Červen 1970
1. 6. Do provozu bylo uvedeno automatické spojení mezi Moskvou a Prahou.
3. 6. G. Husák navštívil podnik Spojené ocelárny Kladno.
4. 6. V Rudém právu byl rozhovor s nově jmenovaným předsedou Čs. akademie věd J. Kožešníkem a článek R. Rohlíčka „Co se před časem vydávalo za konsolidaci“.
6. 6. V Praze se konalo zasedání parlamentu Svazu vysokoškolských studentů, kde hlavní projev měl předseda J. Škvařil.Přijalo statut Českého ústředí vysokoškoláků, které bude řídícím orgánem Socialistického svazu mládeže na vysokých školách.
8. 6. Na schůzi sekretariátu ÚV KSČ byla potvrzeno vyloučení z KSČ V. Procházky, A. Adámka, A. Hradeckého a A. Růžičky. ● Rudé právo přineslo rozhovor s předsedou Ústředí komise lidové kontroly D. Kolderem „Zájem o kontrolu a jak dál“.
Skupina čtyř mužů a čtyř žen unesla letadlo Čs. aerolinií Il-14, které letělo na lince Karlovy Vary – Praha s 24 cestujícími. Přistálo nakonec v Norimberku, odkud se 16 pasažérů vrátilo nazpět do Prahy.
9. 6. Po průtrži mračen voda zaplavila Důl Dukla v Šardicích na Hodonínsku, kde zahynulo 34 horníků. ● V Rudém právu otiskli článek J. Hečka „Není liga jako liga“ o činnosti organizace Liga pro angažovanou akci v roce 1968.
10. 6. V Lidicích bylo ustavující zasedání Čs. výboru pro evropskou bezpečnost, kde byl předsedou zvolen B. Švestka. ● Na plenární schůzi Ústřední rady odborů došlo k rezignaci a odvolání 20 členů a stejný počet nových členů bylo kooptováno.Projev předsedy J. Pillera měl název „Dovršit porážku pravice v odborech“.
11. 6. Český úřad pro tisk a informace s okamžitou platností nařídil zastavení interního bulletinu Svazu českých spisovatelů. ● Rudé právo otisklo úvahu K. Kováře a M. Hendla „Kdo může pracovat ve vedoucích funkcích v hospodářském a správním aparátu“.
12. 6. Ve věku 67 let zemřel v Praze Josef Jodas, jeden z hlavních oponentů demokratizačního procesu po lednu 1968. ● Rudé právo přineslo rozhovor s J. Pěnkavou o výstavbě jednotného Socialistického svazu mládeže v českých zemích.
13. 6. Jan Kliment, proslulý dogmatický filmový kritik Rudého práva, otiskl v listu článek o hospodářské činnosti FITES (Svazu filmových a televizních umělců).
17. 6. Za předsednictví tajemníka ÚV KSČ J. Fojtíka se konala schůze ideologické komise o plnění realizační směrnice z května 1969 v oblasti ideologické práce strany. ● Ministr národní obrany M. Dzúr vydal rozkaz ke zkvalitnění konsolidace velitelského sboru čs. armády a nařídil prověrky třídně politických kvalit vojáků z povolání. Náčelník kádrové správy ministerstva vydal „Zásady pro služební vyhodnocení a další rozmístění vojáků z povolání, kteří byli vyloučeni nebo kterým bylo zrušeno členství v KSČ“. Podle ní nesměli tito vojáci zůstat v armádě na žádné vyšší funkci počínaje velitelem samostatného praporu. ● Rudé právo otisklo článek K. Beránka, nového tajemníka Městského výboru KSČ v Praze „Proti maloměšťácké hysterii“ o pražských uličních organizacích a problémech očisty a zvýšení akceschopnosti uličních organizací KSČ.
18. 6. Umělecké rady ministra kultury ČSR se zabývaly diferenciačním procesem uvnitř kulturní fronty.
19. 6. Novým vedoucím ekonomického oddělení ÚV KSČ byl jmenován Jan Baryl namísto L. Šupky, který se stal novým ministrem – předsedou Výboru pro technický a investiční rozvoj, když jeho původního vedoucího O. Černíka odvolal prezident republiky na jeho vlastní žádost. ● Rudé právo otisklo článek svého redaktora F. Říhy „Byl pravý čas“ k výročí aktivu Lidových milicí v červnu 1968.
20. 6. G. Husák, L. Svoboda a L. Štrougal přijali maršála I. I. Jakubského, hlavního velitele vojsk zemí Varšavské smlouvy.
23. 6. Nakladatelství Svoboda vydalo soubor projevů a článků G.Husáka z období od dubna 1969 (velký projev na dubnovém plénu k čistkám ve straně) do ledna 1970. ● Rudé právo přineslo článek J. Neuhorta „Pokusný králík“ – k výročí, které bylo předehrou výzvy „2000 slov“ z června 1968.
24. 6. A. Dubček byl odvolán z funkce velvyslance v Turecku. ● Hlavní vojenský prokurátor si vyžádal od ministerstva národní obrany dodání všech vojenských dokumentů, rozkazů, nařízení a dálnopisných pokynů , vydaných ve dnech 21. – 28. srpna 1968 v souvislosti se šetřením trestné činnosti příslušníků čs. armády. ● Na valném shromáždění členů Čs. akademie věd uvedl její nový předseda J. Kožešník složení nového prezidia: K. Šička, B. Rosický, K. Friml, V. Landa, B. Heller, V. Doubvek, J. Bačkovský, V. Filkorn, V. Kellö, J. Poulík, R. Richta a B. Švestka. ● Rudé právo otisklo článek M. Šolce z Vysoké školy politické „Byla nebo nebyla v Československu kontrarevoluce?“
25. 6. Byla ustavena komise ministerstva vnitra ČSSR pro objasnění postojů některých příslušníků a a pracovišť ministerstva v období 1968 – 1969. ● Rudé právo otisklo stať J. Pěnkavy „Pokus o revizi řízení čs. ekonomiky“ s vysvětlením, oč šlo v ekonomické části Akčního programu z roku 1968.
26. 6. Na zasedání pléna ÚV KSČ hovořil G. Husák o plnění realizační směrnice květnového pléna z roku 1969. Bylo potvrzeno vyloučení A. Dubčeka ze strany a do ústřední výboru kooptováni někteří noví členové. ● Matěj Lúčan b yl jmenován místopředsedou vlády ČSSR, zatímco M. Hruškovič byl schválen do funkce tajemníka ÚV KSČ. ● Redaktor Rudého práva K. Douděra otiskl článek pod názvem „Platforma kontrarevoluce – co sledovali iniciátoři 2000 slov?“
30. 6. Skončilo dvoudenní zasedání ústředního výboru Čs. strany lidové, které zdůraznilo nutnost urychleného dokončení konsolidačního (normalizačního) procesu v této straně. ● Na zasedání Ústřední kontrolní a revizní komise ÚV KSČ byla projednána politická situace a výsledek očisty od pravicově oportunistických sil ve federálních orgánech vlády. ● Novým rektorem Vysoké školy ekonomické v Praze byl jmenován J. Podroužek. ● Generálporučík V. Prchlík byl rozkazem prezidenta republiky degradován na vojína v záloze. ● Na ministerstvu národní obrany byla zrušena rehabilitační komise a kádrové správy ministerstva bylo uloženo ukončit všechny žádosti a stížnosti v této oblasti.
6. číslo měsíčníku Novinář otisklo kromě úvodníku, který napsal M. Marko, předseda Ústředí novinářů ČSSR, mj. článek V. Dolejšího „I Fučíkovo jména zneužili“ od Jiřího Svobody, kritizující výsledky novinářské soutěže J. Fučíka v minulých letech, kdy ceny získali rozhlasoví redaktoři, kteří se podíleli na pořadu „Písničky s telefonem“ J. Dienstbier, J. Janíček, K. Jezdinský, V. Šťovíčková, J. Sobíšková (později Klímová), J. Hrábková (později Rumlová), K. Kyncl, K. Lánský, J. Petránek, K. Tejkal, S. Volný, M. Weiner a R. Zeman. Dále televizní redaktoři J. Kantůrek, J. Svejkovský a A. Frydrych, jakož i novináři z tisku P. Števček (Kultúrny život), J. Ruml (Reportér) a J. Štych (Zemědělské noviny) . Autor píše: „Jak vidíme, nejvyšší ceny dostali převážně pravicoví novináři, kteří se zasloužili o rozvoj tzv. obrodného procesu... jsou to vesměs „novinářská esa“, která nemohla Fučíkovi přijít v roce 1968 na jméno. Ale přijmout pocty a peněžité odměny v soutěži nesoucí se setrvačnosti Fučíkovo jméno, to se nestyděli...“ . Další článek napsal J. Svoboda „Rozcházíme se“, kritizující bývalého předsedu Svazu novinářů V. Kašpara, listopadový aktiv v Lucerně v roce 1968, ale i tehdejší žofínský aktiv novinářů-komunistů. Mj. napsal: „Chtěl jsem jen naznačit, že nemůžeme mít nic společného s těmi, kteří se spřáhli s otevřenými dávnými nepřáteli komunismu, strany, Sovětského svazu, kteří se provinili na našem i mezinárodním dělnickém hnutí.“ A posléze pod titulkem „Dva z Pařížské ulice, ale i ti druzí“ je rozsáhlý článek O. Kašiny, který odsuzuje počínání novinářských funkcionářů a ostouzí jména V. Kašpara a St. Malečka, kteří byli prý omylem rehabilitováni v obrodném procesu 1968. Dále se v článku uvádí, že „pod vedení dalšího činovníka Svazu českých novinářů K. F. Zierise se budovaly v krajích střediska pro kontakt se zahraničními novináři, kteří přijížděli do Československa a nebyli hosty žádné čs. instituce...Ti všichni ovlivnili krajské výbory Svazu českých novinářů, jejich prostřednictvím krajský a okresní tisk...“