Září 1970
1. 9. Prezident republiky L. Svoboda přijal sovětského maršála I. V. Koněva, který byl v ČSSR na zotavené (jako jeden z osvoboditelů ČSSR se nemohl zúčastnit květnových oslav 25. výročí osvobození naší republiky). ● Byro Ú KSČ projednávalo problematiku cikánského obyvatelstva, dále rozhodlo o rozpuštění Svazu knihovníků a informačních pracovníků a zabývalo se rezignacemi některých dalších osob na funkce poslanců České národní rady.
4. 9. Předsednictvo ÚV KSČ jednalo o postupu plnění hospodářských dohod se SSSR. ● Dále se zabývalo pracovním zařazením A. Dubčeka (byl zaměstnán v Západoslovenských státních lesích v Krasňanech jako mechanizátor) a O. Černíka (stal se ekonomickým náměstkem ředitele Studijního a typizačního ústavu v Praze).
6. 9. Člen předsednictva a tajemník ústředního výboru Italské komunistické strany Armando Cossutta jednal v Praze s G. Husákem, V. Biĺakem a P. Auerspergem.
7. 9. Sekretariát ÚV KSČ jednal na své schůzi o problematice posrpnové emigrace a dále o výsledcích pohovorů ve Federálním výboru pro technický a investiční rozvoj, v Úřadu pro patenty a vynálezy a v Úřadu pro normalizaci a měření. ● Na území ČSSR začalo desetidenní spojenecké štábní cvičení, které řídil čs. ministr národní obrany M. Dzúr.
8. 9. Novým ústředním ředitelem Čs. rozhlasu se stal signatář normalizační výzvy „Slova do vlastních řad“ Ján Riško, který byl předtím vedoucím pobočky ČTK v Moskvě a jako poslanec Federálního shromáždění se udržel až do roku 1990, zatímco ve funkci ústředního ředitele byl vystřídán od 1. 7. pouze do 1. 12. 1989 Karlem Kvapilem. Předchozí ústřední ředitel B. Chňoupek patřil k hlavním představitelům normalizace, v Čs. rozhlasu řídil normalizační čistky, poté se stal čs. velvyslancem v SSSR, 1. prosince 1971 byl jmenován ministrem zahraničních věcí ČSSR a působil zde až do 11. 10. 1988. V letech 1972-90 byl stále poslancem Federálního shromáždění, v roce 1990 byl půl roku ve vazbě pro obvinění ze zneužití pravomoci veřejného činitele. Zemřel 28. 5. 2004.
9. 9. Týdeník Tribuna přinesl první část stati O. Švestky „O co šlo v roce 1968 v Československu“.
10. 9. Na slavnostním shromáždění ke Dni horníků v Ostravě hovořil G. Husák. ● Primátor hl. m. Prahy L. Černý a jeho náměstek B. Havlíček požádali o uvolnění ze svých funkcí. Novým primátorem byl zvolen Zdeněk Zuska a jeho náměstky K. Spal a J. Hlaváč.
11. 9. V Praze ukončil svou krátkodobou činnost ústřední výbor Leninského svazu mladých. ● Schůze předsednictva ÚV KSČ mj. jednala o závěrech k činnosti Rudého práva od 1. 1. 1968 do dubna 1969. O výsledcích uveřejnila své stanovisko redakce 16., 17. a 18. 9. v článcích „Zápas o Rudé právo“.
12. 9. Brněnští komunisté hodnotí – byl název článku V. Zimy v Rudém právu, který hodnotil obsáhlou informaci v dokumentu „Analýza činnosti orgánů Městského výboru KSČ v Brně za uplynulé období“.
15. 9. Schůze byra ÚV KSČ projednala výsledky pohovorů na českých ministerstvech, dále ve svazech výrobních, spotřebních a bytových družstvech.
16. 9. V Rudém právu kromě stanoviska vedení redakce k činnosti mezi lednem 1968 a dubnem 1969 byl článek M. Formánka „Podivuhodná naivita“ o sdělovacích prostředcích po lednu 1968“.
17. 9. Viliam Šalgovič, vyškolený sovětskou tajnou policií KGB a hlavní organizátor provedení srpnové okupace v roce 1968, kdy jeho pracovníci Státní bezpečnosti zatýkali „ve jménu dělnicko-rolnické vlády vedení soudruhem Indrou“, byl zvolen místopředsedou Ústřední kontrolní a revizní komise ÚV KSČ. V dalším období 1975-89 byl předsedou Slovenské národní rady a po listopadových událostech 1989 z obavy za prokazatelnou vlastizradu spáchal 6. 2. 1990 sebevraždu. ● V Praze zahájil svou činnost nově vytvořený Pohotovostní útvar Veřejné bezpečnosti.
18. 9. Předsednictvo ÚV KSČ přijalo stanovisko „K nejbližším úkolům strany po výměně legitimací“ a projednalo pravidelnou informaci o výchově kádrů a situaci ve sdělovacích prostředcích. ● V.Biĺak přijal šéfredaktory ústředních stranických listů ze socialistických zemí a komunistických stran západních zemí, které pozval na připravované oslavy 50. výročí Rudého práva, které vyšlo poprvé 21. září 1920.
20. 9. Ústřední výbor Národní fronty ČSSR a Čs.mírový výbor vydaly výzvu čs. lidu k protestním akcím proti agresi USA v Indočíně. ● V Praze se konala slavnost Rudého práva, na které měl hlavní projev šéfredaktor M. Moc.
21. 9. V pražském paláci Lucerna bylo slavnostní shromáždění k 50. výročí Rudého práva, kde hlavní projev měl G. Husák. ● Deníku bylo uděleno vyznamenání Řád Klementa Gottwalda. ● Na Pražském hradě byly předány Čs. novinářské ceny, které obdrželi O. Švestka (Tribuna, bývalý šéfredaktor Rudého práva), Zd. Hoření a St. Oborský (Rudé právo) a J. Podhradský z bratislavské Pravdy, která byla založena rovněž před 50 lety - 15. září 1920 jako Pravda chudoby. Řádem práce byli vyznamenáni K. Douděra (Rudé právo), B. Chňoupek (Čs. rozhlas, ale v té době již velvyslanec ČSSR v SSSR), M. Moc a F. Ryba (Rudé právo), dále též L. Šulc (Pravda Bratislava, v té době již pracovník oddělení stranické práce ve sdělovacích prostředcích na ÚV KSČ). ● U příležitosti 50. výročí založení Rudého práva a Dne tisku, rozhlasu a televize se konala v Praze schůze Ústředí čs. novinářů, kterou řídil její předseda M. Marko. Novým ústředním tajemníkem byl jmenován Marcel Nolč. O programu oslav k 50. výročí Rudého práva hovořil první místopředseda Ústředí čs. novinářů J. Valenta.
22. 9. Sekretariát ÚV KSČ projednal dohodu, kterou uzavřela mezi sebou ministerstva vnitra ČSSR a SSSR. ● České odborové svazy pracovníků státních orgánů, peněžnictví, pojišťovnictví a zahraničního obchodu ustavily sloučením společný odborový svaz. Předsedou byl zvolen J. Lorenc. ● Na oficiální návštěvě dlel v ČSSR afghánský král Muhammad Záhir.
23. 9. Ministr národní obrany M. Dzúr informoval G. Husáka o výsledcích prověrek v čs. armádě: od srpna 1968 bylo z politických důvodů odvoláno 25 procent generálů a důstojníků v nomenklatuře ministerstva národní obrany a prezidenta republiky, dále 26 procent náčelníků a jejich zástupců složek a správ ministerstva národní obrany, 66 procent velitelů vojenských okruhů, armád a politických správ, 50 procent velitelů divizí a brigád, 17 procent velitelů pluku a 62 procent politických zástupců velitelů pluků. Podrobnou vojensko-politickou analýzu vývoje čs. armády po XIII. sjezdu KSČ přednesl ministr M. Dzúr na kolegiu ministra 25. 9.
26. – 27. 9. V Čechách a na Moravě se konaly ustavující konference Socialistického svazu mládeže. ● V Československu byla na oficiální návštěvě delegace Nejvyššího sovětu SSSR vedená A. P. Ljaškem, který byl zároveň předsedou prezidia Nejvyššího sovětu Ukrajinské SSR.
28. 9. V Praze se konal celostátní aktiv akademických funkcionářů k zahájení vysokoškolského roku 1970 – 71. Hlavní projev měl J. Fojtík. ● V Budapešti se konala dvoudenní schůzka zástupců 45 komunistických stran, kteří jednali o protiimperialistickém boji.
29. 9. Schůze byra ÚV KSČ projednala zprávu o konsolidaci na vysokých školách, o postavení pomníků V. I. Lenina a K. Gottwalda v Praze. Dále pak o výsledcích pohovorů s nomenklaturními kádry v ústředních orgánech ČSR. ● Rudé právo a bratislavská Pravda otiskly stanoviska předsednictva ÚV KSČ „K nejbližším úkolům strany po výměně legitimací“. ● V Moskvě byla podepsán protokol o koordinaci národohospodářských plánů mezi ČSSR a SSSR na léta 1971-75. ● V Praze byla na oficiální návštěvě delegace Německé komunistické strany, vedená Kurtem Bachmannem.
9. číslo měsíčníku Novinář je věnováno ke Dni tisku, rozhlasu a televize a dvěma výročím Rudé právo (poprvé 21. září 1920) a slovenská Pravda chudoby (poprvé 15. září 1920). V anketě k těmto výročím na otázky (1. V čem vidíš nejvýznamnější tradice stranického tisku? 2. Jakou cestou nastoupil váš časopis (rozhlas, televize) po letošním červnovém plénu ÚV KSČ a jak pomáháte při procesu konsolidace strany a veřejného života?) odpovídali: Zd. Hoření, zástupce šéfredaktora Rudého práva, Oldřich Jendrůlek, šéfredaktor středočeského deníku Svoboda, Jiří Hájek, šéfredaktor Tvorby, Jiří Munclinger, šéfredaktor ČTK, Ĺudovít Jacz, ředitel ĆSTK pro Slovensko, Vlastimil Kříž, šéfredaktor brněnského deníku Rovnost, Leopold Slovák, šéf programového ústředí Čs. rozhlasu v Bratislavě, Jaroslav Smetana, zástupce šéfredaktora ostravské Nové svobody, Zdeněk Kapucián. Šéfredaktor deníku Pochodeň Hradec Králové a Jaroslav Wiendl, šéfredaktor plzeňské Pravdy. V čísle jsou další „normalizační články“ – od J. Svobody „Vývoj k renegátství“, od F. Nebla „Probíhá zdravý proces“ a Boh. Roháčka „Po skutcích poznáte je!“