Syndikát novinářů České republiky

Červenec 1968

1. 7. sekretariát ÚV KSČ vydal zprávu, že KSČ má 1 687 565 členů; v uplynulých šesti měsících přijalo členství 18 282 osob a ve stejné době zrušením členství nebo vyloučením opustilo KSČ 6956 členů. Zároveň zaujal kritické stanovisko k vystoupení Jiřího Hanzelky na besedě v Ostravě 26. 6.

2. 7. ve vojenském prostoru Milovice hodnotili vedoucí velitelé armád Varšavské smlouvy velitelsko-štábní cvičení Šumava (konalo se od 19. do 30. 6.) za přítomnosti L. Svobody, A. Dubčeka, J. Smrkovského a O. Černíka. ● Časopis Lidová armáda publikuje memorandum vědeckých pracovníků Vojenské politické akademie o čs. státních zájmech v oblasti vojenství. Memorandum podepsalo 25 pracovníků v čele s rektorem plk. Vojtěchem Menclem.

3. 7. na schůzi předsednictva ÚV KSČ schválili vydávání nových časopisů: Politika (šéfredaktor Alois Svoboda) a Teorie (šéfredaktor Lubomír Sochor); změnili název Ústavu dějin KSČ na Ústav dějin socialismu a byly zrušeny jeho vazby na ideologické oddělení ÚV KSČ, dále byl ústavní archiv povýšen na ústřední archiv KSČ. ● Rudé právo uveřejnilo rozhovor s generálním tajemníkem Hospodářské rady Valtrem Komárkem. Dále článek o federalizaci „Vztahy mezi našimi národy na pevných principech“ od Zd. Jičínského a J. Grospiče.

4. 7. stranická a vládní delegace Maďarské lidové republiky jednala v Moskvě od 27. 6. s L. Brežněvem a A. Kosyginem o situaci v ČSSR; byl dán podnět ke schůzce „pěti delegací“ bez účasti ČSSR. ● Čs. vláda jednala o návrhu zásad zákona o právu sdružovacím a shromažďovacím. ● Politické byro ÚV KSSS posílá předsednictvu ÚV KSČ dopis, v němž vyzývá ke sjednocení „zdravých sil“ proti „dubčekovskému“ vedení. ● Literární listy otiskují prohlášení k obnově činnosti sociálně demokratické strany. ● Na ministerstvu zahraničních věcí protestovala organizace KSČ proti pokusům prosadit do diplomatických služeb bývalé funkcionáře, mj. Václava Davida (1910–96), někdejšího předsedu Federálního shromáždění a ústředního výboru Svazu čs.- sovětského přátelství, který byl symbolem nehybnosti a stalinismu ve své době.

5. 7. na ÚV KSČ došly postupně dopisy ústředních stranických orgánů socialistických zemí, vyslovující obavy o osud Československa. ● Vyšší vojenský prokurátor v Příbrami obžaloval sedm bývalých příslušníků StB z týrání a vraždy dvou vězňů v roce 1948. ● V krajích se konají mimořádné konference s volbou delegátů na mimořádný sjezd KSČ. Městská organizace v Praze přijala „rezoluci o trvalém zasedání mimořádné městské konference“ až do zahájení mimořádného XIV. sjezdu. ● V Bratislavě vystoupil G. Husák s kritikou údajného sabotování příprav federalizace státu. ● Rudé právo otiskuje polemický článek J. Smrkovského „Jeden tisíc slov“.

6. 7. poslal L. Brežněv dopis A. Dubčekovi s pozváním ke schůzce šesti komunistických stran ve Varšavě. ● Nové státoprávní uspořádání posoudili zástupci Společnosti pro Moravu a Slezsko, vyslovili se přitom pro trojdílnou federaci.

7. 7. o nadcházejícím mimořádném sjezdu KSČ informovali novináře A. Dubček, O. Švestka a Z. Mlynář. ● Moskevská Pravda v odpověď na dopis čs. milicionářů sovětskému lidu vyjadřuje „podporu dělnické třídě ČSSR v jejím boji „s protisocialistickými elementy“.

8. 7. Hospodářská rada čs. vlády jednala o nejúčelnějším využití případných nabízených zahraničních úvěrů. ● Prezident republiky L. Svoboda přijal delegaci Společnosti pro lidská práva.

9. 7. v Nitře se konala celostátní konference družstevních a jednotlivě hospodařících rolníků. – V Bratislavě byla celoarmádní konference KSČ za účasti O. Černíka. ● Okresní orgány v Karlových Varech obdržely německy psaný dopis, adresovaný náčelníkovi Lidových milicí, v němž anonym upozorňuje, že mezi Sokolovem a Chebem se nacházejí v kanálu (silniční propusti) zbraně. Výjezdová skupina Veřejné bezpečnosti v Sokolově však nic nenašla, ale zpráva vzbudila velký ohlas. ● Předsedou přípravného výboru čs.-britské společnosti byl zvolen Josef Grohman, bývalý předseda Mezinárodního svazu mládeže.

10. 7. Národní shromáždění zvolilo 150člennou Českou národní radu a jejího předsedu Č. Císaře. ● Rudé právo otisklo první část statě „Před rozhodnutím o nový čs. model socialismu“, kterou zpracoval mezioborový tým pro výzkum společenských a lidských souvislostí vědeckotechnické revoluce. Další dvě části byly otištěny v následujících dnech. ● Sovětská Literaturnaja gazeta odsuzuje čs. manifest „Dva tisíce slov“.

11. 7. A. Dubček informoval sovětského velvyslance v ČSSR o schůzce se šéfredaktory ústředních sdělovacích prostředků, na níž byl vysloven požadavek nepublikovat rezoluce, které požadují odchod sovětských vojsk po ukončení jejich cvičení na území ČSSR. ● Představitelé Čs.. akademie věd v dopisu sovětské Akademii poukazují na neoprávněné výpady sovětského tisku proti ČSSR a její inteligenci. ● Vláda jmenovala Z. Černíka stálým představitelem ČSSR u OSN v New Yorku. ● Čs. velvyslanec ve Francii sděluje A. Dubčekovi „krajní znepokojení vedení Francouzské komunistické strany, které se obává, že dojde k vojenskému zásahu proti ČSSR“. ● Americký senátor Clairborne Pell na tiskové konferenci v Praze a na závěr své návštěvy doporučil jmenovat čs. prostředníka k jednání s orgány GATT (Všeobecná dohoda o clech a obchodu) a s vládou USA o americkém požadavku na kompenzaci majetku znárodněného v Československu. ● Moskevská Pravda přináší článek „Útok proti socialistickým základům Československa“ od I. Alexandrova. ● Podle vyjádření vrchního velení ozbrojených sil Varšavské smlouvy „budou se jednotky přesunovat mimo území ČSSR od 13. 7. ● Deník Práce přináší stať O. Šika „Záruky straně a celé zemi“.

12. 7. předsednictvo ÚV KSČ schválilo dopisy s odpovědí vedením stran socialistických zemí, v nichž byli čs. představitelé zváni na společnou schůzku; k vyjasnění názorů však navrhuje pouze dvoustranná jednání. ● Zároveň informovalo L. Longa, generálního tajemníka Italské komunistické strany, o těchto dopisech. ● V Praze se konala tisková konference o činnosti nového útvaru svodné informace, plánu a řízení ÚV KSČ. ● Svaz komunistů Jugoslávie navrhuje žádoucí setkání A. Dubčeka a J. B. Titem. ● Rudé právo přináší rozhovor s ministrem národní obrany M. Dzúrem, aby dementoval informace o přesunu dalších cizích jednotek na území ČSSR. ● U obce Mýtina na Sokolovsku bylo nalezeno pět batohů s dvaceti samopaly značky Thompson, 1600 nábojů, třicet pistolí Walter s jedenácti rezervními zásobníky.

13. 7. podle sondy Ústavu pro výzkum veřejného mínění Čs. akademie věd roste důvěra občanů v KSČ a obrodný proces. ● Na čs. – maďarských hranicích došlo k setkání A. Dubčeka a O. Černíka s J. Kádárem. Odmítnutí čs. strany jet do Varšavy na jednání vedoucích představitelů socialistických zemí považuje J. Kádár za velikou chybu. ● Ministerstvo zahraničních věcí kategoricky odmítá možnost jednání mezi ČSSR a funkcionáři sudetoněmeckého landsmannschaftu. ● Agentura Tanjug oznámila, že se prezident J. B. Tito podivuje nad zcela neuvěřitelným sovětským záměrem použít politiky síly proti Československu. ● Sovětský velvyslanec S. V. Červoněnko oznamuje do Moskvy, že jeho velvyslanectví v Praze obdrželo 38 dopisů a telegramů s požadavkem na okamžitý odchod sovětských vojsk z území ČSSR a naopak devět dopisů čs. občanů, žádajících jejich setrvání v obavách před osudem socialismu v zemi. ● Rudé právo otisklo teprve v tento den text dopisu sovětskému lidu, který přijal 19. 6. celostátní aktiv Lidových milicí v Praze-Ruzyni, zatímco moskevská Pravda znění dopisu uveřejnila již 21. 6. ● Východoněmecký deník Neues Deutschland napadá demokratizační proces v ČSSR a výzvu Dva tisíce slov označuje za kontrarevoluční.

14. – 15. 7. ve Varšavě se konala schůzka vedoucích představitelů Bulharska, Maďarska, Německé demokratické republiky, Polska a SSSR. Mj. byl kritizován J. Kádár za umírněný postoj k ČSSR a T. Živkov navrhl ozbrojený zásah v ČSSR. Závěrečné komuniké konstatuje výměnu názorů na situaci v ČSSR a uvádí, že byl zaslán společný dopis ÚV KSČ. ● Vedoucí státně administrativního oddělení ÚV KSČ gen. V. Prchlík svolal tiskovou konferenci o branné a bezpečnostní politice ve vztahu k Varšavské smlouvě. ● Na ÚV KSČ bylo velvyslancům Rumunska a Jugoslávie předáno pozvání delegací těchto zemí ke dvoustranným jednáním v Praze. ● Generální tajemník ÚV Rumunské komunistické strany N. Ceaušescu prohlásil, že „rumunský lid a RKS nesdílejí názory těch, kdo mají obavy z vývoje v ČSSR“. ● ÚV Komunistické strany Velké Británie vyjádřil plnou podporu současnému čs. vedení. Stejně tak učinila delegace Komunistické strany Itálie při své návštěvě v Moskvě.

16. 7. projednalo předsednictvo ÚV KSČ společný dopis vedoucích pěti stran a vlád z jednání ve Varšavě a navrhlo odpověď, jejímž zpracováním byli pověřeni Č. Císař a Z. Mlynář. Byla schválena a otištěna v Rudém právu 18. 7. Navrhuje se v ní dvoustranné jednání čs. a sovětských představitelů 20.-21. 7. v Košicích. Dále předsednictvo projednalo otázky církevní politiky a rozhodlo vydávat týdeník Tribuna. ● V Moskvě jednala delegace Francouzské KS s L. Brežněvem, M. A. Suslovem a B. N. Ponomarjovem. ● Tajemník ÚV KS Rakouska a šéfredaktor vídeňského listu Volksstimme na závěšr své pražské návštěvy vyhlásili, že mezinárodní komunistické hnutí je povinno podpořit vedení KSČ. ● J. B. Tito prohlásil na zasedání ÚV KSJ, že KSČ a vláda ČSSR ve snaze zabezpečit další vývoj socialismu ve své zemi, daly se do boje za hluboké demokratické přeměny. ● N. Ceaušescu na slavnostním shromáždění lidu v rumunské Braile vyslovil plnou solidaritu s čs. lidem a KSČ. ● Ředitel Ústavu pro mezinárodní politiku a ekonomiku Antonín Šnejdárek v rozhovoru s francouzskou televizí odmítl srovnávat vývoj v Československu se situací v Maďarsku v roce 1956. ● Nejvyšší soud v Praze zrušil původní rozsudek nad bývalým ministrem vnitra Rudolfem Barákem z dubna 1962, kdy byl odsouzen ve vykonstruovaném procesu „za kriminální čin“ k odnětí svobody na 15 let, a to na popud A. Novotného, s nímž vedl zákulisní ambiciózní spory. Do politického života se R. Barák už neprosadil, také vzhledem k tomu, že se podílel na formách komunistického teroru v 50. letech. ● Rudé právo otisklo článek ministra národní obrany M. Dzúra pod názvem „ČSSR – pevný článek Varšavské smlouvy“ a také rozhovor o federalizaci s G. Husákem.

17. 7. Ústav pro výzkum veřejného mínění ČSAV zveřejnil výsledky průzkumu o aktuálních postojích čs. populace. Politiku KSČ podporuje 78 procent dotázaných, proti ní je 7 procent a 15 procent neví. Pro okamžitý odchod cizích vojsk po cvičení „Šumava“ na území ČSSR je 91 procent dotázaných, zákon o zrušení cenzury považuje za správný 86 procent, nejoblíbenějšími politiky jsou A. Dubček, Č. Císař, O. Šik, L. Svoboda a J. Smrkovský. ● Sdružení zahraničních vojáků I. a II. odboje zaslalo veteránům války v Moskvě otevřený dopis, v němž se hlásí k polednové politice a zdůrazňují, že nehrozí nebezpečí kontrarevoluce. ● Neues Deutschland v NDR vydává obrodný proces v ČSSR za dílo západoněmecké vlády.

18. 7. Zvláštní vydání Rudého práva uveřejňuje Dopis pěti komunistických a dělnických stran ÚV KSČ, jakož i Stanovisko předsednictva ÚV KSČ. ● K politické situaci v zemi promluvil A. Dubček v Čs. televizi. ● V Rudém právu začíná série článků Karla Bartoška „Revoluce proti byrokracii“, dále je zde odpověď O. Švestky na článek Pavla Machonina, polemika Milana Jariše s článkem Ivana Klímy v Literárních listech o tom, že počátek konce demokratického života v KSČ nastal již na V. sjezdu této strany v roce 1929, na němž došlo k prosazení bolševizačního směru podle Klementa Gottwalda. Z KSČ odešla většina zakládajících členů (zůstalo méně než 40 000 členů) a v následujících volbách ji opustila většina voličů. ● Týdeník Kulturní tvorba přináší rozhovor s G. Husákem, který odmítá stavět demokratizace proti federalizaci. ● Týdeník Mladý svět v článku Miroslavy Filípkové zpochybňuje chování Julia Fučíka (1903-43) v době jeho věznění na pražském gestapu za nacistické okupace.

19. 7. plenární zasedání ÚV KSČ jednomyslně schválilo stanovisku k dopisu pěti komunistických a dělnických stran. ● A. Dubček a O. Černík přijali v Praze velvyslance SSSR S. V. Červoněnka. ● Vláda vzala na vědomí prozatímní seznam utajovaných skutečností, jehož příprava souvisela s novelou tiskového zákona. ● Maršál I. I. Jakubovskij poslal A. Dubčekovi dopis, jímž obviňuje gen. V. Prchlíka, že na tiskové konferenci 15. 7. neoprávněně kritizoval činnost politického a poradního sboru Varšavské smlouvy, že vyzradil přísně tajné údaje o složení a situaci spojeného vedení armád Varšavské smlouvy a jejich rozmístění. ● Návštěvou u generálního tajemníka OSN U Thanta ukončil oficiálně svou činnost stálý delegát ČSSR Milan Klusák. ● Na brífinku s mluvčím sekretariátu OSN vznesl dopisovatel ČTK Karel Král otázky, směřující k vyjádření o současné situaci v ČSSR. Krátce nato vydal generální tajemník OSN U Thant prohlášení, v němž se distancoval od smyslu položených otázek. ● V Čs. televizi pronesl projev O. Černík k současné politické situaci v zemi. ● Návrh Italské komunistické strany svolat urychleně konferenci komunistických stran zemí celé Evropy, považuje ÚV KSSS za nevhodný a nebezpečný. ● Moskevská Pravda píše o nálezu tajného skladu zbraní na Sokolovsku v ČSSR, které prý „byly zřejmě dodány z NSR pro sudetské revanšisty a stoupence starých pořádků v Československu“. ● Zvláštní číslo Literárních listů je orámované hesly: Jsme dospělí a svéprávní, nepotřebujeme nápovědu, nemáme se za co omlouvat, své problémy si vyřešíme sami, jen svobodní občané jsou hodni socialismu“.

20. 7. generální tajemník Francouzské KS Waldeck Rochet vedl od 19. 7. v Praze rozhovory s A. Dubčekem, O. Černíkem, J. Lenártem, Č. Císařem, J. Hájkem a O. Kaderkou. ● Sovětská vláda zaslala čs. vládě nótu vyjadřující znepokojení nad objevem úkrytu zbraní na Sokolovsku a požadující umístit na čs. západních hranicích spojenecké armádní jednotky. ● V zemích Varšavské smlouvy – Bulharsku, Maďarsku, NDR, Polsku a SSSR vyhlásili vojenskou pohotovost. ● Ministr zahraničí NSR W. Brandt se vyslovil proti manévrům bundeswehru, které se mají konat v blízkosti čs. hranic – mohly by mít velmi nežádoucí zahraničně politické důsledky. ● Na neznámém místě v okolí Plzně se uskutečnila tajná porada několika bývalých náčelníků StB, kterou inicioval pplk. J. Ripl.

21. 7. předsednictvo ÚV KSČ odmítlo návrh KSSS uspořádat dvoustrannou schůzku na území SSSR. ● Francouzská KS odvolává svůj návrh na svolání konference evropských komunistických stran k situaci o Československu. ● KS Rumunska „přeje z celého srdce úspěch KSČ“ v deklaraci, která má 2000 slov. ● Ministr vnitra J. Pavel dementuje zprávy o odhalení další skrýše zbraní na Karlovarsku a vyjadřuje názor, že jde o provokaci. ● V Kojetíně znovu instalovali sochu T. G. Masaryka, kterou komunisté odstranili v roce 1953. ● Rudé právo přináší stať J. Smrkovského „Naše národní zájmy a internacionální odpovědnost“. ● Sovětský list Krasnaja zvězda píše o tom, že v ČSSR ve více okresech bylo objeveno „několik tajných skrýší zbraní“. ● List NDR Neues Deutschland ke zprávám o nálezu zbraní v ČSSR uvádí, že je dodali bonnští pašeráci ve službách sudetoněmeckého landsmanšaftu.

22. 7. předsednictvo ÚV KSČ bylo informováno předsedou vlády O. Černíkem o zabezpečení čs. - západních hranic v souvislosti s nótou vlády SSSR. Projednalo též návrh odpovědi na dopis politbyra ÚV KSSS o dvoustranných jednáních. ● Sovětská agentura TASS oznámila, že politbyro ÚV KSSS vyslovilo souhlas s tím, aby se dvoustranná schůzka konala na čs. území. ● Ministr zahraničí USA D. Rusk předal sovětskému velvyslanci A. Dobryninovi oficiální protest proti sovětským tvrzením, že USA se aktivně podílejí na posledních událostech v Československu. ● Moskevská Pravda uveřejnila článek „Ke stanovisku předsednictva ÚV KSČ“, v němž vytýká vedení KSČ, že dopis pěti stran“ se nesetkal s podporou a porozuměním a nepřispěl tak k upevnění přátelství. ● Sovětský disident Anatolij Marčenko poslal redakcím Rudého práva, Práce, Literárních listů, dále L´Humanité, L´Unitá, Morning Star, Izvěstije a rozhlasové stanici BBC otevřený dopis, v němž odsuzuje pomlouvačnou kampaň, kterou vede sovětská vláda proti Československu a varuje před nebezpečím vojenského potlačení jeho reformních snah. ● Generální ředitel cestovní kanceláře Čedok pozval ředitele oficiálních cestovních kanceláří spojeneckých zemí k návštěvě Československa, aby tak poznali skutečný život v naší zemi.

23. 7. politické byro ÚV Francouzské KS přijalo usnesení odsoudit veřejně SSSR, podnikne-li jakýkoli násilný krok proti Československu. ● Velitel Pohraniční stráže gen. Peprný vydal prohlášení o plném zabezpečení čs. státních (zejména západních) hranic. ● List Krasnaja zvězda otiskuje ostře kritický článek „Komu prokazuje službu čs. generál V. Prchlík“ v souvislosti s tiskovou konferencí 15. 7. ● V oblastech západních hranic SSSR, Běloruska, Ukrajiny a Lotyšska začalo třítýdenní týlové vojenské cvičení - „největší cvičení týlových jednotek v dějinách sovětských ozbrojených sil“. Do armády bylo povolány tisíce záložních vojáků a navzdory žním bylo pro armádu rekvírováno velké množství nákladních automobilů. ● Čs. velvyslanectví v Berlíně informovali tři čs. občané, žijící trvale na území NDR, že jim byla nabídnuta spolupráce s Radio DDR International, které má zahájit vysílání v českém a slovenském jazyce. Tuto nabídku čs. občané odmítli. ● Předsednictvo Svazu čs. filmových a televizních umělců odeslalo dopis obdobným svazům v socialistických zemích s pozváním k návštěvě ČSSR. Podobný dopis zaslalo také vedení Svazu čs. spisovatelů a Svazu čs. skladatelů. ● Časopis Student začal publikovat rozhovory se členy české sekce Rádia Svobodná Evropa v Mnichově. ● Čs. televize opakovala pro velký zájem diváků seriál Oty Šika o výhledech naší ekonomiky (Jak stavíme, jak vyrábíme a jak žijeme).

24. 7. v pražském Slovanském domě byl veřejný mítink Klubu angažovaných nestraníků (KAN), kde bylo sděleno, že bylo přijato téměř 50 000 přihlášek do jeho řad, že je financován z dobrovolných příspěvků a též z výtěžků koncertů Karla Gotta. ● Sovětský akademik Konstantinov polemizuje v listu Pravda s Č. Císařem. ● Ministerstvo zahraničních věcí vydalo prohlášení, jímž označuje za „politováníhodné a naší zahraniční politice neodpovídající otázky“, které dopisovatel ČTK Karel Král položil mluvčímu sekretariátu OSN. Vyvolaly dojem, že jde o pokus angažovat OSN v otázkách vztahů ČSSR k jeho socialistickým sousedům. ● Týdeník Reportér uveřejnil článek „Obrodný proces v New Yorku“ s ostrou kritikou poměrů v čs. misi při OSN. ● Ústředí čs. novinářů vydalo stanovisko k „extrémistickým postojům některých redakcí, zejména Studenta“. ● Týdeník Obrana lidu a časopis Student sdělily, že nebudou nadále publikovat rozhovory s pracovníky Rádia Svobodná Evropa.

25. 7. předsednictvo ÚV KSČ rozhodlo zrušit státně administrativní oddělení ÚV KSČ, do jehož činnosti spadaly záležitosti čs. armády, bezpečnosti, soudnictví a prokuratury. Obor justice a část odboru bezpečnosti byly zařazeny do oddělení státních volených orgánů. Z odboru Lidových milic byl vytvořen samostatný útvar – štáb Lidových milicí. Veřejnosti bylo oznámeno, že dosavadní vedoucí oddělení ÚV KSČ gen. V. Prchlík se vrátil do armády. ● Z kanceláře předsedy vlády O. Černíka vzešlo dementi, že „generál V. Prchlík není oprávněn hodnotit úroveň práce Politického poradního výboru a nebyl nikým pověřen vydávat takové informace novinářům“. Dementi vydala ČTK na základě textu dodaného mluvčím čs. vlády F. Kouřilem. ● Vojenská rada ministerstva národní obrany projednala dopis sovětského maršála I. I. Jakubovského s kritikou vystoupení gen. V. Prchlíka, a ztotožnila se s touto kritikou. ● Literární listy uveřejnily „Poselství občanů předsednictvu ÚV KSČ“, jehož autor Pavel Kohout vyslovuje důvěru představitelům země, kteří budou při jednání s představiteli KSSS zastupovat naše národy. Tím byla také zahájena neorganizovaná podpisová akce, kterou zakrátko podepsalo milión občanů a která vyzněla ve spontánní výzvu k vytvoření zvláštního fondu republiky. ● Novým ředitelem Čs. rozhlasu byl jmenován Zdeněk Hejzlar.

26. 7. sovětská vojska protivzdušné obrany uskutečnila cvičení, během něhož došlo k přesunu sovětských leteckých sil do Německé demokratické republiky. ● Vojenská rada ministerstva národní obrany převedla vojenskou kontrarozvědku z ministerstva vnitra a projednala otázky vnitřní a vnější bezpečnosti státu. ● Předseda vlády O. Černík obdržel dopis předsedy rady ministrů NDR, v němž se upozorňuje na plánovaný sraz sudetoněmeckého landsmanšaftu bezprostředně u hranic s ČSSR. Současně je v dopisu zpochybněna bezpečnost těchto čs. hranic.● A. Dubček pronesl projev v Čs. rozhlase a Čs. televizi, v němž ujistil občany, že nezklame jejich důvěru při nadcházejícím jednání se sovětskými představiteli. ● Rudé právo přineslo článek O. Šika „Dojmy těchto dnů“ a článek „Myslíme na vás“, vyslovující všeobecnou podporu Dubčekovu vedení před schůzkou v Čierné nad Tisou (nebo též Čierna pri Čope) na čs. – sovětské hranici. ● Byla odstartována celorepubliková podpisová akce pod heslem „Socialismus - spojenectví – suverenita.- svoboda“.

27. 7. velvyslancům socialistických zemí v Praze byl předám dopis předsedy vlády O. Černíka s objasněním některých tvrzení o odkrytí čs. Státních hranic, zejména s NSR a Rakouskem. ● Generální tajemník Španělské komunistické strany Santiago Carrillo prohlásil, že SSSR odsoudí, dojde-li k jakémukoli kroku proti Československu.

28. 7. L. Svoboda, A. Dubček, O. Černík a J. Smrkovský poděkovali prostřednictvím ČTK všem občanům za podporu stanoviska předsednictva ÚV KSČ v nastávajících jednáních s představiteli KSSS. Ještě týž den odletěli do Košic, odkud pokračovali vlakem do Čierné nad Tisou. ● V Televizních novinách vystoupil předseda Národního shromáždění J. Smrkovský v podobném duchu. ● V Sofii byl zahájen IX. Světový festival mládeže a studentstva(trval až do 6. 8.), na němž byly zaznamenány snahy o bojkot vystoupení oficiální čs. delegace.

29. 7. v Čierné nad Tisou byly zahájeny rozhovory mezi představiteli předsednictva ÚV KSČ a politbyra ÚV KSS. ● Čs. velvyslanectví v Moskvě předalo pět sovětských komunistů (generál P. Grigorenko, A. Kosťorin, V. Pavlinčuk, S. Pisarev a I. Jachimovič) dopis, v němž vyslovili souhlas s novou linií KSČ a odsoudili sovětský nátlak na Československo. ● Za svůj otevřený dopis čs. a zahraničnímu tisku (viz 22. 7.) byl zatčen disident A. Marčenko, avšak formálně byl obviněn „za porušení předpisů souvisejících s občanským průkazem“. ● Sovětská cestovní kancelář Sputnik zrušila zájezdy pěti skupin občanů do ČSSR. ● Ministerstvo vnitra vydalo prozatímní seznam utajovaných skutečností ČSSR a rozeslalo jej šéfredaktorům a vydavatelům hromadných sdělovacích prostředků. ● ČTK uveřejnila stanovisko Vojenské rady ministerstva národní obrany k případu gen. V. Prchlíka, kde mj. uvádí „ke sdělením na tiskové konferenci 15. 7. ho nikdo nezmocnil a nevyjadřují oficiální stanovisko“. ● Pokračuje příliv dopisů, prohlášení a rezolucí, zasílaných nejen na předsednictvo ÚV KSČ, ale všem redakcím hromadných sdělovacích prostředků, stejně tak stoupá počet těch, kteří zvou k návštěvám do ČSSR sovětské občany a četné partnerské organizace.

30. 7. všechny oficiální deníky Bulharska, Maďarska, Německé demokratické republiky Polska a SSSR se vyslovují kriticky a ostře velkými články k situaci v ČCSR, bulharské Rabotničeko delo píše, že v Praze byla s prudkou silou rozvinuta protisovětská a protisocialistická psychóza, vláda NDR požaduje, aby byl v zemi rozšiřován Volkszeitung, německy psaný týdeník, vycházející v Praze, moskevská Pravda píše o tom, že se „nelze smířit ani s pokusy hledat nějaké nové varianty marxismu, aby se tak zdůvodnily všelijaké úchylky od jeho principů“. ● Zejména pak přináší pod názvem „Chráníme naše přátelství jako zřítelnici našeho oka“ text dopisu 99 zaměstnanců pražského podniku Praga, který byl iniciován V. Dvořákem, velitelem závodní jednotky Lidových milicí a jejíž příslušníci ho předali sovětskému velvyslanectví v Praze. V závodě se 4500 zaměstnanci došlo ke spontánnímu odporu proti znění tohoto dopisu a jeho signatářům, který přerostl k odsouzení po celé republice. ● Čs. velvyslanectví ve Varšavě informuje o velkém soustředění sovětských tanků v Polsku, přesouvajících se k polsko- čs. hranicím. ● Západoněmecká zpravodajská služba předložila vládě NSR zprávu o koncentraci dvaceti divizí u hranic NDR-ČSSR a zdůraznila v ní, že jde o eminentní nebezpečí vojenské akce proti Československu. ● Předseda Komunistické strany Rakouska jednal v Jugoslávii s J. B. Titem a podle listu Volksstimme prohlásil, že „nové vedení KSČ si zasluhuje důvěru a plnou podporu“. ● Vedení KS Švédska poslalo dopis ÚIV KSČ, v němž vyjadřuje plnou podporu v boji za obrodu společnosti v Československu. – Americký velvyslanec se vrátil do USA se zprávami o tom, že SSSR je připraven vojensky zasáhnout v Československu. ● Americký list Evening Star uvádí, že podle moskevského zpravodaje UPI trvají rozhovory v Čierné nad Tisou déle, než se původně čekalo a cituje doslova “čím více obě strany hovoří, tím větší je v Moskvě pocit, že se nalezne mírové urovnání...“ ● V pražské budově ÚV KSČ došlo k velkému shromáždění, které tajemníci ÚV KSČ Č. Černík a V. Slavík informovali o probíhajícím jednání v Čierné nad Tisou. ● Prostřednictvím ČTK bylo oznámeno, že o jednání v Čierné nad Tisou byly podány informace „jen v rozsahu běžného zpravodajství sdělovacích prostředků“. ● Prezidium Nejvyššího soudu ČSSR zrušilo jako nezákonné soudní rozsudky z konce 40. a počátku 50. let nad padesáti obviněnými v různých politicky inscenovaných procesech, mj. M. Horákovou, Z. Kalandrou, F. Zemínovou, B. Modrým, V. Roziňákem, S. Konopáskem a dalšími. ● Rudé právo otisklo článek pracovníka nového Ústavu dějin socialismu (bývalý Ústav dějin KSČ) Zdeňka Bradáče pod názvem Rozcestí internacionalismu – trváme na leninských principech rovnoprávnosti.

31. 7. z prvního jednání České národní rady byl zaslán pozdravný dopis delegacím KSČ a KSSS do Čierné nad Tisou. Předseda ČNR Č. Císař ve svém projevu hovořil o základních koncepcích české politiky. Zdůraznil, že schůze se koná v historické síni českého sněmu, kde se 28. října 1918 ujal správy našich zemí Národní výbor a kde 14. listopadu téhož roku byl zvolen T. G. Masaryk prvním prezidentem naší republiky. Také první ústava ČSR byla zde schválena 29. února 1920. ● Na téže schůzi byli zvolení za místopředsedy J. Špaček, V. Jedlička, F. Válek a J. Lochner, dále byly ustaveny: státoprávní komise (Předseda Z. Jičínský), ekonomická (L. Veltruský), kulturní (J. Kříž), správní (J. Kempný) a organizační (Z. Hejzlar). – Čs. velvyslanectví v NDR obdrželo informaci o přítomnosti silných tankových a raketových jednotek u německo-čs. hranic, a o povolání tří ročníků vojáků v záloze na vojenské cvičení. ● Všechny deníky v NDR přetiskují z moskevské Pravdy dopis 99 Pragováků. Armádní list Volksarmee k tomu navíc dodává, že “kontrarevoluci v ČSSR se musí ukázat, zač je toho loket a k tomu je ochotno několik tisíc marxisticko-leninských soudruhů“. ● Hudební agentura v NDR zrušila smlouvu na plánované vystoupení čs. orchestru Karla Krautgartnera, protože jeho vedouc í podepsal „pamflet 2000 slov“. ● Rumunský list Scienteia (orgán ÚV Rumunské komunistické strany) napsal, že Rumunsko a jeho pracující pohlížejí na novátorské změny v ČSSR se sympatiemi jako přínos celé věci socialismu ve světě. ● Ve Velké Británii filozof Bertrand Russell vyzval levicově zaměřené kruhy na celém světě, aby organizovali podpisovou petici, která bude odeslána předsedovi rady ministrů,aby veřejně prohlásil, že „Sovětský svaz nemá v úmyslu použít proti Československu vojenskou sílu“. ● V Opavě oznámila své ustavení Matice slezská.

zpět na začátek předchozí měsíc následující měsíc

 

© 2008 Syndikát novinářů České republiky | Běží na: redakcnisystemy.cz