Červenec 1969
1. 7. Krajský výbor KSČ zbavil členství v tomto výboru J. Trefulkovi, dosavadnímu členu J. Šabatovi pozastavil členství ve straně, přijal rezignaci tajemníka KV L. Manouška a šéfredaktora Rovnosti B. Marčáka. ● Na plenárním zasedání krajského výboru Severočeského kraje odstoupilo celé předsednictvo, novým vedoucím tajemníkem se stal Antonín Krček. Z funkce šéfredaktora Průboje byl uvolněn M. Kindl. ● Z funkce šéfredaktora Zemědělských novin byl odvolán Zdeněk Fořt. ● Na plenárním zasedání severomoravského krajského výboru KSČ rezignovali vedoucí tajemníci okresních výborů KSČ. ● Plenární zasedání městského výboru KSČ v Ostravě zrušilo své závěry a prohlášení ze srpnových dnů 1968 a uložilo předsednictvu písemně se omluvit A. Indrovi a D. Kolderovi za neodůvodněná obvinění. ● Plénum výboru KSČ Východočeského kraje zrušilo svá stanoviska ze srpnových dnů 1968, z funkce tajemníka uvolnilo J. Dostála a z funkce šéfredaktora krajského deníku Pochodeň M. Bednáře. ● V Praze byla ukončena činnost Vojenské politické akademie. ● Ministerstvo vnitra schválilo stanovy Levé fronty – marxisticko-leninského sdružení.
2. 7. Na celostátním aktivu novinářů – komunistů ve Sjezdovém paláci v Praze vystoupil se svým projevem nejprve G. Husák. Když hovořil o nepřátelské propagandě, uvedl, že „14 západních rozhlasových stanic proti nám působí - tuším na 88 frekvencích a 167 hodin denně v českém a slovenském jazyce. Vysílače jsou slyšitelné po celé republice. Naše masové komunikační prostředky musí umět paralyzovat tuto propagandu, která zneužívá dezertérů z našich kruhů. Různí ti Mňačkové, Volní, Löblové, Štefanové a Wintrové vystupují jako Češi a Slováci jakoby z osobních zkušeností...“ Další projev měl J. Kempný, který uvedl, že „tisk, rozhlas a televize jsou hlavními mocenskými nástroji státu. Chceme uspořádat vazby v oblasti jejich působení tak, aby strana měla rozhodující vliv na obsah tisku a vysílání, aniž by se přitom byla nucena opírat o tiskový dohled nebo o předběžnou cenzuru.“ Aktiv přijal podněty k čistkám v novinářské organizaci a ke kádrovým opatřením v redakcích, které nerespektují politickou linii nového vedení strany. „Je nevyhnutelné, aby komunisté pracující ve vedoucích orgánech novinářských svazů zaujímali jasná stanoviska k usnesením ÚV KSČ, aby se distancovali od osob, které prokazatelně stály na čele pravicově oportunistické fronty“.
Navzdory zákazu ministerstva vnitra svolalo předsednictvo Svazu vysokoškolského studentstva Čech a Moravy tzv. „pátý parlament“, jehož se zúčastnili zástupci 38 fakult, zástupci průmyslových závodů a institucí. V diskusi doporučovali přítomní účastníci přenést těžiště aktivit na jednotlivé fakulty vysokých škol. V závěrečném prohlášení varovali účastníci před nástupem stalinských sil a distancovali se od květnového pléna ÚV KSČ. Rovněž neuznali připravovaný výbor SVS ČSR a vybídlo studenty ke stejnému postoji.
4. 7. Rudé právo zaútočilo na F. Kriegla v článku „Bez výčitek a uzardění“.
6. 7. Na území ČSSR se konalo až do 14. 7. cvičení sovětských jednotek.
7. 7. L. Štrougala pověřilo byro ÚV KSČ funkcí velitele Lidových milicí. ● Na třídenním aktivu Hlavní politické správy čs. armády, který se zabýval přípravami na potlačení demonstrací při srpnovém výročí okupace, prohlásil její náčelník František Bedřich, že „armáda se stala mocenským nástrojem k obraně třídně politických zájmů ČSSR v těsném spojení s armádami zemí Varšavské smlouvy.
9. 7. Plenární zasedání městského výboru KSČ v Praze pozastavilo členství novináři K. Kynclovi a zavedlo s ním stranické šetření.
M. Dzúr a K. Rusov jednali v Moskvě s maršály A. A. Grečkem a I. I. Jakubovským o reorganizaci čs. armády, přičemž sovětští činitelé požadovali urychlení očisty od „pravicově oportunistických živlů“.
10. 7. Odvolaný ministr kultury a informací M. Galuška byl pověřen přípravou čs. expozice na Světové výstavě v Ósace.
11. 7. Předváleční a staří členové KSČ odeslali ze svého shromáždění v Brně dopis sovětským jednotkám v Olomouci, v němž jim děkují za pomoc při potlačení kontrarevoluce v zemi.
Čs. delegace federálního výboru pro tisk a informace, vedená J. Havelkou, byla na návštěvě v Moskvě. Po svém návratu v článku pro Rudé právo napsal, že je nutné, aby tisk, rozhlas, ČTK a televize „ihned odstranily slabiny ve svém aktivním politickém působení, aby daleko bezprostředněji a účinněji reagovaly na aktuální nové problémy a potřeby. Mají vytvářet ovzduší pohody a klidu také svými kulturními a zábavnými pořady – to vše by ovšem měly činit na vysoké profesionální úrovni“.
12. 7. Rudé právo otiskuje článek Emanuela Famíry „Žaluji lidskou tvář“.
16. 7. ČTK vydala upozornění ministerstva vnitra ČSR, v němž se občanům sděluje, že „rozmnožování a rozšiřování protistátních a nelegálních tiskovin je trestné a bude postihováno podle zákona“. ● Úvodník Rudého práva obviňuje pravicové a antisocialistické síly z klamání veřejnosti o pravých cílech intervence, když sovětské vojáky označuje za okupanty. Ti k nám přišli „aby nám pomohli uhájit socialismus a svobodu“. V tomtéž čísle napadá Jiří Svoboda městskou organizaci novinářů v Praze a zejména jejího předsedu J. Rumla. ● Předsednictvo Národní fronty ČSR přijalo za člena Český svaz Cikánů – Romů.
18. 7. Na zasedání vojenské rady střední skupiny sovětských vojsk v Milovicích vyslovili v jednání se zástupci čs. armády požadavek, aby v připravovaných opatřeních k srpnovým dnům 1969 byly zesíleny jednotky čs. armády k ochraně sovětských posádek v Trenčíně, Mladé Boleslavi a Ústí nad Labem.. Od 1. srpna požadují poskytovat pravidelné denní informace o vnitropolitické situaci v zemi.
Do Karlových Varů přijel na dovolenou maršál SSSR. I. Koněv.
23. 7. Federální vláda schválila vytvoření pohotovostních útvarů Veřejné bezpečnosti s 2400 příslušníky a výcvikového praporu Civilní obrany s 850 vojáky, vybavit je dovozem technických a chemických prostředků z Polska, mj. dlouhými obušky, ochrannými štíty a vrhači slzotvorných granátů. Ministerstvu národní obrany bylo uloženo poskytnout pomoc při náboru potřebných příslušníků pohotovostních útvarů.
24. 7. Předsednictvo ÚV KSČ schválilo komplex opatření k zajištění pořádku v srpnových dnech všemi prostředky. Doporučilo A. Dubčekovi a O. Černíkovi, aby se zdržovali v těchto dnech mimo Prahu.
Na území evropských socialistických zemí se konalo ve dnech 23. – 7. až 2. 8. cvičení leteckých sil Varšavské smlouvy, které řídil sovětský maršál P. S. Utachov.
Městský výbor KSČ v Praze svolal tiskovou konferenci, aby se zabýval dopisem, který rozeslal městský výbor pražských novinářů svým členům a který byl označen za „spoluvytvářející ovzduší pravičácké hysterie a psychického teroru proti straně“.
25. 7. Prezident republiky jmenoval O. Rytíře vládním zmocněncem pro záležitosti dočasného pobytu sovětských vojsk na čs. území. ● V nápravně výchovném ústavu v Minkovicích došlo ke vzpouře 70 odsouzených. ● Předseda vlády O. Černík rozeslal všem ministrům a vedoucím ústředních úřadů dopis, v němž jim ukládá naplánovat a ihned plnit v jejich působnosti opatření, která mají zajistit klid v srpnových dnech.
26. 7. Na celém území republiky došlo k sérii akcí Veřejné bezpečnosti, při nichž bylo zatčeno 1227 osob. ● Sovětská delegace městského výboru KSSS v Moskvě, vedená V. V. Grišinem, chtěla navštívit závod Avia v Praze – Čakovicích, ale dělníci ji odmítli vpustit do továrny.
28. 7. Krajská správa SNB v Plzni skončila vyšetřování trestné činnosti pobuřování a hanobení republiky a jejího představitele, jakož i států světové socialistické soustavy. Této trestné činnosti se měli dopustit čtyři pracovníci okresního výboru Čs. strany socialistické v Karlových Varech.
Ve švédském Malmö náhle zemřel tajemník byra ÚV KSČ Oldřich Průša. ● Sovětský spisovatel Anatolij Kuzněcov požádal ve Velké Británii o politický azyl. V rozhovoru pro britský list Daily Telegraph řekl, že „sovětská akce 21. srpna 1968 mne natolik rozhořčila, že jsem se již tehdy rozhodl svou vlast opustit. Nepodám ruku nikomu ze sovětských představitelů, dokud SSSR nezaručí plnou svobodu Československu“. Krátce nato byl vyloučen ze Svazu spisovatelů SSSR. ● Na návštěvě v Československu dlel od 28. 7. do 1.8. šéfredaktor moskevského deníku Pravda M. V. Zimjanin. ● Slovenský úřad pro tisk a informace zastavil vydávání časopisu Literárny život.
29. 7. V Jihomoravském kraji došlo k výskytu a rozšiřování protistátních letáků, zabývajících se tematikou srpových událostí 1968-69.
30. 7. Na celostátní poradě náčelníků štábů krajských velitelů Lidových milicí referovali G. Husák, L. Štrougal a Š. Sádovský. G. Husák prohlásil, že „ti, kteří se odváží aktivního odporu někde na ulici nebo kdekoliv, Lidové milice nemilosrdně takové akce rozbijí, ať to stojí cokoliv“. ● Souběžně s podobnými akcemi stoupal počet členů, kteří vystupovali z KSČ a také Lidové milice opustilo do srpna 1969 na 9000 příslušníků. ● V Praze se konal kongres Svazu vojenské mládeže za přítomnosti delegace střední skupiny sovětských vojsk rozmístěných na čs. území. ● ČTK obdržela oficiální sdělení, že byly „zajištěny protistátní elementy“ v Košicích, Praze, Brně, Plzni a Ústí nad Labem. ● Rudé právo sdělilo, že dnem 1. srpna 1969 skončí lhůta k podávání žádostí o soudní rehabilitace. ČTK informoval V. Váhala, vedoucí ústřední rehabilitační komise Národní fronty, také o dosavadním průběhu těchto rehabilitací.
31. 7. Na poradě vedoucích tajemníků krajských výborů KSČ informoval G. Husák o všech přípravách na první výročí srpnové okupace v roce 1968. ● Ministerstvo zahraničních věcí poskytlo informaci o zájmu více než 15 000 našich občanů o amnestii prezidenta republiky, kterou vyhlásil 27. 5. (viz). ● Zvláštní inspekce náčelníka správy Sboru nápravné výchovy ČSR skončila šetření k případu vězňů na Mírově. ● Krajská prokuratura a krajská správa ministerstva vnitra v Ústí nad Labem vyzvaly „k boji proti šiřitelům protistátních letáků, které se začaly v kraji objevovat“. ● Rudé právo a slovenský deník Pravda přinesly rozhovor s V. Biĺakem „O lednu a dnešku“. ● Předsednictvo městského výboru KSČ v Ostravě se zabývalo činností stranického orgánu v Porubě, kde značná část členů rezignovala na své funkce, sedmi funkcionářům bylo pozastaveno členství. Zároveň byl utvořen řídící výkonný výbor.