Prosinec 1969
1. 12. Novým ředitelem Filmového studia Barrandov byl jmenován J. Šťastný a ústředním dramaturgem L. Toman. ● Rudé právo otisklo svědectví, odsuzující vysočanský sjezd v srpnu 1968.
2. 12. Do Moskvy odcestovala k dvoustranným jednáním stranických a státních představitelů delegace vedená G. Husákem.
3. 12. Na zasedání ústředního výboru Národní fronty kritizoval J. Korčák tvůrčí svazy, že nejeví ochotu vypořádat se s chybami a deformacemi polednového vývoje. ● Z ČSSR byl vyhoštěn „za rozšiřování štvavých letáků“ západoněmecký občan R. Kretschmer.
4. 12. Na zasedání Ústředí novinářů ČSSR byl zvolen novým předsedou Miloš Marko, ředitel Čs. rozhlasu v Bratislavě. Byla přijata rezignace F. Kauckého na funkci generálního tajemníka. Zprávu o smlouvách s novinářskými svazy socialistických zemí podala F. Kubková.
5. 12. Vláda ČSR schválila nařízení o kulturních fondech a zřídila legislativní radu. ● Z čs. armády byl propuštěn a zbaven hodnosti plukovníka Emil Zátopek.
8. 12. Sekretariát ÚV KSČ projednal návrh zásad pro zpracování kádrových pořádků, přijal koncepci časopisu Nová mysl a z KSČ vyloučil J. Hořce, šéfredaktora časopisu Univerzita Karlova. ● Celostátní konference přijala provolání všem pracovníkům v kultuře a umění, které deklarovalo nutnost stranického řízení kultury, odsoudilo pasivní rezistenci některých kulturních činitelů, zejména působících v tvůrčích svazech, kde se snaží uhájit své pravicově oportunistické a protisocialistické pozice. Kulturní politiku nového ministra M. Brůžka naopak podpořili svým vystoupením herečka Jiřina Švorcová a básník Ivan Skála (vlastním jménem Karel Hell). ● Severočeské studio Čs. rozhlasu začalo vysílat pořady pro sovětské vojáky v ruštině. ● Bylo publikováno oficiální odsouzení tzv. Černé knihy o sedmi srpnových dnech 1968.
10. 12. Rudé právo otisklo rozhovor s G. Husákem o výsledcích jednání v Moskvě,. Dále článek M. Hájka „Zmrtvýchvstání pseudosocialistických stran“.
11. 12. Ve Federálním shromáždění označil generální prokurátor nejméně jednu třetinu rehabilitačních rozhodnutí z let 1968-69 za nesprávnou a byly podány stížnosti pro porušení zákona (tzv. rehabilitace rehabilitací). ● V Rudém právu začala vycházet série článků „Iluze a mýty o cestách čs. ekonomiky“.
12. 12. Historikové sdružení v Čs. výboru pro dějiny protifašistického odboje přijali rezoluci proti kabinetní politice, cenzuře a dalším ústupkům od polednové politiky v lednu 1968.
15. 12. A. Dubček byl jmenován velvyslancem v Turecku. ● Z výběrových komisí pro dovoz filmů bylo odstraněno zastoupení Svazu filmových a televizních tvůrců (FITES) a Klubu filmových novinářů. Byla stanovena nová kritéria pro výběr zahraničních filmů.
Výbor Svazu slovenských spisovatelů vyloučil ze svých členských řad spisovatele Ladislava Mňačka.
16. 12. Byro ÚV KSČ projednalo zprávu o plnění usnesení KSČ v hromadných sdělovacích prostředcích, schválilo odvolání a jmenování nových rektorů vysokých škol, změny ve funkcích stranických tajemníků v krajích a okresech a projednalo výsledky stranického šetření s historikem a filozofem M. Machovcem.
17. 12. Generální prokuratura zastavila šetření okolností smrti Jana Masaryka.
18. 12. Do Prahy přijela delegace sovětských novinářů a pracovníků propagandy a agitace Komunistické strany SSSR. ● Na zasedání byra Ústřední kontrolní a revizní komise bylo projednáno disciplinární řízení s bývalým šéfredaktorem Mladé fronty M. Jelínkem. Z KSČ byl vyloučen D. Havlíček, stranické šetření bylo zavedeno s K. Kostrounem a J. Špačkem.
19. 12. Na plenárním zasedání krajského výboru KSČ v Brně byl jmenován ředitelem studia Čs. televize v Brně F. Motyčka a Čs. rozhlasu v Brně A. Neubauer. ● Nový celozávodní výbor Čs. rozhlasu vydal prohlášení, v němž zrušil četná stanoviska z polednového období v roce 1968. ● V Plzni byl odsouzen na šest měsíců podmínečně M. Kazda, vedoucí Filmového studia Parku kultury a oddechu „za hanobení států světové socialistické soustavy“ amatérskými filmy ze srpna 1968.
22. 12. Předsednictvo ÚV KSČ se zabývalo situací v Čs. akademií věd a schválilo rozhodnutí o signatářích výzvy „Dva tisíce slov“ z června 1968 – pokud je neodvolají, budou ještě do konce roku 1969 zbaveni všech funkcí v Čs. akademii věd. Dále zrušilo Sociologický ústav ČSAV (ředitelem M. Kaláb), Kabinet teorie a metodologie vědy (ředitel L. Tondl), jejichž úlohu převzal Ústav pro filozofii a sociologii (ředitel R. Richta); zrušen byl též Historický ústav ČSAV a místo něj byl ustaven k 1. 3. 1970 Ústav čs. a světových dějin ČSAV. Došlo ke zrušení také sotva vytvořeného Politologického ústavu ČSAV k 31. 12. 1969. ● Federální vláda vyhlásila zmrazení cen od 1. ledna 1970. ● Rudé právo otisklo rozhovor maďarské televize s G. Husákem pod názvem „Dosáhli jsme značného stupně konsolidace“. ● V Praze se konala ustavující konference Levé fronty – marxisticko-leninského sdružení, předsedou byl zvolen M. Matoušek a ústředním tajemníkem A. Černý.
23. 12. Zasedání výboru ministrů obrany států Varšavské smlouvy projednalo další upevňování obranyschopnosti socialistických zemí.
30. 12. Na sekretariátu ÚV KSČ se konalo setkání novinářů s V. Biĺakem, J. Kempným a J. Fojtíkem. ● Ve 12. čísle časopisu Novinář byl mj. otištěn úvodník „Lenin a propaganda“, článek o novináři Janu Švermovi, rozhovor s M. Hladkým, který začal uveřejňovat v Rudém právu seriál „Hledání pravdy“, zpráva o zasedání Mezinárodní federace pro zpracování informací, které se konalo v Praze.