Březen 1970
1. 3. Ve Filmovém studiu Barrandov byly zrušeny tvůrčí skupiny, které byly „plně odpovědny za negativní výsledky čs. filmu v uplynulých několika letech a měly největší podíl na zneužívání filmové tvorby ve prospěch protisocialistických tendencí“. ● Moskevský deník Pravda otiskl článek V. Biĺaka „Internacionální závazek komunistů“, který přetisklo Rudé právo 3. 3. ● Britský časopis Sunday Times začal uveřejňovat na pokračování Zprávu tzv. Pillerovy komise o rehabilitacích v ČSSR a KSČ. Tuto „Zprávu“ vydalo rovněž italské nakladatelství Sugar pod názvem „Il rapporto proibito“.
2. 3. V Praze byla podepsána smlouva o vzájemné výměně programů a informací mezi Čs. rozhlasem a Čs. televizí s Výborem pro rozhlas a televizi při Radě ministrů SSSR. Smlouvu podepsali a pronesli své projevy B. Chňoupek (ústřední ředitel Čs. rozhlasu), J. Zelenka (ústřední ředitel Čs. televize) a N. Mesjacev (Výbor pro rozhlas a televizi SSSR). Podpisu byli přítomni mj. Vl. Diviš, nový vedoucí tiskového oddělení ÚV KSČ a J. Hřebík, generální tajemník OIRT (International Radio and Television Organisation). ● Rektor Univerzity Karlovy B. Švestka uvedl do funkce nového děkana Fakulty sociálních věd a publicistiky Miroslava Hladkého. Ve svém projevu přitom uvedl, že „svůj podíl odpovědnosti za nedávný stav našich sdělovacích prostředků nese i novinářská fakulta, která vychovává mladé adepty žurnalistiky...“
3. 3. Rudé právo otisklo obsáhlou stať „Naše cesta je leninismus“, kterou sepsali L. Hrzal, J. Mužík, R. Richta, K. Rychtařík, V. Ruml, A. Sirácký, L. Szantó a L. Štoll.
4. 3. Předsednictvo Federálního shromáždění schválilo zákonné opatření o zániku práva osobního užívání bytů a vyklizení bytů občanů protiprávně se zdržujících mimo území Československa.
5. 3. Rudé právo otisklo prohlášení vědeckých pracovníků Ústavu pro filozofii a sociologii ČSAV J. Filipce, Z. Javůrka, F. Charváta a P. Maydla pod názvem „Hlásíme se k leninismu“. ● V tomtéž čísle je článek J. Šedivého (přetištěný z týdeníku Tvorba číslo 9/1970) po názvem „Kam patřil Eduard Goldstücker?“.
6. 3. Schůze předsednictva ÚV KSČ projednala zprávu o výsledcích výměny členských legitimací, o stavu stranických šetření a „očistě“ v některých resortech státní správy: ● Na ministerstvo obchodu ČSR byli z funkcí odvoláni a přemístěni tři náměstci ministra, dále vedoucí sekretariátu a tajemník pro styk s národními výbory, tři vedoucí odborů, tři jejich zástupci a dva vedoucí oddělení. Do nižších funkcí byli přeřazeni dva zástupci vedoucích odborů, pět vedoucích oddělení a mimo úřad propuštěni dva vedoucí odborní referenti – specialisté, čtyři vedoucí referenti a dva administrativní pracovníci. ● Ministerstvo výstavby a techniky ČSR ve své zprávě uvedlo mj.: „I když v letech 1968-69 se projevily u pracovníků ministerstva některé omyly, neuvážené akce, zakolísání, není možné konstatovat, že jsou nyní na ministerstvu pracovníci, které by bylo možno označit za organizátory rozvratu a nositele pravicově oportunistických myšlenek“. ● Na ministerstvu kultury ČSR bylo z funkcí odvoláno osm vedoucích oddělení, pět ředitelů odborů, dva náměstkové ministra, přičemž šest vedoucích samo požádalo o rozvázání pracovního poměru. Celkem odešlo z ministerstva „v rámci očisty“ 37 pracovníků. ● Z ministerstva dopravy ČSR byli odvoláni dva vedoucí odborů a jeden vedoucí oddělení. ● Ministerstvo vnitra ČSR ve své zprávě uvedlo, že k 20. únoru 1970 bylo odvoláno 245 náčelníků ze svých funkcí, dále 20 náčelníků a 263 příslušníků SNB bylo propuštěno ze služebního poměru. Dalších 27 náčelníků a 42 ostatních příslušníků navrženo propuštění. U 35 náčelníků a 57 ostatních příslušníků byla přijata kádrová opatření (mj. odvolání ze studia, snížení hodnosti a platu, odklad povýšení). ● Český úřad pro tisk a informace uvolnil z funkcí místopředsedu, ředitele sekretariátu a čtyři ředitele odborů. ● Z ministerstva průmyslu ČSR byli propuštěni tři vedoucí oddělení, šest vedoucích odborných referentů, jedna administrativní pracovnice a dva vedoucí odborů byli přeřazeni na nižší funkce. ● Ministerstvo lesního a vodního hospodářství propustilo šest pracovníků „s pravicovými a nacionálními postoji“. Dále odvolalo z funkce hlavního inspektora Státní vodohospodářské inspekce a vedoucího oddělení obrany ministerstva. ● Ministerstvo školství uvedlo, že byli vyměněni všichni náměstci ministra, z vedoucích funkcí uvolněno 21 pracovníků, a celkem odešlo z ministerstva 50 pracovníků včetně odchodů do důchodu. ● O situaci na vysokých školách uvedla zpráva ministerstva školství tyto údaje: v zahraničí zůstalo až dosud devět profesorů, 49 docentů, 247 ostatních pedagogů, dále 1036 studentů a 27 aspirantů. Z politických důvodů byl rozvázán pracovní poměr u 167 učitelů a pracovníků vysokých škol, u dalších 263 učitelů a 38 pracovníků byla ještě prověřována jejich politická činnost. Z kateder marxismu – leninismu odešlo z politických důvodů 121 pracovníků a z jiných důvodů 16 pracovníků. V zahraniční zůstali z těchto kateder dva pracovníci, v řízení zůstalo 195 pracovníků. Ze studia byla vyloučeno devět studentů, u 35 byla přijata jiná kárná opatření a 20 případů studentů zůstalo v řízení. ● Český úřad geodetický a kartografický uvedl ve své zprávě, že „nebylo zjištěno, že by se pracovníci úřadu podíleli na protisocialistických a pravicových akcích v uplynulém období. Nebyl proto důvod činit žádná opatření...“
Předsednictvo ÚV KSČ zrušilo své původní usnesení o schválení V. Valeše do funkce generálního ředitele a. s. Chemapol. ● Na téže schůzi předsednictva byl jmenován F. Ondřich vedoucím politickoorganizačního oddělení ÚV KSČ.
Deník Svobodné slovo uveřejnil zprávu „Divadelní noviny zastaveny“, v níž se mj. praví: „Přes několikerá předchozí upozornění byly v těchto novinách soustavně uveřejňovány skutečnosti, porušující důležité zájmy vnitřní politiky státu, kromě jiného i bratrské vztahy mezi našimi národy. Český úřad pro tisk a informace byl proto nucen učinit rozhodnutí, kterým uložil Svazu čs. divadelních umělců jako vydavateli, aby upustil od vydávání tohoto časopisu...“
7. 3. V oblastní škole KSČ v Praze skončil úspěšně první běh šestitýdenního kurzu stranické žurnalistiky za účasti člena ÚV KSČ a šéfredaktora Tribuny O. Švestky.● Rudé právo otisklo komentář J. Řeřichy pod názvem „Skutečná tvář obroditele“, k případu ostravského spisovatele a novináře Oty Filipa, který byl odsouzen k 18 měsícům vězení za svoji reformní činnost v letech 1968-69.
9. 3. Sekretariát ÚV KSČ projednal zprávu o poznatcích z prověrky realizace usnesení o rozvoji internacionálních vztahů a výchově komunistů v duchu proletářského internacionalismu. Zároveň se zabývalo disciplinárním řízením s J. Pavlem, J. Mackem, J. Borůvkou a M. Mikovou.
10. 3. Na pořadu schůze byra ÚV KSČ byla zpráva o vývoji kriminality za rok 1968 a za 1. pololetí 1969. ● Byl projednán návrh zásad nového uspořádání státní péče o mládež a tělovýchovu v ČSR, dále návrh opatření k obnově politické práce poslanců nejvyšších zastupitelských sborů a postup politické konsolidace na vysokých školách. ● Zpráva o stranickém šetření s E. Goldstückerem a o zavedení stranického šetření s A. Růžičkou, šéfredaktorem časopisu Dikobraz. ● Byla ustavena komise pro pohovor s Č. Císařem. ● O. Švestka byl schválen do funkce tajemníka pro ideologickou práci byra.● Rudé právo otisklo článek M. Moce na téma „Pohovory“, a článek L. Hrzala a V. Kvěše z Vysoké školy politické pod názvem „Důsledně uplatnit leninské pojetí strany“.
11. 3. Ministerstvo kultury ČSR odňalo Svazu čs. spisovatelů oprávnění vydávat na území České republiky neperiodické publikace, jakož i povolení ke zřízení vydavatelského podniku. Majetek Svazu měl být podle rozhodnutí ministerstva převeden k 1. 4. 1970 na Český literární fond. ● Rudé právo přetisklo z bratislavské Pravdy článek Jána Drieňa „O některých metodách protisovětské propagandy na Slovensku v roce 1968“.
12. 3. A. Dubček odpovídá z Ankary na otázky M. Jakešovi, že nevěděl o svolání XIV. mimořádného sjezdu KSČ v srpnu 1968 a po svém návratu z Moskvy si V. Šilhán, který ho zastupoval, nečinil žádné nároky na stranickou funkci. ● Předsednictvo ÚV KSČ projednalo návrh opatření, která zajišťovala vliv státu na nakladatelskou činnost. ● Dále návrh regulace výjezdů čs. občanů do kapitalistických států a Jugoslávie. ● Byly projednány také kádrové změny ve vedoucích funkcích aparátu Čs. armády. ● Vedoucím sekretariátu prvního tajemníka byl jmenován Jaroslav Máček. ● Rudé právo přineslo článek J. Hečka o vyloučení bývalého ministra vnitra J. Pavla pod názvem „Pod lampou bývá tma“.
14. 3. Ministerstvo vnitra sdělilo (podle Rudého práva), že od března do srpna 1968 došlo u nás k 40 sebevraždám, které souvisely se situací v zemi. Dále list napsal, že po činu generála Vladimíra Janka, který se v březnu 1968 zastřelil ve svém autě, se šířily dohady a pomluvy, hovořilo se o zrádcovské činnosti skupiny kolem dalšího generála Jana Šejny, který emigroval do USA a vedoucího státně administrativního oddělení ÚV KSČ M. Mamuly, a uvedlo, že „ Zemědělské noviny otiskly nehorázný a čirý výmysl, který se nutně dotkl cti V. Janka a M. Mamuly v neděli 17. března 1968 – třetí den po výstřelu na Strahově. Tak se to dělalo...“
16. 3. Sekretariát ÚV KSČ schválil zásady pro výběr a přípravu aspirantů a postup při udělování pedagogicko-vědeckých hodností. ● V ČSSR byl na oficiální návštěvě ministr zahraničních věcí SSSR A. A. Gromyko a jednal o prodloužení čs.-sovětské spojenecké smlouvy.
17. 3. V Praze se konala třídenní mezinárodní konference „Lenin a problémy socialistické demokracie“. Úvodní projev měl J. Fojtík.
18. 3. Předseda vlády L. Štrougal přijal nové vedení ČTK v čele s O. Svěrčinou, který ho informoval o průběhu politické konsolidace agentury a záměrech, jak zlepšit informační činnost, jakož i o plné angažovanosti ČTK při prosazování vládní a stranické politiky. ● V Rudém právu byl článek J. Hečka o bývalém ministru zemědělství a výživy J. Borůvkovi pod názvem „Stanovy platí dál“.
19. 3. Předsednictvo Federálního shromáždění schválilo novelizaci zákona o Čs. akademii věd.
20. 3. V Praze se konal celostátní aktiv České socialistické akademie; hlavní referát „Leninismus a cesta naší inteligence měl filozof Vl. Ruml. ● Rudé právo otisklo článek předsedy byra Ústřední kontrolní a revizní komise KSČ V. Hájka „O budoucnosti strany“.
21. 3. Prezident republiky L. Svoboda odletěl na návštěvu do SSSR, odtud do Mongolska a ve dnech 31. 3. – 4. 4. pobýval v Japonsku. Zde se zúčastnil Světové výstavy Expo 70 v Ósace. ● Bylo oznámeno, že z KSČ byli vyloučení: J. Smrkovský, Č. Císař, J. Špaček, F. Vodsloň, Z. Vokrouhlický, Z. Mlynář, B. Šimon, J. Borůvka, M. Miková, J. Sekera, V. Šilhán, O. Starý a J. Hájek. ● Rudé právo otisklo článek J. Šternberka „Současná strategie a taktika pravice“ (zejména v kultuře a umělecké tvorbě).
24. 3. Byro ÚV KSČ pro řízení stranické práce v ČSR projednalo proces formování ideové a akční jednoty v orgánech ministerstva vnitra, zabývalo se politickou situací v uměleckých svazech, na ministerstvu kultury, v Českém úřadu pro tisk a informace a ve sdělovacích prostředcích.
25. 3. Plenární zasedání ústředního výboru Národní fronty uvolnilo z funkce tajemníka M. Vacíka, který byl navržen do funkce vedoucího tajemníka Národní fronty ČSSR. Na jeho místo nastoupil M. Zavadil.
Rudé právo přineslo článek o analýze činnosti jedné krajské organizace Svazu českých novinářů – a sice v Českých Budějovicích. Uvedlo, že „... pro nepřípustné poručování zásad socialistické žurnalistiky byli vyloučeni – bývalý šéfredaktor Jihočeské pravdy J. Šesták, jeho zástupce V. Procházka, sekretář redakce J. Holík, redaktor B. Jachnin, dále byl vyloučen B. Hlinka, bývalý ředitel krajského studia Čs. rozhlasu, jeho redaktor I. Emr a redaktor Jihočeského železničáře J. Gallo. Ostatním členům, jihočeské organizace Svazu českých novinářů, kteří pro svou pravičáckou činnost opustili již redakce, bylo zrušeno členství dnem 1. dubna t. r.“
26. 3. Federální shromáždění přijalo zákonné opatření číslo 26/1970, kterým se změnilo znění zákonů o Čs. akademii věd z roku 1963 a 1969. Destrukce ČSAV "legálně" postupovala pozvolna, ale systematicky. Katastrofu odstartovala zdánlivě nevinná změna: původně měla Akademie významnou autonomii - řídilo ji prezidium, které volil Akademický sněm; představitelé prezidia museli být členy Akademie a předseda a místopředseda řádnými členy. Vědečtí pracovníci byli stálými zaměstnanci. Pozměněný zákon zbavil ČSAV nezávislosti a legalizoval snížení odborných nároků na kvalifikaci jejích členů. Předsedou Akademie se stal matematik J. Kožešník, místopředsedy byli B. Rosický a J. Poulík, veřejnosti známý především články v Rudém právu. Ideologickou čistotu a politickou bezúhonnost zajišťovala proklamace, kterou museli všichni členové Akademie v roce 1970 podepsat: „Prohlašuji že: a) nikdo z mých příbuzných, ani manželčiných nejbližších příbuzných nepobývá nelegálně od roku 1968 v zahraničí, b) nedošlo u mne a manželky (případně dětí) od roku 1968 ke změně členství v KSČ.“ ● Plenární zasedání Ústřední kontrolní a revizní komise KSČ se zabývalo zejména šetřením s těmi členy strany, kteří byli ve spojení se skupinou bývalých ministrů v Bělehradě během jejich pobytu v srpnu 1968.
Mladá fronta otiskla článek o situaci v mládežnickém tisku a mj. v něm uvedla: „V týdeníku MY zveřejnil množství protisovětských článků a seriálů spisovatel Jan Procházka, ve Studentu vycházel seriál z knihy trockisty Izaca Deutschera „Nedokončená revoluce“, v Mladé frontě to byly články protisovětského ladění z období příprav na sofijský festival mládeže, a nadále deník dává k dispozici své stránky Pavlu Hanušovi, který například v dopisu anonymnímu sovětskému příteli napsal, že jeho přátelství je mu drahé, ale má také svoji mez – ještě dražší je mi nezávislost, svoboda a blaho mého národa...“
27. 3. Rudé právo otisklo článek K. Douděry „Jak se vrážel klín mezi ČSSR a NDR“ k vystoupení německého filozofa a vedoucího ideologické komise ÚV SED Kurta. Hagera na filozofickém kongresu v Berlíně v březnu 1968.
31. 3. Na pozvání federální rady dětských a mládežnických organizací přicestovala na návštěvu ČSSR početná delegace ústředního výboru sovětského Komsomolu.
Vedení Čs. televize zrušilo redakci publicistického pořadu Zvědavá kamera a její redaktoři Vladimír Branislav, Otka Bednářová a Ota Nutz byli ze služeb televize propuštěni.