Syndikát novinářů České republiky

Červen 1968

29. 5. – 1. 6. byl na plenárním zasedání ÚV KSČ Antonín Novotný zbaven členství v ÚV a členství v KSČ pozastaveno, stejně jako dalším členům ÚV K. Bacílkovi, P. Davidovi, B. Köhlerovi, Š. Raisovi, V. Širokému a J. Urválkovi – až do objasnění jejich podílu odpovědnosti za politické procesy. Naopak byli rehabilitováni Z. Hejzlar, I. Holý, K. Tomášek, V. Vlk, F. Taušer, P. Hrubý, J. Kálal a F. Novák. V diskusi projevili někteří členové nespokojenost s prací sdělovacích prostředků, apelovali na odpovědnost novinářů, odsuzovali záplavu senzací a osobních útoků. Ústřední ředitel Čs. televize J. Pelikán odmítl paušální kritiku sdělovacích prostředků a zejména televizních pořadů, které začaly pozitivně ovlivňovat veřejné mínění a rozvoj obrodného procesu. Byly přijaty další osobní změny ve vedoucích orgánech KSČ, mj. Z. Mlynář byl zvolen tajemníkem ÚV KSČ, do sekretariátu ÚV KSČ přibyl Evžen Erban, generální tajemník Národní fronty a novým tajemníkem městského výboru KSČ se stal Bohumil Šimon. Mimořádný sjezd KSČ byl svolán na 9. září 1968, na který zvolily mimořádné krajské konference 1539 delegátů a jako novinka bylo doporučeno 935 komunistů za kandidáty do ústředních orgánů strany. Politická rezoluce tohoto pléna navzdory dosavadnímu obrodnému procesu v zemi, zdůraznila nebezpečí pravicového antikomunismu a upevnění vedoucí úlohy strany.

1. 6. Prezident republiky L. Svoboda navštívil okres Třebíč a JZD v rodném Hroznatíně, kde pomáhal organizovat hospodářství v padesátých letech po jeho obvinění, které bylo staženo na zásah z Moskvy. Ještě v březnu 1953 byl však jeho nevlastní bratr s rodinou i maminkou L. Svobody, vyloučen z JZD a vykázán jako "kulak". ● Francouzský list Le Figaro cituje tisk NDR o tom, „že jisté články Varšavské smlouvy umožňují intervenci, je-li jí třeba k zajištění společné obrany socialistických zemí...“

2. 6. ústřední výbor klubu K 231 uveřejnil provolání „Všem čs. novinářům“, v němž je vyzývá, aby sami posoudili, zda uveřejňování vyšetřovacích materiálů o členech K 231 slouží objektivní pravdě, nebo jako podklad k veřejnému útoku na tyto občany a pokusu o jejich diskreditaci. K tomu byla uspořádána tisková konference hned následující den. ● Svobodné slovo přináší rozsáhlý článek k 18. výročí popravy dr. Milady Horákové (25. 12. 1901 - 27. 6. 1950).

3. 6. V Praze přijal aktiv prokurátorů a vyšetřovatelů akční program čs. prokuratury. ● Rudé Právo publikuje usnesení ÚV KSČ o státoprávním uspořádání republiky. ● Bývalý osobní tajemník Jana Masaryka dr. Lumír Soukup poskytl londýnskému zpravodaji ČTK informace ke smrti bývalého čs. ministra zahraničních věcí.

4. 6. V Sovětském svazu je na oficiální návštěvě delegace Národního shromáždění, vedená J. Smrkovským, kterého přijali L. Brežněv a N. Podgornij, a který na tiskové konferenci odpovídal na otázky o demokratizačním procesu v ČSSR. ● Plenární zasedání Ústřední rady odborů schválilo některé osobní změny (mj. uvolnilo z funkce předsedu M. Pastyříka) a doporučilo vytvářet v čs. podnicích rady pracujících.

5. 6. v Praze se konal aktiv komunistů – kulturních s uměnovědných pracovníků, kde měl hlavní referát Č. Císař. Bylo ustaveno vedení kulturního aktivu ÚV KSČ na období do mimořádného sjezdu.

6. 6. na schůzi předsednictva ÚV KSČ byl pověřen vedením úseku tisku, rozhlasu a televize Dušan Havlíček, který předtím působil v Rudém Právu a Kulturní tvorbě. ● Vláda ČSSR na svém zasedání vyslovila souhlas se zrušením cenzury a Ústřední publikační správy. ● Tiskový mluvčí vojenského cvičení armád Varšavské smlouvy generálmajor J. Čepický označil tvrzení západního tiskových agentur o trvalém umístění těchto jednotek na území ČSSR za „směšný výmysl“.

7. 6. v Praze se konal celostátní aktiv komunistů, pracovníků tisku, rozhlasu a televize, kde měl projev A. Dubček, přítomni byli též O. Švestka a Z. Mlynář. ● Ústřední výbory KSČ a Národní fronty vydávají společné prohlášení proti obnově činnosti Sociálně demokratické strany. ● Z funkce místopředsedy Výboru pro kulturu a informace odvolal ministr kultury Miloslava Brůžka. ● ÚV Čs. strany socialistické v návrhu svého prohlášení požaduje záruky, že napříště již KSČ nebude splývat přímo se státní mocí. ● Vojenská prokuratura zahájila trestní stíhání Ladislava Máchy, bývalého příslušníka StB, pro trestný čin vraždy faráře Josefa Toufara z Čihoště v únoru 1950. ● Čs. rozhlas informuje o tiskové konferenci k chystanému cvičení armád Varšavské smlouvy a uvedl, že v ČSSR již jsou tzv. zabezpečovací jednotky sovětské armády. ● Americká televizní stanice Saturday House Inc. natočila v Praze rozhovory s J. Hájkem, O. Šikem, B. Suchardou a M. Mikovou. ● Le Monde přetiskuje Dopis J. V. Stalina o sovětských poradcích u čs. StB z padesátých let, v němž se zdůrazňuje, že musí pracovat pod přísnou kontrolou ÚV KSČ.

8. 6. W. Ulbricht na zasedání pléna ÚV SED kritizuje ostře „novou východní politiku NSR“ a situaci v ČSSR. Jeho projev byl otištěn až 21. 6. po skončení oficiální návštěvy čs. ministra zahraničních věci v NDR. ● Předseda vlády O. Černík měl projev v Čs. televizi o konzolidaci demokratizačního procesu, federativním uspořádání státu a o podnikových radách. ● Rudé Právo v článku „Tříštění jednoty dělnické třídy ztěžuje obrodný proces“, uveřejňuje sdělení ÚV KSČ, které odmítá obnovení činnosti sociálně demokratické strany. ● V deníku Obrana Lidu je rozhovor s Josefem Jodasem pod titulkem „Komunisté mimo zákon?“, v němž je označeno lednové plénum ÚV KSČ jako „puč, vyvolaný reakční skupinou ve straně“.

9. 6. přináší Rudé Právo rozhovor s ministrem kultury M. Galuškou. ● Mladá fronta má článek J. Hanzelky „Okamžik pravdy“.

10. 6. v Moskvě skončily Dny čs. kultrury. ● Agentura TASS publikuje oficiální protest proti pověstem, že by sovětští představitelé byli zapleteni do aféry čs. generála J. Šejny. ● Ministru zahraničních věcí J. Hájkovi je tlumočen oficiální protest německé vlády proti karikatuře W. Ulbrichta v časopisu Mladý svět; čs. ministr připomenul, že v německém časopisu Eulenspiegel byla zneužita čs. státní vlajka. ● Na území NDR - v Sasku a Duryňsku začalo společné cvičení sovětské a východoněmecké armády v počtu 60 000 osob a 1800 tanků, které potrvá do 17. 6.

11. 6. předsednictvo ÚV KSČ projednalo plán příprav mimořádného sjezdu, určilo pracovní skupinu pro přípravu porady komunistických stran v Budapešti. ● Ve výborech Národního shromáždění se jednalo principech čs. zahraniční politiky, návrhu zákona o výkonu trestu odnětí svobody, převedení nápravně výchovných ústavů (věznic) z ministerstva vnitra do ministerstva spravedlnosti. ● Sovětský svaz předal čs. vládě nótu, v níž označuje za protisovětskou provokaci přetištění článku o gen. J. Šejnovi z deníku New York Times v čs. deníku Lidová demokracie. ● Předsedou zájmového svazu českých nakladatelských, vydavatelských a knihkupeckých podniků byl zvolen J. Řezáč.

12. 6. sekretariát ÚV KSČ jednal o dovozu a prodeji zahraničního „buržoazního“ tisku do ČSSR. ● Společensko-vědní ústavy Čs. akademie věd uspořádaly společný seminář o teoretických otázkách demokratického socialismu a politicko-ekonomickém modelu čs. společnosti. ● Rudé Právo uveřejňuje vládní zprávu o uprchlém gen. J. Šejnovi. ● Čs. rozhlas vysílá zprávu o jednání s First National City Bank o možnosti půjčky Československu. ● Kulturní tvorba v čísle 24 pod názvem „Odpovědnost a vina Antonína Novotného“ otiskuje vystoupení G. Husáka na dubnovém zasedání ÚV KSČ. ● Městský soud v Praze rehabilitoval některé spisovatele a novináře: Jindřicha Kratochvíla, K. Loulu, redaktorku Rapidu Vlastu Pánkovou-Vorlovou a překladatele americké agentury UP Jana Stránského.

13. 6. vláda svým nařízením č. 69/1968 Sb. zrušila statut Ústřední publikační správy a povolila činnosti řecko-katolické církve.

13. – 15. 6. podepsali straničtí a vládní představitelé ČSSR v Budapešti novou smlouvu o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci s Maďarskem.

14. 6. představitelé Svazu čs. novinářů a Svazu čs. spisovatelů se sešli nad připravovanou novelizací zákona o periodickém tisku, která je v souladu s jejich návrhy a zájmy společnosti. Současně projednali stav příprav vydávání deníku Lidové noviny od října t. r. Vyjádřili znepokojení, že dosud se neuskutečnila jejich registrace. S potěšením vzali na vědomí, že se na mnoha místech v zemi vytvářejí výbory na obranu svobody tisku. ● Přípravný výbor Čs. sociální demokracie vydal prohlášení, že sloučení ČSSD s KSČ v roce 1948 bylo nezákonné. ● Moskevská Pravda uveřejňuje stať F. Konstantinova, v níž obviňuje Č. Císaře z revizionismu, a to na základě jeho projevu k 150. výročí narození K. Marxe v Praze.

15. 6. v Praze se koná zasedání zástupců organizací, které jsou sdruženy v Národní frontě.

 

16. 6. v Rudém právu je rozhovor s J. Smrkovským o výsledcích návštěvy čs. parlamentní delegace v Sovětském svazu.

 

17. 6. schůze předsednictva ÚV KSČ jednala o přípravě XIV. mimořádného sjezdu a realizaci akčního programu. ● Z funkce ředitele nakladatelství Svoboda byl uvolněn Květoslav Innemann a na jeho místo jmenován Tomáš Kosta, který předložil koncepci komplexního vydavatelského, nakladatelského a tiskárenského podniku.

 

18. 6. na manifestaci pražského lidu a čs. odbojářů promluvil předseda Národního shromáždění J. Smrkovský. ● Rudé právo zahájilo předsjezdovou diskusi o stanovách KSČ. ● Rovněž otisklo článek O. Šika „Komunista by neměl zatemňovat fakta“, který byl kritickou reakcí na rozhovor J. Jodase v Obraně lidu z 8. 6. ● Předsednictvo ÚV Čs. tělovýchovy a sportu rozhodlo přerušit jednání s přípravným výborem Sokola. ● V Budapešti jednala pracovní komise pro přípravu porady komunistických stran o dokumentu „Úkoly protiimperialistického boje v současném období a akční jednotě komunistických a dělnických stran“.

 

19. 6. v Praze-Ruzyni se konal celostátní aktiv Lidových milicí. K 10 000 účastníkům promluvil A. Dubček. Novinářům nebylo dovoleno aktivu se zúčastnit. Milicionáři ostře kritizovali „pravicové síly“, žádali zakročit proti sdělovacím prostředkům a přítomní zástupci StB požadovali na milicích pomoc v boji proti kontrarevoluci. Účastníci na závěr přijali rezoluci s vyjádřením důvěry ÚV KSČ a zdravici sovětskému lidu. ● ČSSR zastavila s okamžitou platností vydávání všech druhů víz k cestám do Československa, a to všem vojenským osobám paktu NATO. ● Do Prahy přiletěl vrchní velitel vojsk Varšavské smlouvy I. I. Jakubovskij, který na území ČSSR řídil ve dnech 19. – 30. 6. spojenecké velitelsko-štábní cvičení pod názvem „Šumava“ za účasti až 27 000 vojáků. ● V tutéž dobu byly dvě sovětské divize uvedeny do stavu bojové pohotovosti a další dvě sovětské divize přesunuty z Pomořanska k čs. hranicím s NDR.

 

20. 6. plénum ÚV Komunistické strany Slovenska se rozhodlo svolat mimořádný sjezd na říjen 1968. Bylo zavedeno disciplinární řízení proti V. Širokému, K. Bacílkovi, P. Davidovi a dalším v souvislosti s projednávanými zprávami o politických procesech v 50. letech. ● Bylo zahájenop velitelsko-štábní cvičení ozbrojených sil Varšavské smlouvy pod názvem „Šumava“. ● V podniku Škoda Plzeň schválili statut podnikatelských orgánů, volební a jednací řád připravované rady pracujících. ● Prezident republiky L. Svoboda udělil Řád republiky Arturu Londonovi (žijícímu od roku 1964 v Paříži), jednomu z odsouzených v procesu s R. Slánským v listopadu 1952.

 

21. 6. podle Státního statistického úřadu požádalo o povolení k soukromému podnikání až dosud 21 117 osob. ● V Praze zasedal přípravný ústřední výbor Čs. sociálně demokratické strany. ● Krajský soud v Ostravě obnovil trestní řízení se 14 funkcionáři bývalé sociálně demokratické strany, neprávem odsouzenými pro velezradu, a to odnětím svobody od 10 do 19 let. ● V Rudém právu Drahomír Kolder polemizuje s filozofem Ivanem Svitákem, kterého napadá tentýž den Komsomolskaja pravda v Moskvě za články otiskované v čs. týdeníku Student. ● Moskevská Pravda otiskuje dopisy a rezoluce, zasílané čs. dělníkům, které ujišťují „o poskytnutí pomoci při společné obraně socialismu“. Podobných dopisů bylo z celého SSSR odesláno údajně na ÚV KSČ téměř 16 000.

 

21. – 22. 6. jednal v Praze mimořádný sjezd Svazu čs. novinářů (345 delegátů) za řízení B. Marčáka, který byl pověřen řízením předsednictva po odstoupení A. Hradeckého. Sjezdu byli přítomni četní představitelé KSČ a vlády republiky. Na sjezdu promluvil mj. A. Dubček (jeho projev otisklo dvojčíslo 7-8 časopisu Novinář, v němž jsou i další informace z jednání). Sjezd přijal nové stanovy (mj. podle nich došlo k vytvoření dvou národních svazů a Ústředí novinářů ČSSR), usnesení a rezoluce, v nichž se účastníci distancovali od některých usnesení V. sjezdu SČSN z června 1967, přihlásili se k podpoře nově se rodícího modelu demokratického socialismu a k přímé demokracii za podmínek svobody novinářské práce, svobody informací a přístupu k nim, dále rezoluci k tiskovému zákonodárství, k materiálním a sociálním otázkám čs. novinářů. ● Tiskové oddělení ÚV KSČ zpracovalo přehled o vývoji čs. tisku po lednu 1968, jehož vydavatelé museli řešit problémy s nedostatkem papíru a zastaralou tiskárenskou technikou. Přesto náklady hlavních listů dosáhly enormních výsledků. Podle výše denního nákladu mělo Rudé právo téměř milión výtisků, deník Práce 400 000, Mladá fronta 300 000, Zemědělské noviny 250 000, Svobodné slovo a Lidová demokracie kolem 200 000, ostravská Nová svoboda 140 000 a brněnská Rovnost 130 000 výtisků.

 

23. 6. bylo v Praze na ustavujícím sjezdu Svazu českých novinářů za účasti 245 delegátů zvoleno 15členné předsednictvo v čele s Vlado Kašparem, dále 48 členů výboru a devět členů revizní a kontrolní komise.

 

24. – 26. 6. zasedalo Národní shromáždění, přijalo zákon o přípravě federativního uspořádání republiky a vzniku České národní rady, dále zákon o soudních rehabilitacích, také zákon č. 84/1968 Sb., kterým změnilo předchozí zákon o periodickém tisku a ostatních hromadných informačních prostředcích. Šlo však spíše jen „o malou novelu“, která stanovila, že cenzura je nepřípustná a že se jí rozumějí jakékoliv zásahy státních orgánů proti svobodě slova a obrazu a jejich šíření. Tento zákon byl zrušen až 14. 3. 2000. ● V Praze došlo k založení Čs. společnosti pro politické vědy. ● Čs. televize zahájila sérii přednášek Oty Šika o čs. národním hospodářství a nové ekonomické reformě.

 

26. 6. sekretariát ÚV KSČ rozhodl o vydávání týdeníku Naše doba. ● V Rudém právu je kritický článek Stanislava Pošusty k pokusům o obnovu sociálně demokratické strany. ● Kulturní tvorba začala pod názvem Dopis o pravdě otiskovat na pokračování text dopisu G. Husáka, který poslal tehdejšímu ÚV KSČ v prosinci 1962. Vysvětloval v něm příčiny a okolnosti jeho zatčení v roce 1951 a odsouzení v roce 1954 na doživotí. ● Do Prahy přijel hlavní redaktor moskevské Pravdy a jednal se členy předsednictva ÚV KSČ. ● V Bratislavě bylo ustaveno Ústředí čs. novinářů, předsedou byl zvolen Vlado Kašpar, prvním místopředsedou Svetozár Štúr, předseda Svazu slovenských novinářů, ústředním tajemníkem František Kaucký. Mezi hlavní úkoly kromě přípravy nového tiskového zákona si vytyčilo snahu o syndikalizační postavení novinářské organizace a její podíl na veřejném životě.

 

27. 6. uveřejňují Literární listy, deník Práce, Zemědělské noviny a Mladá fronta prohlášení „Dva tisíce slov“, sepsané Ludvíkem Vaculíkem na popud mnoha tvůrčích a veřejných pracovníků, kteří se stali signatáři prohlášení, určeného celé čs. veřejnosti. ● Předsednictvo tentýž den vydalo k prohlášení stanovisko, podle něhož se výzva obrací „proti nové politice strany a vlády“. ● V Národním shromáždění označil toto prohlášení poslanec generál Samuel Kodaj „za výzvu ke stávkám a k bojkotu stranických a veřejných funkcionářů, za otevřenou výzvu ke kontrarevoluci“. ● V Praze bylo slavnostní shromáždění k 90. výročí založení Sociálně demokratické strany a k 20. výročí sloučení této strany s KSČ. Zasloužilým představitelům bývalé Čs. sociálně demokratické strany byla předána vysoká státní vyznamenání. ● Redaktorka listu National Zeitung v NDR sdělila čs. reprezentaci cestovní agentury Čedok, že do ČSSR budou z NDR jezdit jen turisté, „kteří se nenechají ideologicky ovlivnit“. Těžištěm zájmu NDR bude zejména Polsko.

 

28. 6. se rozpoutala v ústředních orgánech KSČ, vlády a dalších institucích kampaň, odsuzující prohlášení „Dva tisíce slov“. ● Tajemník ÚV KSČ A. Indra rozeslal z vlastní iniciativy všem krajských a okresním výborům KSČ interní pokyny proti pokusům realizovat výzvu „Dva tisíce slov“. ● Koordinační výbor uměleckých a tvůrčích svazů ve svém prohlášení odsuzuje ovzduší hysterie a nervozity, snahu konzervativních sil, jak odvrátit pozornost od skutečných problémů země.

 

29. 6. předsednictvo čs. vlády dalo všem sdělovacím prostředkům k dispozici prozatímní rámcové zásady pro zřizování kolektivních orgánů podnikové samosprávy. ● V Bratislavě na Děvíně se konala manifestace čs. – sovětského přátelství. ● Na mírové slavnosti v Brně-Líšni hovořil A. Dubček a zopakoval svá slova televizního vystoupení z předchozího dne, kde žádal občany, aby nenarušovali jednotný postup v uskutečňování reforem a znovu se distancoval od deformací bývalého režimu.

 

30. 6. ministerstvo národní obrany oznámilo, že cvičení vojsk zemí Varšavské smlouvy skončilo a jednotky se stahují z Československa (jejich odchod se však protahoval po celý červenec). Podle informací čs. pozorovatelů cvičí sovětské a východoněmecké jednotky armády modelovou situaci potlačení „teoretické kontrarevoluce v Praze“.

zpět na začátek předchozí měsíc následující měsíc

 

© 2008 Syndikát novinářů České republiky | Běží na: redakcnisystemy.cz