedla mj.: “Ze Západu nám někteří naši protivníci nebo i někteří falešní přátelé často předhazují, že strana vládne u nás administrativními metodami. Je v tom nepoctivost a také zavírání očí před skutečností. Právě zkušenost z posledního roku mohla celému světu ukázat, že jsme krizové situace zvládli především politickými prostředky, politickým působením na miliónové masy pracujícího lidu...“ ● O několik listů dál v článku „Bludný kruh kolem kulturních časopisů a rubrik“ je přitom uvedeno mj.: „Řada redaktorů s dlouholetými zkušenostmi musela z redakcí odejít pro protistranickou a protisocialistickou činnost...“ ● Ze slavnostního zasedání Ústředí novinářů ČSSR byl otištěn projev jeho předsedy M. Marko, který také odevzdal ceny a odměny z novinářské soutěže J. Fučíka, mj. kolektivu publicistické rubriky Českého rozhlasu za seriál „Už nejsme s vámi - už jste nám známí“, dále Miroslavu Hladkému za publicistické televizní filmy „Komunista“ a „99 podpisů“. též redaktorům Rudého práva a Života strany. ● Josef Mašín se zabývá půlstoletím od smrti autora knihy „Deset dní, které otřásly světem“ od amerického reportéra Johna Reeda (1887 – 1920). Po oslavě Velké říjnové socialistické revoluce zemřel v Moskvě na břišní tyf.● Dvanáctistránkovou přílohou měsíčníku je referát předsedy Slovenského svazu novinářů Jána Podhradského „Rozbor působení orgánů Svazu slovenských novinářů v letech 1968-69“.