Podrobnosti
- Leden
- Únor
- Březen
- Duben
- Květen
- Červen
- Červenec
- 1. - 20. srpen
- 21. srpen
- 22. srpen
- 23. srpen
- 24. srpen
- 25. srpen
- 26. srpen
- 27. - 31. srpen
- Září
- Říjen
- Listopad
- Prosinec
Kontakt
- E-mail: kancelar@syndikat-novinaru.cz
- Tel.: +420 224 142 456
1. - 20. srpna 1968
1. 8. v Čierné nad Tisou skončilo jednání vedoucích představitelů KSČ (členové předsednictva ÚV KSČ - L. Svoboda, A. Dubček, F. Barbírek, V. Biĺak, O. Černík, D. Kolder, F. Kriegel, J. Piller, E. Rigo. J. Smrkovský, J. Špaček, O. Švestka, dále kandidáti předsednictva A. Kapek, J. Lenárt a B. Šimon, jakož i předseda Ústřední kontrolní revizní komise ÚV KSČ M. Jakeš) a KSSS (členové politbvyra ÚV KSSS - L. I. Brežněv, G. J. Voronov, A. N. Kosygin, K. T. Mazurov, A. J. Pelše, N. V. Podgornyj, M. A. Suslov, A. N. Šelepin a P. J. Šelest, dále kandidáti politbyra P. N. Děmičev, P. N. Mašerov a tajemníci K. F. Katušev a B. N. Ponomarjov). ● Okamžitě po tomto jednání se koná mimořádná schůze předsednictva ÚV KSČ, aby přijalo příslušná opatření, jak zabezpečit závěry jednání. Ve společném komuniké se uvádí, že obě strany se dohodly na mnohostranném setkání 3. 8. v Bratislavě. ● Ještě předtím krátce po půlnoci telefonicky žádal O. Černík ministra vnitra J. Pavla, aby dal zabavit náklad posledního čísla týdeníku Reportér, v němž je karikatura, která se „nelíbí L. Brežněvovi“. Ministr vnitra tento příkaz odmítl splnit. ● Bezprostředně po příletu čs. delegace poskytli A. Dubček a O. Černík Rudému právu krátký rozhovor o jednání. ● V Čs. rozhlase a Čs. televizi byl vysílán krátký projev prezidenta republiky L. Svobody o jednání v Čierné nad Tisou. ● Na Staroměstském náměstí v Praze došlo k neorganizovanému mítinku Pražanů a dalších občanů, na němž vystoupil se svým projevem J. Smrkovský o výsledcích jednání v Čierné na Tisou. ● Vláda schválila komplex opatření v národohospodářské oblasti, mj. návrh hospodářské směrnice na rok 1969. ● Sekretářem České národní rady byl na první schůzi jejího předsednictva jmenován Zdeněk Vácha. ● Literární listy otiskly výzvu k závodům, institucím a jednotlivcům, aby psali na sovětské velvyslanectví, ale i svým přátelům do SSSR o skutečné situaci v Československu. ● Sovětský velvyslanec v Bulharsku A. M. Puzanov informoval Moskvu o rozhovorech s T. Živkovem. Ten prohlásil, že „Dubčekovi, Černíkovi a Smrkovskému nelze důvěřovat... situace v Československu je krajně nebezpečná... sionismus se ovšem projevuje aktivně i v jiných zemích... je nutno využít všechny dostupné prostředky, včetně sil armád Varšavské smlouvy, pokud to situace vyžaduje. Naším názorem je: donutit je ke kapitulaci!“ - Sovětský velvyslanec v Berlíně P. A. Abrasimov informoval Moskvu o závěrech jednání politbyra ÚV SED. Je nutné všemi dostupnými prostředky potlačit reakční a kontrarevoluční síly v Československu, odhalit chyby jak dřívějšího, tak současného vedení KSČ a vlády ČSSR, společně pak vypracovat program nápravy těchto chyb a ozdravení situace v zemi. ● Čs. velvyslanectví v Budapešti informuje o pohybech maďarských a sovětských vojenských jednotek, směřujících k maďarsko-čs. hranicím.
2. 8. do Bratislavy přicestovaly postupně delegace nejvyšších státních a stranických představitelů: z Bulharska T. Živkov, S. Todorov a K. Kubadinski; z Maďarska J. Kádár, J. Fock a Z. Komoscin; z Německé demokratické republiky W. Ulbricht, W. Stoph, E. Honecker, M. Mattern, G. Mittag a H. Axen; z Polska W. Gomulka, J. Cyrankiewicz, Z. Kliszko a A. Starwicz; ze Sovětského svazu L.I. Brežněv, N.V. Podgornyj, A.N. Kosygin, M. A. Suslov, P.J. Šelest, K.P. Kaťušev a B.N. Ponomarjov; čs. delegaci tvořili A. Dubček, L. Svoboda, O. Černík, V. Biĺak a J. Lenárt. Během dne se uskutečnila četná vzájemná a dvoustranná jednání, večer schůzka prvních tajemníků KS a předsedů vlád zemí „pětky“ (tj. bez účasti ČSSR a Rumunska), poté došlo k společnému zasedání všech šesti zemí, kde informoval L. Brežněv o jednání v Čierné nad Tisou. ● V Berlíně ukončila desetidenní návštěvu delegace Komunistické strany USA, která zde pobývala na pozvání SED. Obě strany se dohodly na společném prohlášení - považují v něm za nepřípustné dovolit kontrarevolučním silám , aby ohrožovaly existenci socialismu pod záminkou liberalizace a demokratizace. ● Orgán KS USA Daily World přinesl článek o plánu protisocialistických sil na uchopení moci v ČSSR, k likvidaci komunistů a obnově kapitalismu. Mezi účastníky spiknutí mají být mj. katolické strany v NSR a Rakousku, vedení Socialistické internacionály, Svobodná Evropa, Bundeswehr, v ČSSR pak bývalí nacisté, trockisté, sociální demokraté, Čs. strana lidová, bývalí důstojníci, jmenovitě pak ministr spravedlnosti B. Kučera. ● W. Gomulka při odjezdu polské delegace na jednání do Bratislavy vyjádřil rozmrzelost na sovětským ústupným souhlasem se schůzkami v Čierné a Bratislavě, v nichž jde pouze o odklad, nikoli řešení. Samotný „demokratizační proces v ČSSR již nyní působí potíže v určitých vrstvách polského obyvatelstva“.
3. 8. v Bratislavě se koná společná porada představitelů ČSSR, Bulharska, Maďarska, NDR, Polska a SSSR. V prohlášení je mj. zdůrazněno, že ochrana a upevnění socialistických vymožeností v jednotlivých socialistických zemích jsou společnou internacionální povinností každé socialistické země a všech zemí navzájem. ● Pracovník sekretariátu ÚV KSČ Radko Kaska, pomocník D. Koldera, předal tajně L. Brežněvovi tzv. „první zvací dopis“ (teprve po otevření archivů v 90. letech se ukázalo, že dopis podepsali V. Biĺak, D. Kolder, A. Indra, O. Švestka a A. Kapek, kteří žádali přímo L. Brežněva o vojenskou pomoc.) ● Podle oznámení ministerstva národní obrany opustily čs. území poslední vojenské jednotky Varšavské smlouvy, které se účastnily velitelsko-štábního cvičení ve dnech 20. až 30, června. ● Na zasedání Ústředí novinářů ČSSR v Bratislavě byla vznesena kritika nedostatečné informovanosti o jednáních v Čierné nad Tisou a Bratislavě. Mezi novináře přišel O. Černík a poskytl podrobné informace o programu jednání šesti komunistických stran v Bratislavě.
4. 8. uveřejňuje Rudé právo prohlášení starých členů KSČ, kteří vyjadřují podporu Dubčekově politice. Mezi podpisy jsou mj. Gustav Bareš, Milan Jariš, Bedřich Rattinger, Pavel Reiman, Gertruda Sekaninová – Čakrtová, Josefa Slánská, Gríša Spurný, Marie Švermová a Marie Zápotocká. ● ČTK vydala prohlášení Alexeje Čepičky o jeho činnosti v souvislosti s politickými procesy, a tvrdí, že za ně nenese žádnou odpovědnost. ● Deník Práce otiskl rozhovor s M. Hüblem o suverenitě a principu socialistického internacionalismu. ● V Čs. televizi hovořil ve večerních hodinách A. Dubček k jednáním v Čierné nad Tisou a Bratislavě. Ujistil veřejnost, že „nebyly přijaty žádné tajné dokumenty a tato jednání otevřela našemu obrodnému procesu další potřebný prostor... zcela otevřeně říkám, že není žádných opodstatněných obav o naši suverenitu... věříme, že se tak vytváří ovzduší klidu a důvěry pro naši další úspěšnou práci...“ ● Americký list Washington Post v článku „Sovětská Playa Giron“ srovnává výsledek schůzek v Čierné nad Tuisou a Bratislavě s konfrontací mezi USA a Kubou v roce 1961.
5. 8. v Praze se konal aktiv 6000 funkcionářů, který svolal ÚV KSČ a městský výbor KSČ v Praze o výsledcích porad v Čierné nad Tisou a Bratislavě. D. Kolder hovořil o hospodářských aspektech dosažených dohod, Z. Mlynář osvětlil koncepci a postoje KSČ při řešení vnitropolitických úkolů, jež obsahuje Akční program strany. ● Na schůzi ÚV Národní fronty podal podobnou zprávu o jednáních F. Kriegel. ● V pražském podniku Praga se konalo shromáždění za účasti Č. Císaře. Označilo dopis 99 pragováků, poslaných do SSSR, jako nevhodný, který mohl ztížit jednání čs. delegace. ● Ze štábu spojeného velení ozbrojených sil států Varšavské smlouvy bylo oznámeno, že generál Sergej Štemenko, odborník na útočné operace, nahradil ve funkci náčelníka štábu Michaila Kazakova.
6. 8. schůze předsednictva ÚV KSČ projednala výsledky jednání v Čierné nad Tisou a Bratislavě a zabývala se kontrolou příprav mimořádného XIV. sjezdu KSČ, od něhož se očekávalo vyřešení mnoha problémů a jisté uklidnění ve vztazích mezi socialistickými zeměmi. ● Na poradě se šéfredaktory hromadných sdělovacích prostředků ministr národní obrany M. Dzúr popřel, že by odchod V. Prchlíka ze stranické funkce na ÚV KSČ byl vyvolán reakcí sovětského tisku (zejména listem Krasnaja zvězda). Na výroky V. Prchlíka z jeho tiskové konference 15. 7. prohlásil, že naopak čs. armáda je moderní a bojeschopná.
7. 8. na schůzi sekretariátu ÚV KSČ bly projednány přípravy mimořádného XIV. sjezdu KSČ, dále rehabilitace Josefa Grohmana, který byl odvolán v roce 1952 z funkce předsedy Mezinárodního svazu studentstva – 9. 7. byl zvolen za předsedu nově ustavené čs. – britské společnosti v Praze. ● Bylo také rozhodnuto vrátit členství v KSČ 16 bývalým členům a byl projednán návrh směrnic k zaznamenávání dřívějšího členství v sociálně demokratické straně do členských legitimací KSČ. ● J. Kádár referuje na stranickém zasedání o jednáních v Čierné nad Tisou a Bratislavě, hodnotí je jako obrat, po němž se v činnosti bratrských stran dostávají do popředí politické prostředky. ● Moskevský rozhlas popřel zprávy, že sovětskému vedení bylo předání varování USA, aby „neposílalo do Československa vojenské jednotky“, protože „USA by byly pro tlakem veřejnosti nuceny odsunout projekt bilaterálních odzbrojovacích jednání“. Dále moskevský rozhlas zdůraznil, že žádný americký činitel, včetně amerického velvyslance Bohlena v SSSR, nevyslovil takovou hrozbu. ● V anglických a francouzských diplomatických kruzích kolovala nepotvrzená zpráva, že Ch. de Gaulle varoval sovětského velvyslance ve Francii před vojenským zásahem vůči ČSSR. ● Redaktoři armádního tisku zaslali A. Dubčekovi dopis, v němž ho žádají, aby jim sdělil, za jakých okolností byl odvolán ze stranické funkce V. Prchlík. ● Koordinační výbor tvůrčích svazů hodnotil dosavadní vývoj jako politickou realitu, dávající dostatečný prostor k rozvíjení polednového demokratizačního procesu. ● Na Fond republiky až dosud darovali čs. občané více než 32 miliónů korun a na Zlatý poklad 4,428 kg zlata.
8. 8. vláda vyslechla informaci o výsledcích jednání v Čierné nad Tisou a Bratislavě, posoudila čs. návrh dalšího rozvoje mezinárodní dělby práce a činnosti Rady vzájemné hospodářské pomoci. ministerstvo zahraničních věcí ve veřejném prohlášení odsoudilo plánovaný sraz sudetoněmeckého landsmanšaftu v Schirndingu poblíž německo-čs. hranic, a zdůraznilo, že aktivita revanšistů ztěžuje normalizaci styků s Německou spolkovou republikou. ● V Praze se zastavil při návratu z Moskvy demokratický senátor USA Mike Mansfield a jednal s J. Smrkovským. ● Rozkazem ministra vnitra byla vyčleněna z působnosti StB veškerá činnost související s odhalováním trestných činů, přičemž výkonné útvary politické a ideologické diverze byly zrušeny. ● Ve Svobodném slově byl otištěn pod názvem „Právo vrazit nůž do zad“ ostrý útok sociologa M. Jodla proti signatářům dopisu 99 pragováků, „kteří by se měli odstěhovat tam, kde hledají podporu a nacházejí odezvu“. ● František. Šamalík v Literárních listech rozebírá otázky politické opozice. ● Na Slovensku obnovili Společnost přátel Jugoslávie, jejíž činnost byla zastavena v roce 1948.
9. 8. přijela na návštěvu ČSSR na pozvání ÚV KSČ delegace ÚV Svazu komunistů Jugoslávie v čele s Josipem Broz – Titem, nadšeně vítaná všemi Pražany. V rozhovorech a při návštěvě, která trvala až do 11. 8., potvrdil J. B. Tito svoji podporu Československu, vyjádřil ale také obavy z důsledků možného rozkolu s Moskvou pro osud čs. reformy. ● A. Dubček požádal ministra vnitra J. Pavla o předkládání denních informací „o vývoji situace v zemi, jakož i o opatřeních ministerstva vnitra k bezprostředním organizátorům různých akcí“. Učinil tak v souvislosti s podpisovou akcí za zrušení Lidových milicí, která byla v Praze zahájena a pokračovala několik dalších dnů i mimo Prahu. ● Bezpečnostní orgány údajně zjistily, že mezi aktivními agitátory bylo přes 50 agentů StB. ● Na krajských aktivech v Ostravě referuje Č. Císař a v Českých Budějovicích Z. Mlynář. ● Náčelníkem vojenské kanceláře prezidenta republiky byl jmenován plk. Václav Kužel. ● V Plzni byl založen „Dubček – klub“.
10. 8. Ministerstvo zahraničních věcí prostřednictvím čs. mise v OSN oficiálně protestovalo proti způsobu psaní amerického tisku o Československu a jeho zahraničních představitelích. ● Rudé právo uveřejnilo návrh nových stanov KSČ. ● Na zasedání Matice slovenské v Martině byl zvolen jejím předsedou Laco Novomeský.
11. 8. agentura TASS oznámila, že “spojovací jednotky a štáby sovětské armády , národní lidové armády NDR a polské lidové armády zahájily společné cvičení na západních hranicích Ukrajiny a v jižních oblastech Polska a NDR“. ● Italský deník L´Unitá přinesl rozhovor s O. Černíkem o výsledcích schůzek v Čierné a Bratislavě a o pokračování polednového vývoje. ● V Martině se konala manifestace k výročí Matice slovenské za účasti prezidenta republiky L. Svobody.
12. 8. v Karlových Varech došlo k setkání A. Dubčeka a W. Ulbrichta. Na závěr byla tisková konference, jíž se zúčastnili též předsedové vlád obou zemí - W. Stoph a O. Černík. ● Na pozvání ministra zahraničních věcí J. Hájka přicestoval na návštěvu Československa generální sekretář OSN pro obchod a rozvoj Raul Prebisch. Během tří dnů byl přijat prezidentem republiky L. Svobodou a předsedou vlády O. Černíkem. ● V Praze se konala celostátní porada okresních stranických tajemníků pro ideologickou práci a mj. jednala o zaměření oslav 50. výročí založení Československé republiky. ● Ústředí čs. novinářů spolu s vedením závodu Praga uspořádalo v závodě besedu novinářů s pracujícími závodu, aby se vzájemně informovali o situaci, kterou vyvolal „Dopis 99 pragováků“. ● Prostřednictvím ČTK zveřejnil Kriminalistický ústav Veřejné bezpečnosti výsledkY odborné expertízy zbraní, nalezených na Sokolovsku: všechny zbraně pocházejí z období 2. světové války, nebyly na nich nalezeny žádné daktyloskopické stopy, použitá konzervační vazelína není vyráběna ani používána v ČSSR, tři tlumoky jsou zahraniční a dva československé výroby.
13. 8. schůze předsednictva ÚV KSČ jednala o stavu příprav mimořádného XIV. sjezdu KSČ a přípravách federativního uspořádání republiky. A. Indra a D. Kolder navrhli přednostně projednat jimi zpracovaný návrh Prohlášení k situaci v zemi. Návrh byl odmítnut s tím, aby jeho předkladatelé vypracovali návrh konkrétních opatření, pokud by jejich nezbytnost vyplynula ze skutečné situace a předložili tento návrh na zasedání předsednictva ÚV KSČ 20. 8. ● A. Dubček hovoří telefonicky s L. Brežněvem, který vyjadřuje nespokojenost s plněním dohod v Čierné nad Tisou a Bratislavě. Hovoru, který trval 75 minut, se zúčastnil také J. Smrkovský. ● Sovětský velvyslanec S. V. Červoněnko jednal s A. Dubčekem a O. Černíkem. ● Ministr kultury a informací M. Galuška přijal poradce prezidenta USA Rogera Stevense a amerického spisovatele Stanleye Younga. ● Sovětský ministr národní obrany A. Grečko spolu s náčelníkem Hlavní politické správy Rudé armády I. I. Jepišovem přiletěli do Drážďan, aby se seznámili s prací velitelů, štábů a politických orgánů ve vojenských útvarech NDR, jak informoval sovětský deník Krasnaja zvězda. ● Skupina čs. novinářů navštívila v Bonnu ministra rozvojové pomoci J. Wischnewského, který je informoval o otázkách vnitřní a zahraniční politiky Německé spolkové republiky. ● Rada Národního výboru hl.m. Prahy vydala prohlášení, že „konání veřejného shromáždění občanů je třeba hlásit včas příslušnému Národnímu výboru... a pokud jde o podpisové akce, je nutno si vyžádat souhlas ke zvláštnímu užívání veřejného prostranství“. Pro tzv. Hyde Park, kterým se až dosud stala proluka po bývalém paláci Myslbek Na Příkopě a na Staroměstském náměstí, byla vyhrazena část plochy na letenské pláni v Praze.
14. 8. sovětský velvyslanec S. V. Červoněnko odevzdal A. Dubčekovi prohlášení politbyra ÚV KSSS, kterým se vyjadřuje nespokojenost nad čs. vývojem, zejména nad neplněním dohod z Čierné nad Tisou a Bratislavy, a to především ze strany předsednictva ÚV KSČ. ● Předsednictvo ÚV Národní fronty se zabývalo zásadami připravované federace a ustavením prozatímního ÚV České Národní fronty. ● Předsednictvo Městského výboru KSČ v Praze přijalo stanovisko k „Dopisu 99 pragováků“, který byl nevhodný, jednostranný a neodpovídající vývoji a politické situaci ve straně i v zemi. Zároveň však zdůraznilo, že „politická neprozíravost pisatelů nemůže být důvodem k jejich perzekuci v zaměstnání, ani ve společnosti“. ● Rudé právo uveřejnilo plný text „Dopisu 99 pragováků“ a článek S. Oborského „Odpovědnost 4500“ (číslo znamená celkový počet zaměstnanců závodu Praga). Tajemník ÚV KSČ J. Lenárt přijal nového šéfredaktora časopisu Otázky míru a socialismu K. I. Zadorova, setkání se zúčastnil také P. Auersperg, sekretář redakční rady časopisu. ● V Brně se konal aktiv 1200 funkcionářů, na němž referoval J. Špaček o obecnějších souvislostech jednání v Čierné nad Tisou a Bratislavě. ● Zvláštní číslo brněnského časopisu Index přineslo argumenty na podporu vytvoření trojdílné federace – Čech, Moravy a Slovenska. ● Ze čtvrtletníku Křesťanské akademie v Římě s názvem Studie přetiskl časopis Student bibliografii krásné české literatury vydané v exilu za období 1948 – 1967. ● Útvar svodných informací, plánu a řízení ÚV KSČ uveřejnil výsledky průzkumu názorů mezi delegáty okresních konferencí KSČ, které se konaly koncem června: 88 procent vítá mimořádný sjezd, 90 procent považuje kádrové změny na květnovém plénu ÚV KSČ za nedostatečné, 52 procent věří, že KSČ je schopna uskutečnit vytyčené záměry, 75 procent je přesvědčeno o škodlivosti přímého centrálního a stranického řízení státních a hospodářských orgánů. ● ČTK oznamuje, že sbírka na Fond republiky dosáhla 170 miliónů Kčs a ve Zlatém fondu je zlata za 41 miliónů korun.
15. 8. na oficiální návštěvu přicestovala do ČSSR státní a stranická delegace Rumunska v čele s N. Ceaušescem, který mj. hovořil na shromáždění pracovníků podniku Avia v Praze-Letňanech. Na závěr návštěvy 16. 8. bylo vydáno komuniké a podepsána nová spojenecká smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci, neboť vypršela platnost staré smlouvy z roku 1948. ● Čs. vláda schválila návrh zásad federativního uspořádání republiky. ● V Moskvě jednalo politbyro ÚV KSSS a s největší pravděpodobností zde bylo rozhodnuto o intervenci do Československa. ● V jižní části Německé demokratické republiky byly uzavřeny prostory soustředění vojsk a jednotkám byly vydány nedotknutelné dávky potravin. ● Bezpečnostní orgány v NSR a USA požadují na svých vládách vyhlásit předběžný poplach s ohledem na soustředění velkého počtu vojenských sil na hranicích mezi NDR a ČSSR.
16. 8. A. Dubček obdržel prostřednictvím sovětského velvyslance S. Červoněnka další dopis L. Brežněva, týkající se neplnění závazků z Čierné nad Tisou a Bratislavy, jde mj. o slib - odvolat z funkcí F. Kriegla, Č. Císaře J. Pelikána. Ani o jednom z těch dopisů A. Dubček své nejbližší spolupracovníky neinformoval. ● Na dovolenou, zejména do Jugoslávie, odjeli například O. Šik, F. Vlasák a Š. Gašparík. ● Generál Pavlovskij, náměstek ministra obrany SSSR byl jmenován velitelem intervenčních vojsk Varšavské smlouvy. ● V jihozápadní části Polska došlo k setkání sovětského maršála Grečka s předními polskými důstojníky a jednal s ministrem národní obrany NDR Hoffmannem za přítomnosti maršála Jakubovského. ● Moskevská Pravda obvinila Literární listy, deník Mladá fronta a týdeník Reportér, že „šíří protisocialistické názory“. Ve večerních hodinách hovoří v Čs. televizi V. Biĺak, zejména však o situaci na Slovensku. ● Na velkém shromáždění v Gottwaldově (Zlíně) vystoupili se svými projevy J. Hanzelka, J. Ruml a A. J. Liehm.
17. 8. členové předsednictva a sekretariátu ÚV KSČ (O. Černík, J. Smrkovský, F. Kriegel, Č. Císař, Z. Mlynář, V. Slavík a A. Kapek) hovořili na aktivu českých a slovenských novinářů - komunistů, a to zejména o přípravách mimořádného XIV. sjezdu KSČ. F. Kriegel ve svém vystoupení mj. řekl: „Čekají nás osudové dny. Visí nad námi Damoklův meč. Visí sice na silnějším provázku než před Čiernou, ale rychle se prošoupává...“ ● V rekreačním středisku ÚV KSČ ve Vystrkově nad přehradou Orlík tráví víkendovou sobotu mj. D. Kolder, A. Indra, O. Švestka, O. Pavlovský, B. Laštovička a někteří další pracovníci aparátu ÚV KSČ. Ještě týž den tzv. „Kolderova skupina“ zasílá do Moskvy prostřednictvím sovětského velvyslanectví v Praze již druhý tzv. „zvací dopis“, v němž sdělují, že se rozhodli za cenu roztržky vstoupit do otevřeného boje za realizaci usnesení z Čierné nad Tisou a Bratislavy. K tomu však žádají pomoc pěti bratrských stran, včetně vojenské podpory a odpověď do 19. srpna. ● Ministr zahraničních věcí J. Hájek před svým odjezdem na dovolenou uspořádal tiskovou konferenci pro akreditované zahraniční novináře v ČSSR, aby jim sdělil, že čs. zahraniční politika je v naprostém souladu a bude se i nadále vyvíjet v duchu myšlenek, vyjádřených v komuniké bratrských stran z jednání v Bratislavě. ● Na letišti v Praze-Ruzyni na stojánce sovětského Aeroflotu přistála a zůstala zde dvě sovětská letadla TU 134. Byla obsazena důstojníky převlečenými za civilisty. ● Z dovolené v bulharském Burgasu se urychleně vrací náměstek ministra vnitra V. Šalgovič. ● Večer na maďarsko-čs. hranici se sxchází J. Kádár s A. Dubčekem, údajně na návrh sovětského vedení. Politbyro ÚV KSSS zasílá dopis na ÚV KSČ.
18. 8. v Moskvě je opět setkání nejvyšších státních a stranických představitelů SSSR, Bulharska, Maďarska NDR a Polska, aby projednali a souhlasili již dříve sovětským vedením přijeté rozhodnutí o intervenci do Československa. L. Brežněv cituje zprávu sovětského velvyslance v Praze S. V. Červoněnka o setkání s A. Indrou a plánu jeho skupiny na vyvolání rozkolu při zasedání předsednictva ÚV KSČ, které je svoláno na 20. 8. Současně uvedl, že tzv. “zvací dopisy“ podepsalo zatím devět ústředních funkcionářů strany. ● V moskevské Pravdě píše I. Alexandrov (pod tímto jménem jsou v moskevské Pravdě publikovány komentáře k oficiálním stanoviskům vedení KSSS) o zesílení podvratné činnosti protisocialistických sil, namířených proti KSČ a základům socialismu v ČSSR. ● V. Biĺak se v Bratislavě setkává s K. Hoffmannem, který mu sděluje, že „kontrarevoluční síly v Praze jsou odhodlány v nejbližších dnech či hodinách provést kontrarevoluční převrat“. Následovala tříhodinová schůzka A. Dubčeka a V. Biĺaka rovněž v Bratislavě. ● Bylo oznámeno, že Československo navštíví 23. 8. generální tajemník OSN U Thant a při té příležitosti mu bude udělen čestný doktorát Univerzity Karlovy. ● Ve Washingtonu je sděleno, že 21. 8. má dojít ke schůzce prezidenta L.B. Johnsona s předsedou Rady ministrů SSSR A. N. Kosyginem. ● V okolí čs. hranic přerušily soustředěné jednotky armád zemí Varšavské smlouvy a stáhly se z měst a vesnic do prostoru rádiové vysílání do vyčkávacích prostorů co nejblíže k hranicím. ● Jednotka bulharské armády o síle 2164 mužů, určená k invaznímu nasazení v Československu, byla letecky přepravena z jihobulharského města Charmauli do polního tábora u vesnice Cinava ve Lvovské oblasti na Západní Ukrajině. ● V prostoru Středního vojenského okruhu ve východních Čechách se konalo spojovací cvičení jednotek čs. armády.
19. 8. prezident republiky L. Svoboda přijal římskokatolické biskupy. ● Předseda vlády O. Černík v rozhovoru s dopisovatelem rakouského rozhlasu prohlásil, že Československo uvažuje o přijetí úvěru nejen od Světové banky, ale také od západoevropských soukromých firem. Toto prohlášení je vzápětí dementováno předsednictvem vlády. ● Tiskový tajemník Národního shromáždění M. Mezulianik prostřednictvím ČTK vysvětluje zákonné způsoby odvolávání poslanců. ● A. Dubček a V. Bilák se vracejí společně letadlem z Bratislavy do Prahy a na ruzyňském letišti je očekává V. Šalgovič, který je informuje, že „J. Smrkovský se domáhá svolat okamžitě předsednictvo ÚV KSČ. A. Dubček odjíždí na Pražský hrad, kde jedná s L. Svobodou a J. Smrkovským. Ve stejnou dobu předává na Pražském hradě S. V. Červoněnko dopis politbyra ÚV KSSS všem třem přítomným: L. Svobodovi, A. Dubčekovi a J. Smrkovskému. ● Sovětský velvyslanec v USA Dobrynin předal státnímu tajemníkovi Deanu Ruskovi dopis A. Kosygina s nabídkou zahájit 15. 10. jednání o mírovém využití atomové energie. ● Vrchní velitel severoamerického paktu NATO generál Lemnitzer odletěl do Řecka, aby se tam zúčastnil letních manévrů. ● Redaktor polského týdeníku Polityka sděluje čs. velvyslanectví ve Varšavě, že během dvou dnů dojde k intervenci armád Varšavské smlouvy do ČSSR. ● V noci začal přesun intervenčních jednotek Varšavské smlouvy do výchozích pozic v blízkosti čs. hranic. ● Na maďarském ministerstvu národní obrany požaduje velitel jižní skupiny sovětských vojsk generálmajor Provalov vydat rozkaz pro pohyb maďarských jednotek v invazi do ČSSR. ● Do Prahy přicestovala velká skupina „turistů“, která okamžitě odjela na sovětské velvyslanectví. Šlo o skupinu příslušníků KGB (Výboru státní bezpečnosti SSSR). ● V. Šalgovič, náměstek ministra vnitra, ukládá náčelníkovi V. správy ministerstva pplk. Holkovi, aby připravil zesílení ochrany objektu ÚV KSČ a poskytnutí osobní ochrany vedoucím funkcionářům. ● Další náčelník I. správy ministerstva plk. Houska má být podle příkazu V. Šalgoviče k okamžitému dosažení, neboť 20. 8. zasedá předsednictvo ÚV KSČ, od něhož jsou očekávána zásadní rozhodnutí.
20. 8. Maďarské předsednictvo ÚV MSDS schvaluje moskevské ujednání o intervenci do ČSSR. ● Maďarským jednotkám u čs. hranic byl přečten rozkaz, podle něhož bude internacionální pomoc ČSSR poskytnuta přesně o půlnoci. ● Zpravodaji ČTK v Budapešti oznámil anonym telefonicky, že o půlnoci začne vojenské obsazování Československa. ● Na ministerstvo národní obrany přijela v šesti automobilech skupina sovětských důstojníků v civilu. ● V kanceláři A. Indra v budově ÚV KSČ se koná schůzka, na které jsou dále přítomni V. Biĺak, M. Jakeš, D. Kolder, A. Kapek, J. Piller. Poslední účastník schůzky J. Lenárt oznamuje krátce poté „náhlé onemocnění“ se žádostí o hospitalizaci v Sanopsu. ● J. Špaček přijel na návštěvu A. Dubčeka do jeho pražského bytu v Tróji. Oba docházejí k závěru - neprojednávat na zasedání předsednictva ÚV KSČ materiál A. Indry a D. Koldera. ● Plk. J. Šalgovič, náměstek ministra vnitra, ukládá pplk. J. Riplovi, aby soustředil skupinu 20 příslušníků StB se znalostí ochrany letiště, televize a rozhlasu, dalším vedoucím pracovníkům ministerstva připravit přesun na oddělení pohraniční kontroly na letišti v Praze-Ruzyni, dále k poskytnutí ochrany vedoucím státních a stranických činitelů. ● Vedoucí pracovníci Čs. rozhlasu dostali pokyn ze sekretariátu ÚV KSČ, zajistit možnost přímého přenosu shromáždění na Staroměstském náměstí v Praze s vystoupením A. Dubčeka, zítra odpoledne nebo večer. ● Předsednictvo České národní rady odmítlo návrh trojdílné federace. Společnost pro Moravu a Slezsko zahájila protestní podpisovou akci. ● Ministr vnitra vydal rozkaz o zřízení prověrkové komise podle zákona o soudní rehabilitaci.● G. Husák v projevu v Žiaru nad Hronem požaduje pokračování demokratizačního procesu. ● Čtyřicet bývalých partyzánských velitelů uveřejnilo v bratislavské Pravdě otevřený dopis „sovětským přátelům a spolubojovníkům“, které ujišťují o věrnosti SSSR. ● Generál Rytíř se celý den zdržuje ve zvláštní vile poblíž sovětského velvyslanectví v Praze, kam postupně přijíždějí četné návštěvy. ● V budově Ústřední správy spojů je porada pozvaných osob z aparátu ÚV KSČ, tisku, rozhlasu a televize, kde je K. Hoffmann informuje „o očekávané vojenské intervenci, která má být čs. veřejnosti prezentována jako internacionální pomoc. P. Auersperg a J. Hes z ÚV KSČ mají v tomto duchu připravit prohlášení. ● Původně svolaná schůze předsednictva ÚV KSČ namísto v 10 hodin začala ve 14 hodin s programem příprav mimořádného sjezdu KSČ. Hned po jejím zahájení D. Kolder a A. Indra žádají projednat přednostně „Zprávu o současné politické situaci ČSSR a podmínkách činnosti KSČ“, kterou vypracoval útvar svodných informací ÚV KSČ. A. Dubček prosadil jako první bod programu návrh sjezdových dokumentů, teprve pak zmíněnou „Zprávu“. ● Další události podle časových údajů: V 18 hodin po neočekávaném návratu z dovolené v SSSR nastoupil ústřední ředitel Čs. rozhlasu a vydává pokyn, že bez jeho vědomí nesmí být do zahraničí odesílány žádné informace o Československu. ● Mezi 18. a 19. hodinou K. Hoffmann vykonal návštěvu na ministerstvu zahraničního obchodu a sekretariátu ÚV KSČ. ● V 19 hodin ukládá pplk. J. Ripl podřízeným pracovníkům StB odebrat se na letiště v Praze-Ruzyni, aby po telefonickém rozkazu „Spusťte akci!“ zastavili provoz civilní letecké dopravy, dále asistovat, až budou na letišti postupně přistávat letadla se sovětskými vojáky; je jim sděleno, že celá akce je se souhlasem prezidenta republiky, vlády a předsednictva ÚV KSČ. ● Ve 20 hodin zve naléhavě na schůzku do budovy Ústřední správy spojů náměstky ústředního ředitele Čs. rozhlasu K. Hrabala a R. Běhala. ● Ve 20 hodin sovětský velvyslanec v USA A. Dobrynin byl přijat na vlastní žádost prezidentem L. B. Johnsonem, aby ho informoval o nadcházející invazi armád pěti zemí Varšavské smlouvy do ČSSR. Americký prezident krátce poté svolal mimořádné zasedání Rady národní bezpečnosti. ● Ve 20,30 hodin přistálo na letišti v Praze-Ruzyni sovětské letadlo AN 24 a zůstalo na stojánku letecké společnosti Aeroflot. ● Další sovětské letadlo přistává v 21,30 hodin a jeho posádka 25 civilistů je uvítána na celnici čs. pracovníky StB. Poté odjeli do města a letadlo odletělo. ● V 21,40 hodin narušily prostor čs. hranice u západočeského města Vejprty dva sovětské obrněné transportéry a chtěly pokračovat směrem na České Hamry. Po chvíli se však vrátily zpět na území NDR. ● Politické byro ÚV KSSS rozhodlo vyslat do ČSSR svého člena K. T. Mazurova (jeho krycí jméno během pražského pobytu je „generál Trofimov“. ● Ve 23 hodin překročila vojska pěti zemí Varšavské smlouvy bez vědomí státních orgánů čs. hranice o celkovém počtu 165 000 mužů, 4600 tanků a obrněných vozů a 25 leteckých pluků. ● V tutéž hodinu Hlavní správa StB dostává hlášení z útvarů pohraničních kontrol o narušení čs. hranic cizími vojsky. Nato jsou všechna spojení přerušena. ● Po 23. hodině vedoucí sekretariátu ministra vnitra plk. J. Hošek volá do budovy ÚV KSČ předsedu vlády O. Černíka a sděluje mu, že vojska pěti armád Varšavské smlouvy překračují čs. státní hranice. ● V Bratislavě po 23. hodině na zasedání předsednictva ÚV KSS oznamuje M. Hruškovič vstup vojsk a předkládá text „zvacího dopisu“ s tím, že „byl v Praze schválen všemi členy předsednictva ÚV KSČ včetně A. Dubčeka a proti němu byli pouze J. Smrkovský a F. Kriegel“. ● Ve stejnou dobu volá sovětský maršál Grečko veliteli intervenčních vojsk gen. I. G. Pavlovskému, že právě varoval čs. ministra národní obrany M. Dzúra před ozbrojeným odporem vůči vojenským jednotkám, které vstupují na čs. území. Ten okamžitě svolává poradu vojenské rady ministerstva a sděluje předsedovi vlády O. Černíkovi zprávu o vpádu vojsk. ● Ve 23,30 hodin se dostavil k prezidentu L. Svobodovi sovětský velvyslanec v ČSSR S. V. Červoněnko v doprovodu plk. KGB Kambulova (šlo o styčného důstojníka u bývalých čs. vojenských jednotek v SSSR za 2. světové války) a oznamuje mu, že vojska pěti států Varšavské smlouvy překračují čs. státní hranice na žádost stranických a státních představitelů. Prezident má odpovědět, že o žádné takové žádosti neví. Setkání se zúčastnila též Svobodova dcera Zoe a její manžel M. Klusák. Během schůzky volá J. Smrkovský a žádá prezidenta L. Svobodu, aby se dostavil na schůzi předsednictva ÚV KSČ. ● Před půlnocí v ČTK noční redaktor Jaroslav Lažanský nesplnil příkaz ústředního ředitele ČTK M. Sulka, vydat text tzv. žádosti nejmenovaných členů ÚV KSČ a některých ústavních činitelů o poskytnutí sovětské vojenské pomoci proti „kontrarevolučním silám“. Tento dopis vydala až následující den agentura TASS z Moskvy. ● Ve stejnou dobu se dostavil do budovy Čs. rozhlasu bývalý ústřední ředitel M. Marko spolu s M. Vacíkem z ÚV Národní fronty a B. Hrabalem, náměstkem ústředního ředitele pro zahraniční vysílání. Vydal pokyn na základě „žádosti A. Dubčeka“ odvysílat předloženou důležitou zprávu „o internacionální pomoci“. ● Kolem 24. hodiny se dostavili na zasedání předsednictva ÚV KSČ prezident L. Svoboda za doprovodu ministra vnitra J. Pavla. ● Ve stejnou dobu byla vyhlášena úplná pohotovost na Hlavní správě StB.