Srpen 1969
1. 8. Na tiskové konferenci, pořádané v budově ÚV KSČ, tlumočil J. Kempný novinářům rozhodnutí předsednictva ÚV KSČ z 31. 7. „požadovat podporu politiky strany od sdělovacích prostředků a také demaskovat nepřátelské, protisocialistické pokusy a snahy“.
Předsednictvo MV KSČ v Praze jednalo na mimořádné schůzi o „politické provokaci, k níž došlo 29. 7. v podniku Avia Praha – Čakovice při předpokládané návštěvě delegace moskevských komunistů“.
2. 8. L. Svoboda, G. Husák a A. Indra jednali v době své dovolené až do 10. 8. na Krymu s vedením KSSS a představiteli dalších komunistických stran socialistických zemí.
Rudé právo v rozsáhlém článku „Co dokazují dvě tajné zprávy bývalého ministra vnitra Josefa Pavla“ otiskuje údajně „podstatný výtah z informací o současné státně bezpečnostní situaci v ČSSR“ z května a července 1968.
4. 8. Schůze sekretariátu navrhla zpracovat analýzu problematiky mladé generace, zabývala se stranickým šetřením s některými publicisty a výsledky šetření o rozšiřování textu F. Kriegla, který přednesl na zasedání pléna ÚV KSČ v květnu 1969. ● Jmenovala novým ředitelem Muzea Klementa Gottwalda Jana Svobodu. Muzeum bylo tak zároveň znovu otevřeno, když v období Pražského jara z rozhodnutí sekretariátu ÚV KSČ z května 1968 byl jeho provoz uzavřen.
5. 8. Vojenská rada ministerstva národní obrany projednala připravenost čs. armády k nadcházejícímu srpnovému výročí. Uložila zorganizovat vojenské pořádkové služby ve velkých městech, v místech se sovětskými a čs. vojenskými posádkami, dále v rychlících, železničních stanicích atd. Byl vydán úplný zákaz vycházek, dovolenek, a staženy skupiny vojáků poskytující pracovní výpomoc v národním hospodářství.● Náčelník hlavní politické správy čs. armády vydal nařízení, aby v každé vyčleněné jednotce byl určen politický pracovník s plnou odpovědností za chování podřízených vojáků a bylo mu uloženo zajistit součinnost s územními stranickými orgány a vojenskou kontrarozvědkou.
6. 8. Vláda odvolala Josefa Šmídmajera z funkce ústředního ředitele Čs. televize a na jeho místo jmenovala Jana Zelenku, kterého hned druhý den představil předseda vlády O. Černík všem televizním pracovníkům v Praze. Zároveň uvedl do funkce nového náměstka ústředního ředitele pro politické zpravodajství Vladimíra Soleckého, náměstka pro umělecký program Přemysla Kočího a řízením ekonomicko – správních složek byl pověřen Jiří Wüchterle. 8. 8. vysílala Čs. televize rozhovor J. Zelenky s O. Černíkem.
Početná sovětská vojenská delegace v čele s A. A. Jepišovem až do 20. 8. postupně navštěvovala štáby všech vojenských okruhů čs. armády, vojenská velitelství a útvary, mj. ve Slaném, Rakovníku. Mariánských Lázních, Jindřichově Hradci, a v Brně. Posléze se sovětský generál Jepišev setkal s vedoucími pracovníky čs. armády, dále s L. Svobodou, G. Husákem, O. Černíkem, F. Hamouzem, a J. Pillerem.
7. 8. Na společném zasedání předsednictev odborových rad bylo přijato prohlášení k aktivní podpoře KSČ při konsolidaci poměrů v zemi.
Na návrh ministra vnitra byl jmenován pplk. Josef Ripl do komise pro koordinaci a usměrňování boje s antikomunistickou ideologií a propagandou ÚV KSČ.
Rudé právo otisklo prohlášení skupiny novinářů z redakcí Svět socialismu, Čtení a Co vás zajímá, kteří vyjádřili nesouhlas s dopisem městského výboru SČN v Praze. Prohlášení podepsali M. Balašová, D. Bambasová, K. Bárta, M. Berdychová, B. Janíček, J. Kliment, J. Klimentová, J. Macháček, M. Neuwirthová, I. Šedivý, L. Toman, V. Smolíková, J. Valenta.
Po celé zemi se šířily letáky, které varovaly před násilnými akcemi u příležitosti výročí 21. srpna a možnými následnými represemi. Zároveň v masovém měřítku byl na mnoha místech rozmnožován a šířen leták, který se obracel na všechny spoluobčany mj. slovy: „Dějiny světa již bezpečně mnohokrát prokázaly, že zrada na národech je jako bumerang. Jsme si jisti, že není daleka doba, kdy zrádci v čele Husákem, se dočkají zasloužené odplaty, a to i od těch, kterým nyní slouží. Do té doby nesmíme však zůstat nečinní, nesmíme ztrácet naději. Musíme celému světu dokázat, tak jako jsme to dokázali v oněch srpnových dnech 1968, že nás žádná perzekuce ani násilí nezlomí. V den smutného výročí okupace musíme světu znovu připomenout hanebný čin, který na nás spáchal Sovětský svaz. Není v naší moci se bránit se zbraní v ruce. Braňme se proto bezmezným pohrdáním moskevských mocipánů a Husákových přisluhovačů. Nejsme pro vyhlášení generálních stávek. Zrádcovská klika by toho využila k dalším zákrokům a omezení naší svobody.“ Leták potom doporučil občanům 1. aby v den výročí okupace 21. srpna nepoužívali městskou hromadnou dopravu, 2. nenakupovali v obchodech, 3. nenavštěvovali kulturní akce a podniky, 4. nekupovali noviny a žádný tisk, 5. nevstupovali do restaurací a kaváren, 6. aby vyzdobili hroby a místa všech obětí potupné okupace, 7. ozdobili pomníky všech slavných postav našich dějin, 8. přerušili ve 12 hodin na pět minut práci k uctění obětí okupace a nového teroru, 9. aby rovněž řidiči automobilů zastavili na pět minut provoz a rozžali světla, 10. aby občané vyzvali k podobným akcím veřejné instituce nejen v republice, ale i po celém světě a zároveň k vyhlášení 21. srpna jako Den hanby a zrady. V jiných letácích byl uváděn pokyn nosit viditelně černou stužku.
8. 8. Václav Havel poslal A. Dubčekovi dopis, v němž ho vyzývá, aby otevřeně vyjádřil odmítavý postoj k vojenské intervenci v srpnu 1968, mj. v něm napsal: "...Československý pokus o reformu byl poražen. Tím spíš by neměla být poražena pravda tohoto pokusu, jeho idea. Socialismus v Československu ztrácí opět lidskou tvář. Tím spíš ji nesmí ztratit myšlenka jeho polidštění. Je nyní především na Vás, zda se tak stane či nikoliv..."
Bývalý šéfredaktor Svobodného slova Luděk Kapitola byl jmenován velvyslancem ČSSR v Argentině.
10. 8. Na území ČSSR se konalo až do 15. 8. cvičení náčelníků a štábů vojsk zemí Varšavské smlouvy, které řídil A. M.Majorov.
11. 8. Předseda vlády O. Černík kritizuje ministry a vedoucí centrálních úřadů za to, že nedoceňují nebezpečí vnitropolitické situace a že opatření, která přijali na základě jeho dopisu z 25. 7., nezabezpečují její zvládnutí.
12. 8. ČTK oznámila, že budou stíháni za rozmnožování letáků s názvem „Drazí spoluobčané“ nebo „Výzva“ první čtyři občané v Dubnici nad Váhem a jedna občanka v Bratislavě. ● Rada národního výboru hl. m. Prahy apelovala na všechny občany a návštěvníky Prahy, aby „v srpnových dnech nepřipustili narušení klidu a pořádku, neboť jsou rozšiřovány výzvy k neuváženým činům“. ● Rudé právo uveřejnilo výtah z dosud nepublikovaného stenografického záznamu z porady stranických tajemníků na ÚV KSČ ve dnech 12. – 13. 5. 1968.
13. 8. V Praze se konal aktiv 10 000 funkcionářů KSČ, k nimž promluvil G. Husák a varoval „před antisocialistickým spiknutím“ a vyzýval k odmítnutí pokusů o provokace. ● Podobné aktivy se konaly i v ostatních krajských městech, v Českých Budějovicích hovořil L. Štrougal, v Hradci Králové E. Erban, O. Černík v Plzni, J. Piller v Pardubicích a o dva dny později v Brně opět G. Husák.
Předsednictvo Svazu českých novinářů projednalo na své schůzi pracovní podmínky a materiální zabezpečení novinářů, jak o tom jednal federální výbor pro tisk a informace, vzalo na vědomí postup práce na zákonu o postavení novinářů, jednalo o obnovení vydávání časopisu Svět v obrazech a o přípravě nového svazového týdeníku. V závěru se obrátilo na všechny orgány a funkcionáře SČN s dopisem, v němž uvádí, že „těžkosti, které v naší zemi vznikly, nelze řešit ani zatrpklostí ani pasivitou, a tím méně podléháním akcím extrémních živlů“. Dále apelovalo na „co nejvíc moudrosti, občanské a lidské odpovědnosti“.
Předsednictvo Čs. Svazu protifašistických bojovníků vydalo výzvu, v níž poukazuje na „vandalské činy poškozování památníků společných bojů našich a sovětských antifašistů za svobodu naší vlasti“ a vyzývá „ k tvořivé práci v nadcházejícím období“.
Rudé právo otisklo článek J. Smrčiny „Protikomunistická podstata Klubu angažovaných nestraníků“.
14. 8. Předsednictvo ÚV KSČ bylo informováno G. Husákem a L. Štrougalem o jednáních s představiteli KSSS na Krymu. Dále posoudilo vnitropolitickou situaci a rozhodlo provést šetření politicko-ideových postojů komunistů ve Vojenském historickém ústavu.
Federální a obě národní vlády vydaly společné prohlášení, vyzývající veřejnost ke klidu a pořádku v den 21. srpna. ● Ministr národní obrany vydal rozkaz, který nařizuje velitelům a náčelníkům všech stupňů „energicky čelit protisocialistickým a protisovětským projevům a nedopustit, aby pronikaly do armády“. Dále plnit úkoly v součinnosti s orgány Veřejné bezpečnosti a Lidových milicí při udržování veřejného pořádku a klidu. ● Na aktivu funkcionářů ministerstva vnitra bylo přijato prohlášení „Bezpečnost nepřipustí rejdy nepřátel“. ● Krajský prokurátor v Bratislavě vzal do vazby čtyři občany za protistátní nápisy.
Rektor Vojenské politické akademie plukovník V. Mencl byl degradován a propuštěn do zálohy, a spolu s ním také autoři memoranda z července 1968, důstojníci M. Ždímal B. Švarc a J. Řehák.
V Brně byla zahájena činnost konzulátu SSSR v čele s V. J. Maljakovem.
15. 8. Ministerstvo vnitra vydalo nařízení o opatřeních k posílení veřejného pořádku. ● Ministr národní obrany vydal rozkaz o účasti čs. armády „při udržování klidu a pořádku v srpnových dnech“. ● V hl. m. Praze a dalších městech zahájily činnost zesílené pořádkové hlídky a byla nařízena pohotovost a snadná dosažitelnost příslušníků Veřejné bezpečnosti a StB. ● Byla rozpuštěna Federace lokomotivních čet. ● V Mariánských Lázních byl vzat do vazby občan O. K. pro trestní čin hanobení Sovětského svazu a rozšiřování protistátních letáků. ● Z ČSSR byl vyhoštěn švýcarský novinář B. Schläppi „za šíření nepravd o ČSSR a jejích představitelích“.
Rudé právo otisklo článek M. Hájka „Síť K 231 a její úloha“. Uvádí v něm, že tento klub byl „skupinou lidí usilujících o likvidaci základních principů socialismu včetně zbavení KSČ jejího vedoucího postavení ve společnosti“.
16. 8. A. Dubček navštívil svůj volební obvod Senica nad Myjavou. ● V Rudém právu Ctibor Janoušek v článku „Co se dělo před rokem v Praze“ popisuje některé „živelné a chaotické podpisové akce a mítinky“. ● Od tohoto dne se začali shromažďovat občané v místech pod sochou sv. Václava a bylo jim zatím pouze domlouváno policií, aby se rozešli.
17. 8. V katedrále sv. Patricka v New Yorku se konala zádušní mše za čs. kardinála Josefa Berana, spojená s protestem proti sovětské okupaci Československa. Čs. národní rada v USA a krajanské organizace vyzvaly zároveň k účasti na demonstracích 21. 8. ve 12 hodin před budovou sekretariátu OSN a v 19 hodin před budovou Stálé mise SSSR u OSN.
18. 8. Příslušníci Veřejné bezpečnosti zahájili kontroly vozidel, zjišťování obsahu vezeného nákladu a pohyb podezřelých osob. ● Vojenské jednotky vyčleněné pro nasazení proti demonstrantům byly uvedeny do bojové pohotovosti, která byla ukončena až 23. 8. ● V Českých Budějovicích se sešlo více než 300 pozvaných občanů (podle seznamu čtenářů a dopisovatelů časopisu Tribuna), k nimž promluvili M. Moc, šéfredaktor Rudého práva, J. Zelenka, ústřední ředitel Čs. televize a J. Fojtík, nový rektor Vysoké školy politické. ● Odborové orgány vyzvaly členy, aby nepřipustili zneužití odborového hnutí k protisocialistickým cílům. ● ČTK vydala zprávu o dovozu letáků ze Západu do Československa.
19. 8. Na celostátním aktivu komunistů z průmyslu, stavebnictví a dopravy včetně funkcionářů ROH a Lidových milicí přednesli své projevy L. Svoboda a G. Husák. Mimo jiné zde zaznělo, že „orgány státní moci dostaly pokyny, aby energicky a tvrdě zakročily proti nepřátelským a rozvratným akcím... Divoký západ si z našeho státu dělat nenecháme...“ ● Federální výbor pro pošty telekomunikace vyzval všechny pracovníky v resortu, „aby přesně a bez výjimek plnili povinnosti a úkoly dané provozními řády, zesílili zejména kontrolní činnost...“● Vyšlo zvláštní číslo deníku Obrana lidu pro jednotky vyčleněné k potlačení demonstrací s úvodníkem náčelníka hlavní politické správy čs. armády pod názvem „Rozvratníci neprojdou“.● A. Indra přišel bez vědomí ministra národní obrany na generální štáb čs. armády zkontrolovat připravenost armády k výročí 21. srpna. Ministr M. Dzúr poslal protestní dopisy proti tomuto jednání G. Husákovi a L. Svobodovi. ● Z ČSSR byli vyhoštěni holandští státní příslušníci – fotograf E. M. J. Viester a student medicíny A. M. P. Meyknecht „pro jejich zapojení do nedovolené činnosti ve snaze poškodit dobré jméno naší republiky v zahraničí“. ● V Praze u sochy sv. Václava na Václavském náměstí a na několika dalších místech republiky se sešly první demonstrace občanů. V Praze byl zadrženo a předvedeno „215 aktivních účastníků provokací“, mezi nimi 25 cizinců.
20. 8. L. Svoboda a G. Husák přijali na Pražském hradě delegaci čs. armády vedenou M. Dzúrem a V. Dvořákem, aby se ujistili, že „armáda stojí pevně za vedením strany a státu“. ● Pro všechny jednotky čs. armády byla vyhlášena bojová pohotovost. Jednotky ministerstva vnitra provedly uzávěru hl. m. Prahy a přijíždějící vozy byly odkláněny mimo hlavní město. ● V řídícím centru ministerstva vnitra byla instalována velká obrazovka, která přinášela obrazy z Václavského náměstí v Praze, kde bylo rozmístěno velké množství průmyslových kamer. Transfokátor přibližoval obličeje jednotlivých občanů.● Po 17. hodině došlo v Praze k prvním velkým střetům demonstrantů s policisty, složkám ministerstva vnitra byl dán rozkaz použít slzotvorný plyn, demonstranti se rozptýlili do přilehlých pražských ulic a dalších náměstí. Přitom bylo vážně zraněno 27 příslušníků Veřejné bezpečnosti, dva příslušníci Lidových milicí a osm civilních osob. ● Ten den by zadrženo a předvedeno 305 osob, z toho osm cizinců. Bylo zahájeno vazební vyšetřování proti zaměstnancům tiskárny Merita, která patřila hospodářskému zařízení vysokoškolského studentstva v Praze, dále proti dvěma občanům A. R. a J. J. z Prahy 10 za výrobu a rozšiřování letáků. Ke kárnému projednání byla řediteli podniku Jawa v Týnci nad Sázavou postoupena věc dvou zaměstnanců, kteří rozšiřovali „nelegální tiskoviny“. ● Ve 21:40 hodin vydal ministr národní obrany rozkaz k nasazení vojenských jednotek proti demonstrantům v ulicích Prahy. ● Rozhlasová stanice BBC oznámila, že v Londýně došlo k demonstraci 800 lidí proti okupaci Československa a k jejímu prvnímu výročí. Organizátorem byl tzv. Výbor 21. srpna. ● Hnutí revoluční mládeže (ustavené v prosinci 1968) označilo den 21. srpna za „den odporu“ proti zrádcovské politice mocensko-byrokratického centra a jejím stoupencům. ● Tvrdé represívní počínání bezpečnostních sborů se již opíralo o připravené zákonné opatření číslo 99/1969 Sb. o některých přechodných opatřeních, nutných k upevnění a ochraně pořádku (tzv. pendrekový zákon“), které podepsali L. Svoboda, O. Černík a A. Dubček. Tento zákon byl pro národ velkým zklamáním a ještě větším byli jeho samotní signatáři. Svoje politické selhání, tj. podpis zákonného opatření, si A. Dubček uvědomil a v dopisu žádal G. Husáka o zastavení kampaně proti reformnímu hnutí. Odpověď nedostal a také šéfredaktor stranického týdeníku Tribuna O. Švestka odmítl dopis uveřejnit.
21. 8. Rudé právo otiskuje článek šéfredaktora O. Švestky „Co se stalo 20. 8. 1968 v noci“. ● Skupina veřejných pracovníků a publicistů (mj. R. Battěk, V. Havel, J. Hochman L. Kohout, K. Kyncl, V. Nepraš, L. Pachman, J. Tesař, L. Vaculík, E. Zátopek) odeslali otevřený dopis stranickému a státnímu vedení, kritizující politiku „normalizace“. Krátce nato byl poslanec sociolog R. Battěk zbaven imunity v ČNR, vzat do vazby, bez soudu propuštěn, ale později byl odsouzen na 3 a půl roku do vězení. ● Z ČSSR byl vyhoštěn Paul Hofmann, korespondent listu New York Times. ● K několikatisícovým demonstracím a nepokojům v souvislosti s prvním výročím 21. srpna 196 došlo na mnoha místech v republice, největší byly v Praze a Brně. Na jejich potlačení bylo nasazeno asi 35 000 příslušníků ministerstva vnitra, Veřejné bezpečnosti, Lidových milicí a čs. armády. Bezpečnostní orgány zadržely a předvedly 849 osob, z toho 354 cizinců. ● Ve švýcarských městech (Bern, Basilej, Curych a Luzern) byly konány pochodňové průvody mlčky na protest proti okupaci Československa. ● Čs. národní rada v USA zaslala U Thantovi, generálnímu tajemníku OSN, telegram, upozorňující na to, že invazí a okupací ČSSR dochází k porušování ducha litery Charty OSN, okupace je porušením lidských práv, dokonce SSSR má v úmyslu začlenit Slovensko nebo celou ČSSR do SSSR, zatímco všichni Češi a Slováci si přejí neutralitu.
22. 8. Předsednictvo ÚV KSČ přijalo prohlášení „Nepřátelské akce se nesetkaly s masovou podporou“.● ČTK vydalo prohlášení hlavního štábu Lidových milicí „Proti socialistickým silám tvrdě zakročíme“. ● Náčelník hlavní politické správy čs. armády informuje M. Jakeše, předsedu Ústřední kontrolní a revizní komise KSČ, že všichni autoři memoranda Vojenské politické akademie z roku 1968 byli z armády propuštěni a žádá jej o příslušná opatření, až se budou ucházet o zaměstnání ve státních nebo společenských organizacích.
23. 8. Rudé právo otiskuje „Návrh politicko-organizačních opatření k současné vnitropolitické situaci“, který pro předsednictvo 20. 8. 1968 vypracovali D. Kolder a A. Indra.
25. 8. L. Svoboda navštívil ministerstvo národní obrany a ministrovi M. Dzúrovi „vyslovil uspokojení nad morálně politickým stavem čs. armády v souvislosti s jejím zákrokem proti demonstrantům v srpnových dnech“. ● Ministerstvo vnitra vypracovalo zprávu o průběhu a výsledcích opatření k zajištění pořádku v době prvního výročí srpnových událostí. Bylo zatčeno 287 rozšiřovatelů letáků, zadrženo v českých zemích 2414 osob, z toho v Praze 1239, předvedeno 78 cizinců, kteří se osobně zúčastnili protistátních demonstrací nebo je podněcovali. ● Z Polska byly dovezeny technické a chemické prostředky, obušky, ochranné brýle proti slzotvornému plynu, ochranné štíty a přilby, pistole se slzotvorným plynem, vrhače granátů, ruční slzné granáty. ● K posílení pořádkových hlídek „bylo použito“ 3625 příslušníků čs. armády a 515 členů Lidových milicí. Dále bylo nasazeno 560 příslušníků Veřejné bezpečnosti (mimo výkon služby), 700 příslušníků StB, dalších 2600 příslušníků Lidových milicí a 299 příslušníků útvaru civilní obrany z Kutné Hory, 400 příslušníků Pohraniční stráže a 1350 vojáků. ● Celkem bylo použito pět vodních děl, čtyři zvuková děla, dva světlomety, 65 nákladních automobilů, 26 obrněných transportérů, 88 tanků a pět vrhačů granátů. ● Při demonstracích bylo zraněno lehce 268 příslušníků Veřejné bezpečnosti, 17 těžce a 31 středně těžce, lidových milicionářů 27 lehce a čtyři těžce, vojáků 436 lehce a 27 těžce, jeden voják zahynul, zraněno bylo i 13 příslušníků požární ochrany. Rovněž bylo zraněno 35 demonstrantů, z toho pět těžce a čtyři smrtelně. ● Materiální škody ve dnech 19. – 22. srpna činily 5 087 000 Kč, zejména na motorových vozidlech.
26. 8. V Čs. rozhlasu (v příloze Rozhlasových novin) byl bývalý ministr vnitra J. Pavel obviněn z aktivní účasti na nezákonnostech v padesátých letech. Celý text pořadu otisklo Rudé právo 28. 8. pod titulem „Závažné odhalení o činnosti bývalého ministra J. Pavla“. ● Rudé právo otisklo článek M. Moce „Tvář pravice“. ● V pražské Lucerně bylo uspořádáno slavnostní shromáždění k 25. výročí Slovenského národního povstání.
27. 8. Předsednictvo České národní rady odvolalo V. Bezdíčka na jeho vlastní žádost z funkce ministra školství a na jeho místo byl jmenován Josef Hrbek přes odpor většiny členů předsednictva. ● ČÚTI nařídil tisku, rozhlasu a televizi nezveřejňovat jakékoliv zprávy o pohřbech těch, kteří zahynuli při posledních nepokojích na území republiky. ● Rudé právo a Tribuna přinesly rozhovor s O. Černíkem o roce 1968. ● Za zásluhy v boji proti fašismu za Slovenského národního povstání byli vyznamenáni Leninovým řádem G. Husák, L. Novomeský, in memoriam J. Šverma a K. Šmidke. ● Diplomatickým zástupcům USA, Velké Británie a Rakouska v ČSSR byl předán protest ministerstva zahraničních věcí proti obsahu a formám publicity sdělovacích prostředků jejich zemí v minulých dnech o Československu. Velvyslanec USA, zastupující v ČSSR též zájmy Německé spolkové republiky, byl požádán, aby obdobný protest tlumočil i vládě NSR.
28. 8. Diplomatickému zástupci Čínské lidové republiky v ČSSR byla odevzdána nóta ministerstva zahraničních věcí proti zkreslování a překrucování pravdy o situaci v ČSSR v čínském tisku, rozhlasu, televizi a filmu. ● Rudé právo otisklo rozhovor s O. Rytířem o dočasném pobytu sovětských vojsk na čs. území. ● Na zasedání ústředního výboru Svazu mladých byl generálním sekretářem zvolen Zdeněk Kubín a předsedou ÚV Pavel Raus. Zasedání odsoudilo „řádění kontrarevolučních a chuligánských band v srpnových dnech“.
30. 8. Za účasti 180 delegátů se konal v Brně ustavující sjezd Českého svazu Cikánů – Romů.
31. 8. Ze SSSR se vrátila čs. delegace vojenských prokurátorů po týdenním pobytu. ● Vyšlo 32stránkové vydání Rudého práva s hlavním titulem „Neprošli...“ , které připravili Miroslav Moc, Karel Douděra, Jaroslav Kořínek a Otakar Svěrčina. Za autory byli uvedeni Karel Janík a Ota Staník. V tzv. dokumentární reportáži ze srpnových dnů 1969 s mnoha reportážními snímky byl otištěn statistický přehled (viz záznam z 25. 8.) a v líčení jsou například titulky „Duše se prodávají a kupují“, „Návštěvy u jistého diplomata“, „Demokraté národní a sociální“, „Probuzení předúnorových prominentů“, „Vysílačka nenávisti“, „Boj o ulici začíná“, „Kontra nastupuje do útoku“.
Dvojčíslo 7-8 časopisu Novinář přineslo projev G. Husáka na celostátním aktivu 2. 7., dále mj. článek Kolem platové vyhlášky, diskusní článek Jaké dějiny čs. žurnalistiky? a informace Co a jak kolem druhého televizního programu.