Červen 1969
2. 6. Na zasedání městského výboru KSČ se předsednictvo rozhodlo podat demisi jako celek a všichni tajemníci dali své funkce k dispozici. Demise byla přijata. Jednání se zúčastnil G. Husák.
Po uvolnění Jana Vencovského z funkce šéfredaktora deníku Pravda v Plzni byl pověřen vedením redakce J. Branda. ● Novým šéfredaktorem severočeského deníku Průboj se stal M. Kindl, dosavadní ředitel severočeského vydavatelství Dialog. ● Novým šéfredaktorem východočeského krajského deníku Pochodeň se stal O. Enge. ● Do čela nové redakční rady deníku Nová svoboda v Ostravě byl jmenován E. Hrabec, předseda krajské lidové kontroly. ● Z funkce šéfredaktora časopisu My 69 byl uvolněn V. Mates a vedením redakce byl pověřen M. Schulz.
3. 6. Zasedání předsednictva ÚV KSČ rozhodlo o složení sekretariátu ÚV, do něhož byli jmenováni V. Biĺak, A. Indra, J. Kempný, J. Lenárt a F. Penc. Dále do nově zřízené funkce zástupce prvního tajemníka byl jmenován L. Štrougal. Dosavadní rektor Vysoké školy politické M. Hübl byl odvolán ze své funkce. ● Na mezinárodní konferenci komunistických a dělnických stran v Moskvě byla jmenována delegace, s níž tentýž den odletěl G. Husák do Moskvy. Ten zde ve svém projevu označil srpnovou invazi v roce 1968 za internacionální pomoc.
Na určenou trať z Prahy na Moravu poprvé vyjel nákladní poštovní rychlík s názvem Novinář. Vozil každý den noviny, časopisy, balíky i ostatní poštu. Jeho deset vozů přes Českou Třebovou, kde se oddělily vozy pro Brno a Bratislavu, končilo v Přerově. Podle zprávy ČTK nezbytná poštovní manipulace částečně zpomalila průběh jízdy vlaků, avšak v přímých úsecích expres Novinář dosahoval rychlosti až 100 km v hodině.
4. 6. Předsednictvo městského výboru KSČ v Havířově uveřejnilo prohlášení, v němž se omluvilo D. Kolderovi „za ukvapené a neuvážené vyjádření k jeho osobě v srpnových dnech 1968“.
Prezident USA R. Nixon ve svém projevu v Coloradu vysvětloval nutnost vysokého vojenského rozpočtu, aby země mohla lépe chránit svět „od takového míru, který udusil svobodu v Československu“.
5. 6. Ústřední kontrolní a revizní komise KSČ ustavila komisi ke stranickému šetření s autory výzvy „2000 slov“, dále projednala návrh na vyloučení V. Kolmistra z ÚKRK, navrhla šetření činnosti dalších členů K. Kaplana a V. Šalgoviče. Zabývala se řešením členství těch členů strany, kteří opustili ČSSR.
Předsednictvo Ústředí novinářů ČSSR, které řídil jeho předseda V. Kašpar, se rozhodlo postupovat v souladu s realizační směrnicí květnového zasedání ÚV KSČ a podporovat úsilí obou národních svazů, aby se politická linie KSČ uskutečňovala i v novinářské praxi. Generální tajemník Mezinárodní organizace novinářů Jiří Kubka seznámil předsednictvo se spoluprací a uzavřenými smlouvami s novinářskými organizacemi socialistických zemí.
6. 6. Vojenská rada ministerstva národní obrany projednala mj. návrhy kádrových změn (čistek) v nomenklatuře ministerstva a prezidenta republiky.
Na Kladně došlo k setkání zástupců všech hutních a hutnicko-strojírenských závodů, kteří přijali společnou rezoluci, v níž byla kritika květnového pléna ÚV KSČ a vydáno prohlášení na obranu polednové politiky.
Londýnský list Times uveřejnil ve výrazné úpravě dopis Kamila Wintera, bývalého hlavního redaktora Televizních novin Čs. televize a bývalého redaktora zahraniční redakce Rudého práva, nadepsaný „Boj v Československu: protest novináře“. Mj. se v něm píše: „Nechtěl jsem torpedovat snahy těch, kteří byli jiného názoru – jmenovitě mých novinářských kolegů doma – kteří těšíce se stále ještě pozoruhodné míře svobody zahájili vznešený boj, který nemá obdoby v našich dějinách... Útoky proti mně a mé žurnalistické činnosti vznášené sovětskými (a východoněmeckými) tiskovými a propagačními publikacemi, vydávanými v češtině (považované čs. orgány za ilegální) nikdy nebyly opakovány v čs. tisku: naopak, nejostřejší pomluvy byly některými z mých čestných kolegů doma veřejně odmítnuty... Od 23:00 hodin 20. srpna 1968 jsem přesvědčen, že čs. lidu mělo být dovoleno chopit se zbraní proti cizím agresorům, bez ohledu na výsledek ozbrojeného odporu. Od 26. srpna 1968 jsem přesvědčen, že čs. vůdcové měli odmítnout podepsání moskevského diktátu. Od 27. srpna 1968 jsem přesvědčen, že tito představitelé, kteří byli donuceni podepsat, měli po svém návratu do Prahy podat kolektivní demisi... Když jsem oznamoval písemně své rozhodnutí příslušným orgánům, žádal jsem, aby bylo publikováno v čs. tisku, rozhlase a televizi, vzhledem k tomu. že podle článku 14. května v Rudém právu jsem byl znám miliónům čs. lidí „jako dlouholetý politický komentátor a energický obhájce reformního programu“. Podotýkal jsem také, že v případě, kdyby mé žádosti nebylo v příslušné době vyhověno, budu informovat tisk v zemi svého nynějšího pobytu. Tato situace nastala nyní.“ K. Winter působil až do své smrti (4. 2. 2001 ve věku 82 let) na univerzitách v USA.
7. 6. V redakčním článku Rudého práva „Odmítáme politiku dobrodružství“ bylo vysvětleno, proč F. Kriegel nepatří do KSČ.
8. 6. Vedení ministerstva vnitra vypracovalo zprávu o bývalém ministrovi J. Pavlovi a založilo jeho osobní svazek pro další agenturně operativní rozpracovávání.
9. 6. Plenární zasedání městského výboru KSČ zvolilo nové předsednictvo a nového vedoucího tajemníka O. Matějku. ● Ministr vnitra J. Pelnář na tiskové konferenci kategoricky odmítl zprávy západního tisku a stanice Svobodná Evropa, že se v Československu připravuje vlna zatýkání či politické procesy. Bezpečnostní orgány důsledně dodržují platné zákony a v žádném případě nebude dopuštěn návrat k padesátým letům ve straně a státu.
Výbor Svazu českých novinářů projednal činnost svých orgánů a realizační směrnici květnového pléna ÚV KSČ, dále odhlasoval demisi předsednictva a zvolil nové. Z vedení odešli J. Ruml a J. Lederer. Předsedou byl i nadále zvolen V. Kašpar, vedoucím tajemníkem St. Maleček a místopředsedy B. Marčák, O. Vondrák, J. Jirka a Z. Fořt.
10. 6. Na ustavujícím sjezdu Svazu českých spisovatelů byl zvolen předsedou J. Seifert, místopředsedy J. Brabec a K. Ptáčník, členy předsednictva J. Hanzelka, M. Jungmann, I. Kříž a J. Šotola. ● ČÚTI požádalo všechny redakce, aby o ustavujícím sjezdu Svazu českých spisovatelů publikovaly pouze oficiální zprávy ČTK a zdržely se uveřejňování případných rozhovorů, komentářů a vlastních informací o tomto sjezdu.
Rudé právo publikovalo článek V. Kouckého, kritizující čs. diplomacii v roce 1968.
11. 6. Plenární zasedání západočeského krajského výboru KSČ zrušilo usnesení z roku 1968, požadující „aby z vedoucích stranických a státních funkcí byli odstraněni všichni, kteří zradili jednotný boj našeho lidu“. Z funkce krajského tajemníka byl uvolněn A. Vymazal.
Schůze správního výboru Fondu republiky sdělila, že bylo vybráno celkem na dobrovolných prostředcích 276 618 000 Kčs a 86 kg. zlata. Doporučila využít těchto prostředků pro bytovou výstavbu.
12. 6. Na celostátní poradě předsedů krajských a okresních kontrolních a revizních komisí KSČ hovořil M. Jakeš a byl vysloven požadavek, aby se „energicky pokračovalo v zápase s protisocialistickými a antisovětskými silami a pravicově oportunistickými tendencemi ve straně“.
Na zasedání středočeského krajského výboru KSČ byl jmenován novým šéfredakorem deníku Svoboda Oldřich Jendrůlek. Novými tajemníky se stali V. Koča a J. Kopecký. ● Severomoravský krajský výbor KSČ zabránil konání odborářského aktivu v Nové huti, kde měli ke shromážděným účastníkům promluvit L. Pachman a V. Havel.
ČTK vydala prohlášení s titulkem „Čs. pozitivní politika dráždí západní propagandu“, v němž odsuzuje články a relace kolem případu F. Kriegla.
13. 6. Předseda ČÚTI J. Havlín na schůzi kulturního výboru České národní rady uvedl, že u některých společenskovědních časopisů „negativní jevy pokračují pod rouškou objektivnosti, vědeckosti a často tzv. akademické diskuse“.
14. 6. Deník Práce přinesl informace o zasedání České národní rady, která se zabývala činností Českého úřadu pro tisk a informace a některými problémy ve sdělovacích prostředcích. V rozpravě vystoupil také poslanec V. Kašpar, předseda Svazu českých novinářů, který požádal, aby se ČÚTI přičinil o registraci časopisů SČN a Svazu českých spisovatelů. Uvedl, že je neudržitelné, aby tak významné organizace české tvůrčí inteligence zůstaly bez reprezentativních tiskových orgánů.
Mezi občany se šíří rozmnožený text projevu F. Kriegla na plenárním zasedání ÚV KSČ 30. 5. Proč není otištěn, proč se otiskují jen útoky proti němu, ptají se občané. V textu se mj. praví: „Odmítl jsem podepsat moskevský protokol proto, že se to dělo v ovzduší vojenského obsazení republiky a že jsem v něm viděl dokument, který všestranně svazoval ruce naší republice. Vše bez konzultace s ústavními orgány a v rozporu s cítěním lidu této země. Když potom byla v Národním shromáždění předložena k ratifikaci dohoda o dočasném pobytu sovětských vojsk na čs. území, hlasoval jsem proti ní jako proti smlouvě, která byla v zásadě v rozporu se zásadami Charty OSN a principy mezinárodního soužití a ustanoveními Varšavské smlouvy. Postrádala základní náležitosti řádné smlouvy, tj. dobrovolnost. Podpisovala se v atmosféře nátlaku politického a mocenského za okolností, které jsou v rozporu s principy socialistických států a mezinárodními dokumenty. Podepisovala se v přítomnosti statisíců cizích vojáků a mohutné vojenské techniky. Smlouva byla psána nikoliv perem, ale hlavněmi děl a samopalů.“
16. 6. Předsednictvo čs. vlády vytvořilo pracovní skupinu pro řízení příprav akcí k potlačení demonstrací u příležitosti výročí 21. srpna 1968, s těmito členy: O. Černík, J. Pelnář, M. Dzúr, J. Havelka a generál Gross.
Ve Velké Británii (v městě Eastbourne) na 11. sjezdu Socialistické internacionály byla značná pozornost věnována situaci v Československu. Zástupce exilové strany čs. sociální demokracie Vilém Bernard uvedl, že od ledna do srpna 1968 existovaly v ČSSR přípravné výbory této strany ve všech krajích, v 54 okresech a na 500 místech.
17. 6. Před senátem Vyššího vojenského soudu v Příbrami bylo ukončeno přelíčení se sedmi bývalými příslušníky Stb (M. Pich – Tůma a spol.), obviněnými z vraždy a účasti na vraždě P. Konečného a F. Novotného v roce 1948. L. Zelenka byl zproštěn obžaloby, ostatní shledáni vinnými, trestní stíhání však bylo zastaveno na základě zákona o promlčecí době. Vyšší vojenský soud však podal stížnost, o níž mělo jednat vojenské kolegium Nejvyššího soudu.
V Rudém právu byl otištěn článek L. Štrougala „Za jednotu slov a činů“. ● V informaci o zasedání byra ÚV KSČ byla oceněna iniciativa novinářů - komunistů, kteří vystoupili s výzvou Slovo do vlastních řad a dali tak impuls k sebekritickému pohledu na práci sdělovacích prostředků. ● Redakci týž den navštívil sovětský velvyslanec S. V. Červoněnko.
18. 6. L. Svoboda a A. Dubček se zúčastnili v Bratislavě oslav 500. výročí založení Academie Istropolitany a 50 výročí Univerzity J. A. Komenského. ● ČÚTI kritizovalo časopis Fotografie, který v 5. čísle 1969 uveřejnil snímky ze srpna 1968 a z pohřbu J. Palacha. ● Rudé právo otisklo článek J. Kozla „K politické situaci na kulturní frontě“.
19. 6. Do funkce ústředního ředitele Čs. rozhlasu byl jmenován Bohuslav Chňoupek namísto O. Závodského. Nový ředitel okamžitě po svém nástupu odvolal náměstka pro koordinaci programu R. Běhala a svým náměstkem jmenoval K. Hrabala. Vedoucím politického vysílání jmenoval Josefa Skálu, vedoucím programového ústředí Praha Pavla Nyklese, vedoucím zpravodajství a publicistiky Miroslava Stjažkina. Dále odvolal vedoucí pracovníky Čs. rozhlasu Igora Kratochvíla, Josefa Balvína, Karla Lánského, Jiřího Kmocha, Dagmar Maxovou a Karola Reifa. Rovněž odvolal dosavadní ředitele krajských studií a další pracovníky. V. Vipler, dosavadní ředitel Českého rozhlasu, se stal ředitelem čs. zahraničního vysílání.
Předsednictvo České národní rady na návrh předsedy vlády ČSR vyhovělo žádosti ministra kultury a informací M. Galušky a odvolalo jej z funkce. Novým ministrem jmenovalo Miroslava Brůžka, který dříve pracoval jako zástupce vedoucího ideologického oddělení a vedoucího kultury ÚV KSČ.
ČÚTI nařizuje redakcím, aby „problémům vzniklým kolem IV. ročníku festivalu populárních písní Bratislavská lyra nebyla věnována publicistická pozornost“. Po tomto festivalu byli postiženi zejména zpěvák Petr Novák, který v přímém televizním přenosu požádal o minutu ticha za Jana Palacha, dále vítěz Bratislavské lyry Karel Černoch a zpěvačka Marta Kubišová, pro kterou její účast byla jejím posledním veřejným vystoupením v době tzv. normalizace.
20. 6. Předsednictvo ÚV KSČ projednalo výsledky mezinárodní konference komunistických a dělnických stran za účasti 75 jejich představitelů v Moskvě. Přijali dokument „Úkoly boje proti imperialismu v současné etapě“, výzvu k 100. výročí narození V. I. Lenina, dále provolání na obranu míru a provolání „Nezávislost, svobodu a mír Vietnamu!“ ● Dále rozhodlo omezit vydávání služebních a diplomatických pasů, zavést stranické šetření s autory, organizátory a distributory knihy Sedm pražských dnů. ● Byl také schválen komplex opatření k zajištění klidu a pořádku všemi prostředky včetně nasazení ozbrojených sil na potlačení očekávaných demonstrací proti okupaci země, která začala 21. srpna 1968.
Na plenárním zasedání ústředního výboru Čs. strany socialistické uvedl její předseda B. Kučera, že činnost strany vychází z principu vedoucí úlohy KSČ ve společnosti. Současně vyhlásil očistu strany od všech antikomunistických živlů.
Ministerstvo vnitro zamítlo registraci a statut Svazu vysokoškolských studentů Čech a Moravy.
Na čs. území skončilo cvičení vojsk dělostřeleckého svazku Západního vojenského okruhu a rovněž se zde konalo společné zasedání vojenských rad ministrů národní obrany ČSSR a SSSR.
23. 6. Zvláštní senát krajského soudu v Praze rehabilitoval literární vědce manžele Vladimíra a Martu Hellmuth-Braunerovy, kteří byli odsouzeni v roce 1958 za trestný čin vyzvědačství.
24. 6. Delegace předsednictva ÚV KSČ v čele s G. Husákem jednala s delegacemi ÚV Čs. strany socialistické a Čs. strany lidové a na závěr uzavřely písemnou dohodu, která zavazuje zastavit budování závodních organizací ČSS a ČSL, odložit sjezdy těchto stran a namísto hromadného náboru přijímat členy jen výběrově s výjimkou bývalých členů KSČ a osob s protikomunistickým a protisovětským postojem.
Představitelé české vlády informovali novináře o regulačních opatřeních, která mají zabránit šíření informací o negativních tendencích v národním hospodářství za I. čtvrtletí 1969.
Vojenská rada ministerstva národní obrany odvolala ze svých funkcí J. Polcara, šéfredaktora deníku Obrany Lidu a A. Zrůstka, šéfredaktora měsíčníku A-revue. Dále byli odvoláni vedoucí redaktoři armádního vysílání v Čs. rozhlasu a v Čs. televizi, z jednotlivých armádních redakcí více než 20 redaktorů a provedeno na 60 kádrových změn.
V Orientálním ústavu Čs. akademie věd přijala základní organizace KSČ stanovisko k výsledkům květnového pléna ÚV KSČ, v němž uvedla, že práce nového vedení strany je v příkrém rozporu se zásadami lednové politiky. Vedení KSČ chce dosáhnout akční jednoty nejdrastičtějšími metodami, a to čistkou ve straně, čímž připravuje půdu pro mnohem větší deformace než v padesátých létech. Tím ohrožuje nejen existenci socialismu v Československu, ale i jeho podstatu.
Na výzvu odborářů ze závodu Lokomotivka ČKD Praha vstoupilo do 15minutové stávky 3000 pracovníků, a to na protest proti rozpuštění Svazu vysokoškolského studentstva.
Rudé právo otisklo článek K. Branického „Pohár ideologického bolehlavu“ s kritikou činnosti novinářů – emigrantů P. Tigrida, I. Svitáka, S. Volného, E. Štefana a K. Wintra.
25. 6. Schůze sekretariátu ÚV KSČ se zabývala činností Jaroslava Šabaty, člena jihomoravského krajského výboru KSČ. ● Rozkazem ministra vnitra byla ustavena komise pro objasňování postojů a činnosti některých příslušníků a pracovníků ministerstva vnitra v krizovém období. ● Česká vláda zrušila plánovanou účast 1200 čs. studentek na prázdninových táborech ve Velké Británii. ● Předsednictvo městského výboru KSČ v Praze odsoudilo pokusy o vyvolání protestní stávky v obvodech Praha 4, 8 a 9 proti zákazu činnosti Svazu vysokoškolského studentstva. ● Nový přípravný výbor Svazu vysokoškolských studentů v duchu dubnového pléna ÚV KSČ vydal svou programovou deklaraci.
26. 6. Na aktivu zástupců základních organizací KSČ z vědeckých pracovišť Čs. akademie věd odmítli účastníci výsledky dubnového a květnového zasedání ÚV KSČ, neboť anulují smysl polednové politiky. ● Prezidium ČSAV uvolnilo O. Šika z funkce ředitele Ekonomického ústavu ČSAV. ● Bývalý ministr zahraničních věcí Jiří Hájek byl jmenován ředitelem nově vytvořeného Ústavu politických věd ČSAV.
27. 6. Prezident republiky ratifikoval smlouvu o nešíření jaderných zbraní, přijatou na XXII. zasedání Valného shromáždění OSN. ● Rudé právo otisklo článek nového ministra kultury a informací M. Brůžka „Politika kultury a kultura politiky“.
30. 6. Předsednictvo ÚV KSČ přijalo usnesení „o problémech boje proti pronikání antikomunistické ideologie a propagandy v Československu“. ● Sekretariát ÚV KSČ zrušil své usnesení z ledna 1968 o zřízení řádného studia politických věd mládeže na Vysoké škole politické. Posluchači byli převedeni na státní vysoké školy. Novým rektorem byl jmenován Jan Fojtík. ● Na Slovensku bylo zrušeno vydávání Rudého práva ve slovenštině (vycházelo tak od roku 1960). Začalo se dodávat v českém jazyce.
V 6. čísle měsíčníku Novinář byl kromě informací o vnitřních záležitostech SČN (informace o nich jsou v předchozích řádcích podle data jejich konání) mj. článek Dagmar Burešové o právní ochraně novinářů podle zákoníku práce. Dále bylo vzpomenuto 180. výročí události, k níž došlo 4. 7. 1789, kdy M. V. Kramerius vydal první číslo vlastních novin pod názvem „Krameriusovy c. k. Pražské poštovské noviny na rok 1789“.