Červenec 1970
1. 7. Na hrobě Jana Palacha v Praze na Olšanech byl instalován pomník od sochaře O. Zoubka. ● Rudé právo přineslo stať J. Klimenta „Za státní peníze proti státu – kapitola z přírodopisu samozvané elity“.
3. 7. Na zasedání ústředního výboru Českého svazu družstevních rolníků byl uvolněn z funkce předsedy J. Karhan a na jeho místo zvolen V. Dobeš.
5. 7. Na Děvíně u Bratislavy se konala „Slavnost družby národů“, kde hlavní projev přednesl G. Husák.
6. 7. Schůze sekretariátu ÚV KSČ projednala práci celozávodních výborů a základních organizací KSČ v Kanceláři prezidenta republiky, ministerstvu zahraničního obchodu, v Ústavu dějin socialismu a Vysoké školy politické.
7. 7. Na schůzi byra ÚV KSČ se projednávaly výsledky hospodaření v uměleckých svazech a kulturních fondech, dále byly hodnoceny časopisy Svět práce, Vlasta a Zemědělské noviny. Také se jednalo o výsledcích pohovorů s bývalými funkcionáři mládežnického hnutí na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a v bývalém Ústavu politických a sociálních věd Univerzity Karlovy.
8. 7. Federální shromáždění přijalo novelu zákona číslo 82/68 Sb. o soudní rehabilitaci jako zákon číslo 70/70 Sb. Novým místopředsedou Sněmovny lidu byl zvolen M. Sabolčík a A. Dubček byl odvolán z funkce poslance. Na svá místo rezignovali poslanci J. Valo, A. Žiak, K. Skramuský, J. Koscelanský, O. Černík a M. Růžička. Ve Sněmovně národů pozbyli poslaneckých míst R. Pacovský a Č. Císař.
9. 7. Na plenární schůzi České národní rady byl vysloven souhlas s návrhy na zproštění 44 soudců z povolání soudcovské funkce, zvoleno deset nových soudců Nejvyššího soudu, dále soudci Městského soudu v Praze a krajských, obvodních a okresních soudů v ČSR. Na funkci poslance rezignovalo šest poslanců. ● Bývalému šéfredaktorovi slovenského deníku Práva E. Štefanovi bylo odňato čs. státní občanství.
10. 7. Pod titulem „Dokumenty jedné doby“ začalo Rudé právo uveřejňovat dopisy z první poloviny roku 1968, adresované A. Dubčekovi, obsahující varování před ohrožením socialistického vývoje v zemi. ● Zástupci Bulharska, Československa, Maďarska, Mongolska, Německé demokratické republiky, Polska a Sovětského svazu podepsali v Moskvě dohodu o zřízení Mezinárodní investiční banky se sídlem v Moskvě.
11. 7. ČTK vydala prohlášení „O protičeskoslovenské pomlouvačné kampani na Západě“ v souvislosti s vydáním tzv. Zprávy Pillerovy komise ve vídeňském nakladatelství Europa.
13. 7. Na schůzi sekretariátu ÚV KSČ byly projednány výsledky pohovorů s vedoucími pracovníky federálních orgánů v oblasti financí (včetně bankovnictví), obchodu a statistiky. Rovněž byla projednána zpráva o výsledcích pohovorů s vybranými komunisty na úseku umění. ● Bylo oznámeno, že v procesu konsolidace v národních výborech pomohl ústavní zákon číslo 117 z října 1969, který umožnil odvolat poslance z orgánů národních výborů, kteří narušovali novou politiku Národní fronty nebo byli pasivní. Počet rezignací a odvolání dosáhl čísla 15 692 poslanců. Na uvolněná místa nastoupilo zatím 12 892 nových poslanců.
15. 7. Na ÚV KSČ se konala celostátní porada předsedů stranických organizací z generálních a oborových ředitelství v národním hospodářství. ● Ministerstvo národní obrany kritizovalo orgány vojenské prokuratury za zdlouhavé a nedůsledné řešení případů trestné činnosti příslušníků čs. armády v srpnu 1968 a urguje Hlavního vojenského prokurátora o urychlené šetření případů.
16. 7. G. Husák navštívil Severočeský kraj. ● Rudé právo a bratislavská Pravda otiskly obsáhlý redakční článek „Proč byl A. Dubček vyloučen z řad KSČ“. ● V Praze se konal dvoudenní celoarmádní seminář o boji proti antikomunismu, kde hovořil J. Fojtík.
17. 7. Na 180. schůzi předsednictva ÚV KSČ byl projednán návrh směrnic pro sestavení 5. pětiletky 1971 – 1975. Dále byly projednány výsledky očisty strany, výměny členských legitimací a pohovorů v krajích a ústředních orgánech, jakož i o upevnění vedoucí úlohy KSČ ve Federálním shromáždění. Pozastaveno bylo členství M. Kunštátové. ● V Rudém právu je článek J. Fojtíka a M. Moce „Znovu všechno zvážit“, kritizující názory J. Langa v článku „Příklad S. K. Neumanna“.
18. 7. Příslušníci Státní bezpečnosti odstranili tajně v noci z hrobu Jana Palacha v Praze na Olšanech bronzový pomník sochaře O. Zoubka, který byl roztaven.
20. 7. Schůze sekretariátu ÚV KSČ potvrdila návrhy na vyloučení z KSČ řady pracovníků z Hlavní politické správy čs. armády, ministerstva vnitra a štábu Civilní obrany ČSSR.
21. 7. Rudé právo otisklo další článek J. Hečka „Lokomotivka je opět naše“ v němž popisuje „oč šlo pravičákům v jednom z největších pražských závodů“.
22. 7. Schůze byra ÚV KSČ se zabývala úpravou výuky náboženství na základní školách, dále situací v publicistice a hodnocením činnosti dalších státních orgánů ČSR. ● G. Husák a L. Štrougal odcestovali na dovolenou do SSSR.
23. 7. Federální vláda projednala a schválila některé úpravy systému řízení národního hospodářství. ● Rudé právo otisklo článek předsedy České rady odborových svazů J. Hlavičky „Co sledovali hlasatelé tzv. nové odborové politiky“.
27. 7. Schůze sekretariátu ÚV KSČ se zabývala průběhem pohovorů v Ústavu dějin socialismu, v Muzeu V. I. Lenina a v Muzeu K. Gottwalda.
28. 7. Z třítýdenního semináře v Moskvě se vrátilo 120 nových funkcionářů Socialistického svazu mládeže.
31. 7. Obvodní soud pro Prahu 7 zamítl žaloby P. Kohouta, L. Pachmana, L. Holečka a V. Škutiny na Viléma Nového za jeho projev na schůzi v České Lípě 20. února 1969, v němž je neprávem a zákeřně obvinil vylhanou konstrukcí o oběti Jana Palacha, dále pomlouval nenávistně své přátele a proslavil se udavačstvím a intrikami. Patřil k předním, obhájcům sovětské okupace a normalizace. Později si za to vysloužil funkci předsedy čs. skupiny Meziparlamentní Unie a čs. velvyslance ve Francii. (Narodil se 16. 5. 1904, zemřel 1. 3. 1987). Po listopadu 1989 ho za jeho činnost několikrát odsoudila též jeho vlastní dcera Kamila Moučková (naposledy v pořadu „13. komnata“ 22. 8. 2008).
Měsíčník Novinář ve svém dvojčísle 7-8/1970 přinesl výtah z projevu G. Husáka na červnovém plínu ÚV KSČ, v němž je mj. uvedeno: „Jestliže dnes vyzvedáváme vysokou angažovanost Rudého práva, Tribuny a slovenské Pravdy a rozhlasu, nelze nevidět, že v relacích a článcích některých sdělovacích prostředků se objevují únikové, neangažované, politicky bezobsažné programy a ojediněle i pokusy o politické invektivy proti současné politice strany. Naše žurnalistika musí vysokou ideovou úrovní a politickou principiálností získávat co nejširší okruh občanů pro současnou politiku KSČ, pro bezprostřední úkoly konsolidace i perspektivní cíle socialismu... aby také vystupovala jako organizátor veřejného mínění ve společnosti, k jakému inspiruje naše strana...“ ● Ve dvojčísle je dále zpráva o zasedání Ústředí novinářů ČSSR ze 30. 6. 1970, které se konalo v Praze. Jednalo mj. o přípravě kongresu Mezinárodní organizace novinářů v Havaně, o přípravě oslav 50. výročí založení Rudého práva a Pravdy. Přijalo s uspokojením vyhlášku o platové úpravě novinářských platů a jejich pronikavé zvýšení od 1. července 1970. ● O novém pojetí práce korespondentů Čs. rozhlasu v zahraničí napsal článek M. Kubín. ● O práci čs. novinářů v letech 1968-70 otiskuje měsíčník Novinář útočný rozhlasový komentář B. Roháčka, dále opis rozhlasové relace „Už nejsme s vámi, už jste nám známí!“. Velmi kritický je i další článek „Temné období měsíčníku Novinář“ s podtitulkem „V cizích službách“. ● Stručná zpráva oznamuje, že činnost bývalého Žurfondu bude zajišťovat od 1. září 1970 výbor sekce pro novinářství Českého literárního fondu.