Syndikát novinářů České republiky

Duben 1968

1. 4. na aktivu asi 870 novinářů byla ustavena samostatná městská organizace Svazu českých novinářů. Předsedou byl zvolen Jiří Ruml, který aktiv řídil. Spolu s ním odevzdali na Pražském hradě dopis pro ÚV KSČ, který zde zasedal, Milan Weiner a Jiří Lederer. Přijal je Č. Císař a zdůraznil, že ÚV KSČ nehodlá žádnou formou obnovovat direktivní řízení sdělovacích prostředků. ● Ladislav Velenský byl jmenován novým šéfredaktorem deníku Práce, zatímco jeho předchůdce Antonín Zázvorka byl jmenován tiskovým mluvčím ÚRO. ● Byl zrušen rozsudek bývalého krajského soudu v Liberci a Nejvyššího soudu v Praze, jímž byla jedenáctičlenná skupina bývalých sociálních demokratů odsouzena za tzv. protistátní činnost k trestům vězení od osmi do 24 let.

2. 4. Večerní Praha uveřejňuje zprávu o sebevraždě oběšením Josefa Břešťanského, zástupce Nejvyššího soudu, včetně jeho fotografie z lesa u Babic blízko Prahy. ● Polský velvyslanec v ČSSR tlumočí na ministerstvu zahraničních věcí protest polské strany proti psaní čs. tisku o posledních událostech v Polsku, jmenovitě deníků Práce, Mladá fronta, týdeníků Reportér a Literární listy. Článkem Radovana Seluckého v Reportéru byla prý dotčena dobrá pověst prvního tajemníka polské komunistické strany W. Gomulky.

3. 4. ministr národní obrany Bohumír Lomský požádal o zproštění funkce. – Bylo zahájeno nové vyšetřování okolností tragického úmrtí Jana Masaryka, které vede Jiří Kotlář, vedoucí vyšetřovacího oddělení Generální prokuratury.

4. 4. aktiv vedoucích pracovníků nakladatelství českých zemí požádal, aby cenzura v jakékoliv podobě byla zrušena a bylo to co nejdříve zakotveno legislativně. ● V Rudém právu požaduje členka ÚV KSČ L. Hrdinová urychlené svolání sjezdu strany. ● Literární listy vyzývají k návštěvě polské filozofy, kteří jsou doma pronásledováni, aby přednášeli na Univerzitě Karlově v Praze. Dále publikují článek Václava Havla „Na téma opozice“, který odmítá tvrzení, že zárukou demokracie ve společnosti může být jen vnitřní demokratizace KSČ bez existence opoziční strany.

5. 4. skončilo zasedání ÚV KSČ (jeho druhá část od 1. dubna) a schválilo rezoluci k současné politické situaci, Z funkce členů předsednictva byli na vlastní žádost uvolněni O. Šimůnek, J. Dolanský, J. Hendrych a B. Laštovička. V tajném hlasování zvoleno předsednictvo ÚV (abecedně): F. Barbírek, V. Biĺak, O. Černík, A. Dubček, F. Kriegel, J. Piller, E. Rigo, J. Smrkovský, J. Špaček a O. Švestka. Kandidáty předsednictva ÚV byli zvoleni A. Kapek, J. Lenárt a M. Vaculík. Členy sekretariátu ÚV: Č. Císař, A. Dubček, A. Indra, D. Kolder, J. Lenárt, Z. Mlynář, Š. Sádovský, V. Slavík, O. Voleník. Novými tajermníky ÚV A. Indra a J. Lenárt a dalšími tajemníky kromě prvního tajemníka A. Dubčeka Č. Císař, D. Kolder a Š. Sádovský. ● Na veřejném shromáždění v Praze byla přijata výzva k založení Klubu angažovaných nestraníků (KAN). ● Na stranickém aktivu v Bulharsku člen politbyra ÚV bulharské komunistické strany Stanko Todorov upozornil na nebezpečí růstu vlivu reakce v ČSSR a řekl, že „KSČ pustila situaci z ruky a vývoj je ovládána maloburžoazní živelností“. ● Francouzský Le Monde píše, že vojáci čs. pohraniční stráže odstranily na čs. – západoněmecké hranici tři řady zátarasů a elektrifikovaného ostnatého drátu.

6. 4. čs. vláda podala demisi, sestavením nové byl pověřen O. Černík. ● Ústřední výbor Čs. strany lidové se vyslovil proti účasti Josefa Plojhara v nové vládě. ● Ústřední výbor Čs. strany socialistické zvolil novým předsedou Bohumila Kučeru. ● Byl ustaven přípravný výbor s cílem obnovit Čs. obec sokolskou. ● Rudé právo přináší prohlášení ministerstva spravedlnosti, které popírá, že by někteří pracovníci justice ničili archivy. ● Diplomaté socialistických zemí v Maďarsku se shodují v názoru, že socialistické země nebudou váhat použít ozbrojeného násilí v případě náznaků k odtržení ČSSR ze svazku socialistických zemí.

7. 4. Rudé právo otiskuje rozhovor s Františkem Krieglem o aktuálních otázkách Národní fronty. ● V Seči u Chrudimi bylo rozhodnuto na zasedání ústřední rady Pionýrské organizace ČSM o změně názvu Čs. pionýr a osamostatnění organizace vůči ČSM. Bylo uvedeno, že do Pionýra, Junáka a tělovýchovných jednot je dosud zapojeno jen 20 procent dětí. Předsedou rady pro české země byl zvolen redaktor Oldřich Kryštofek.

8. 4. byla jmenována nová čs. vláda v čele s předsedou O. Černíkem a místopředsedy se stali P. Colotka, F. Hamouz, G. Husák, O. Šik a L. Štrougal. Mj. ministry se stali: M. Dzúr (národní obrana) M. Galuška (kultura a informace), J. Hájek (zahraniční věci), J. Pavel (vnitro), B. Kučera (spravedlnost), V. Kadlec (školství), V. Valeš (zahraniční obchod) a F. Vlasák (národohospodářské plánování). ● Předsedou ÚV Národní fronty byl zvolen F. Kriegel. ● Z funkce ředitele Ústavu pro českou literaturu byl odvolán Ladislav Štoll a z funkce ředitele Ústavu dějin evropských socialistických zemí Václav Král. ● Vysoká škola politická ÚV KSČ byla změněna na Vysokou školu politickou a sociální. ● Rudé právo otiskuje dopis Z. Hejzlara, S. Kratochvíla, K. Lánského, L. Lise, K. Lukeše, E. Nováka. J. Opata a V. Opatové, kteří byli v roce 1961 odsouzeni jako „protistranická, revizionistická a projugoslávská skupina“, zároveň nejsou spokojeni reakcí ÚV KSČ na vystoupení A. Novotného, že za jeho vlády nedošlo k žádným nezákonnostem a k pronásledování.

9. 4. předsednictvo Svazu českých novinářů projednalo přípravu mimořádného sjezdu (měl se konat nejpozději do konce června 1968), přijalo blahopřání nové vládě, vedené O. Černíkem, zabývalo se výsledky revize ve Vydavatelství Čs. novinář; rozhodlo přikročit k okamžité nápravě a k rehabilitaci na základě prvních 120 žádostí novinářů, kterým bylo „v minulosti ukřivděno“; šlo zejména o novináře postižené v období tzv. kultu osobnosti. Na jejich podporu uvolnila Mezinárodní organizace novinářů (MON) a Žurfond celkem 300 000 Kčs. Vzalo na vědomí ustavení samostatné pražské organizace Českého svazu novinářů. Informuje o tom též 4. číslo měsíčníku Novinář. ● Generálním prokurátorem ČSSR byl jmenován Miloš Čeřovský.

10. 4. je uveřejněn v plném znění Akční program KSČ ve své době unikátní v celé socialistické soustavě. V diskusi k němu byly vysloveny některé jeho nedostatky: nehlásil se k myšlenkám T. G. Masaryka, dostatečně nezdůraznil podporu soukromého podnikání jako žádoucího konkurenčního prvku v tržních vztazích, opomíjel ožehavé otázky rodiny, žen a mládeže, Čs. strana lidová postrádala vyjádření ke křesťanským myšlenkám. ● V Mladé frontě je otevřený dopis Z. Vokrouhlického, předsedy ÚV ČSM o nejpalčivějších problémech mládeže. ● Časopis Student otiskuje plné znění tzv. Manifestu čs. spisovatelů, dále první část studie Ivana Svitáka „Hlavou proti zdi“ a text dopisu, který zaslal Günter Grass A. Novotnému již 5. 9. 1967 a týkal se jeho vztahu k čs. spisovatelům. ● Film Jiřího Menzla „Ostře sledované vlaky“ získal Oscara – cenu Americké filmové akademie. ● Rakouská televize vysílá program o Československu.

11. 4. Předsednictvo Národního shromáždění rozhodlo odložit volby do národních výborů na pozdější dobu. ● Rudé právo uveřejňuje rozhovor s A. Dubčekem o akčním programu. Rovněž francouzská L´Humanité má s ním rozhovor. ● Kruh nezávislých spisovatelů zvolil na své první schůzi výbor v tomto složení: Václav Havel, Petr Kopta, Alexandr Kliment, Jan Vladislav, Hana Bělohradská, Bedřich Fučík a Josef Hiršal. ● Literární listy uveřejňují studii Karla Kosíka „Naše nynější krize“. ● Deník Práce otiskuje článek R. Seluckého „Program demokratické obnovy socialistického Československa“.

12. 4. rozhodnutím vlády byla zřízena Hospodářská rada s předsedou L. Štrougalem a generálním sekretářem Valtrem Komárkem. ● V Rudém právu je rozhovor o případu bývalého ministra vnitra Rudolfa Baráka.

13. 4. kritické stanovisko historiků - členů komise pro dějiny ČSSR po roce 1945 k vystoupení A. Novotného na dubnovém zasedání ÚV KSČ. ● Francouzská tisková agentura AFP (Agence France Presse) přináší rozhovor ministra Jiřího Hájka o čs. zahraniční politice.

14. 4. sovětský velvyslanec S. V. Červoněnko předal A. Dubčekovi dopis L. Brežněva, vyjadřující znepokojení nad vývojem v ČSSR. Navrhuje také společné rozhovory obou stran. – Ve Svobodném slově je otištěn „Nástin ideových zásad Čs. strany socialistické“. ● Rudé právo přináší prohlášení Josefa Urválka, bývalého hlavního žalobce v procesu s R. Slánským, v němž uvádí, že si nebyl a není vědom nezákonnosti politických procesů. ● Francouzský Le Monde uvádí článek o Československu citací Ivana Svitáka „Chceme demokracii, ne demokratizaci!“

16. 4. předsednictvo ÚV KSČ projednalo urychlené přípravy sjezdu strany a stanovilo odpovědnost za jednotlivé úseky práce strany. Vedoucím sekretariátu prvního tajemníka A. Dubčeka se stal Zbyněk Soják. ● Profesor Václav Černý hovoří na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy o příčinách a okolnostech svého nuceného odchodu z této fakulty v roce 1950.

16. – 17. 4. ÚV socialistické akademie zvolilo do funkce vedoucího tajemníka Roberta Horáka, předsedou byl opět zvolen akademik Ivan Málek.

17. 4. Plenární zasedání ÚV Svazu čs. novinářů řídil Bohumil Marčák. Hlavním bodem byla příprava mimořádného sjezdu SČSN. Delegáti se volí podle klíče 1:10 na krajských konferencích, v klubech a sekcích nebo také v redakcích na základě tajného hlasování. Bylo přijetí stanovisko čs. novinářů k současné situaci ve státě. ● Dále vzalo na vědomí rezignaci na novinářské funkce Jana Zelenky, bývalého šéfredaktora “ministerských“ Lidových novin, a Vladimíra Diviše, jeho zástupce. Jan Zelenka si popudil již dříve své redakční kolegy – kvalitní publicisty ve Večerní Praze a týdeníku Květy. ● Předsednictvo ÚV SČSN bylo doplněno Ivanem Klimešem, Jiřím Hásem, Antonem Kormanem, Oldřichem Vondrákem a Zdeňkem Fořtem. ● Člen Čs. akademie věd Ota Šik byl zvolen akademikem. ● Na ministerstvu školství zahájila činnost rehabilitační komise, podle její zprávy bylo po únoru 1948 poškozeno ve školství téměř 8000 pedagogických pracovníků. ● Rudé právo uveřejňuje článek Z. Mlynáře „Urválek a ti druzí“, který kriticky reaguje na vysvětlování politických procesů v padesátých letech. ● Jiří Pelikán poskytl rozhovor tiskové agentuře UPI (United Press International), kde se zmínil o ochotě Československa navázat diplomatické styky se Spolkovou republikou Německa. ● W. Gomulka v Polsku hodnotil situaci v ČSSR a podle něj již zde „začal proces zvratu v buržoazní republiku... V polských novinách a časopisech se objevilo několik statí škodlivého ražení. My ale nedopustíme to, co bylo akceptováno v Československu, kde tisk, rozhlas televize a rovněž někteří členové ÚV začínají vykládat politiku strany každý po svém...“ ● V Praze byla založena Ekumenická rada církví.

18. 4. Bohuslav Laštovička byl odvolán z funkce předsedy Národního shromáždění, novým předsedou zvolen na 22. schůzi Národního shromáždění Josef Smrkovský. ● Rozhodnutím tajemníka sekretariátu ÚV KSČ bylo umožněno Ústavu dějin KSČ navazovat styk z ústavy, institucemi a výzkumnými pracovníky v kapitalistických státech. ● Jan Pilař podal demisi na funkci ředitele nakladatelství Čs. spisovatel.

19. 4. náčelníkem generálního štábu Čs. lidové armády byl jmenován gen. Karel Rusov. ● ÚV Svazu spisovatelů rozhodlo vydávat Lidové noviny od podzimu jako deník, dále obnovit vydávání časopisu Tvář a požádat o navrácení státního občanství L. Mňačkovi. ● Ministr zahraničních věcí J. Hájek přijal skupinu amerických dopisovatelů, kteří byli na návštěvě v Praze, mj. UPI, AP, Newsweek, Time a New York Times. ● Rudé právo otiskuje článek Laco Novomeského „Význam federace“.

20. 4. v tisku vyšlo prohlášení přípravného výboru pro založení Společnosti pro lidská práva, které podepsalo několik desítek významných českých osobností, tajemníkem této občanské organizace byl Emil Ludvík. ● Ústav státu a práva vydal prohlášení k vysvětlování bývalého hlavního žalobce politických procesů v 50. letech Josefa Urválka a vyslovil vážné výhrady k jeho postoji.

21. – 22. 4. hlavní velitel spojeneckých armád Varšavské smlouvy I. I. Jakubovskij postupně navštívil členské země a jednal zde s vojenskými a vládními představiteli. ● Vláda zrušila své usnesení z roku 1962 o přijímání uchazečů ke studiu a zrušila zejména zásady tzv. třídního hlediska, podle něhož měli být uchazeči na střední a vysoké školy přijímáni.

23. 4. do ČSSR přijela stranická a vládní delegace Bulharska v čele s Todorem Živkovem, během návštěvy do 26. 4. byla podepsána nová smlouva o přátelství a vzájemné pomoci. - Na zasedání ÚV Rumunské komunistické strany přijali rezoluci žádající vysvětlení, proč Rumunsko nebylo pozváno na schůzku do Drážďan, a zpochybnili význam Varšavské smlouvy. ● V Praze byla založena Společnost T. G. Masaryka s cílem popularizovat jeho odkaz. Vyzvala veřejnost k finanční sbírce na postavení jeho pomníku v Praze. ● V trestnici Minkovice vypukla vzpoura vězňů, která byla potlačena až večer.

24. 4. I. I. Jakubovskij je na dvoudenní návštěvě v ČSSR, setkal se s L. Svobodou, A. Dubčekem a O. Černíkem. Požádal, aby se vojenské cvičení spojeneckých armád opět pod názvem „Šumava“ konalo ve dnech 20. – 30. 6. a nikoliv září, jak bylo původně plánováno. ● V časopisu Reportér je zamyšlení nad smyslem existence Lidových milic a navrhuje se uvažovat o jejich zrušení.

25. 4. konají se krajské konference KSČ. ● Přestaly vycházet Kulturní noviny. ● Literární listy začaly uveřejňovat na pokračování „Zprávu o mém muži“ od Josefy Slánské, vdovy po Rudolfovi Slánském, odsouzeném po politickém monstrprocesu v listopadu 1952 k trestu smrti a vzápětí popraveném. Spolu s ním byli odsouzeni Vlado Clementis, Josef Frank, Ludvík Frejka, Bedřich Geminder, Rudolf Margolius, Bedřich Reicin, André Simon, Ota Šling – rovněž k trestu smrti popravením. Dále Evžen Löbl, Arthur London a Vavro Hajdů byli odsouzení k doživotnímu žaláři. ● Josefu Slánskou se synem internoval i mimo Prahu do neutěšených podmínek na Jesenicku. Bratr Richard Slánský byl uvězněn. Právně a občansky byl Rudolf Slánský rehabilitován v roce 1963 a v roce 1968 také stranicky.

26. 4. Ministr vnitra Josef Pavel vydal rozkaz o vytvoření komise pro zjišťování a posuzování nezákonných postupů příslušníků SNB (Sboru národní bezpečnosti) a SNV (Sboru nápravné výchovy). Zároveň zrušil rozhodnutí ministerstva vnitra, kterým bylo v srpnu 1967 odňato čs. státní občanství L. Mňačkovi. ● V Moravských chemických závodech Ostrava byl ustaven první Dělnický výbor na ochranu svobody tisku. Po nich následovaly četné další. ● Ministerstvo zahraničních věcí oznamuje, že ČSSR přestala dodávat do Nigérie vojenský materiál. Předtím se uskutečnily demonstrace pražských studentů proti čs. podpoře federální vlády Nigerie v jejím konfliktu s Biafrou.

27. 4. Generální tajemník OSN U Thant přijal stálého delegáta ČSSR Milana Klusáka, který ho informoval o situaci v Československu. ● V Praze se konal celostátní aktiv bývalých partyzánů a účastníků protifašistického odboje. K tisíci účastníkům promluvil Josef Smrkovský. V přijaté rezoluci byl požadavek úplné ideové a mravní rehabilitace celého odboje. ● Bývalý vězeňský lékař v Praze – Ruzyni (jméno nebylo uváděno) spáchal sebevraždu, k témuž činu se odhodlal náčelník odboru vyšetřování městské správy Veřejné bezpečnosti Jiří Počepický.

28. 4. bratislavský deník Smena přináší rozhovor s Karolom Bacílkem o politických procesech v 50. letech, kdy byl ministrem státní bezpečnosti. Odmítl osobní odpovědnost, ale přiznal, že především poslouchal sovětské poradce a vinu svaluje přímo na Josefa Stalina. ● Rudé právo otiskuje prohlášení vlády o možnosti zahraniční půjčky. ● V tomtéž vydání je komentář k sebevraždě Josefa Holuba, podnikového ředitele Kdyňských strojíren. Ten již v dobách začátku diskuse o ekonomické reformě kritizoval v Hospodářských novinách administrativně direktivní a centrální způsob řízení jednotlivých podniků a dožadoval se změn. ● Deník Lidová demokracie otiskuje rozhovor s bývalým arcibiskupem pražským a kardinálem Josefem Beranem (1888 - 1969), vězněným po únoru 1948. Po amnestii v roce 1963 strávil zbytek života v Římě a Vatikánu.

29. 4. Vlado Clementisovi a Josefu Frankovi byl udělen in memoriam titul Hrdina ČSSR, ostatní vysoce postavení státní a straničtí funkcionáři odsouzení v politických procesech 50. let byli vyznamenáni (mnozí in memoriam) Řádem Klementa Gottwalda, Řádem republiky nebo Řádem práce. ● Bylo uveřejněno prohlášení vlády ke mzdové politice.

30. 4. Ministr národní obrany rozhodl o ustavení rehabilitační komise čs. armády. ● Ministerstvo spravedlnosti oznámilo, že rehabilitační zákon bude předložen ke schválení do konce června 1968. ● Vznikl Svaz letců ČSSR, sdružující letce současné i bývalé vojenské a civilní, jakož i příslušníky leteckých jednotek z první i druhé světové války. ● Byla obnovena činnost Unie čs. hudebních umělců, zlikvidovaná v období 50 let. ● Sovětský deník Pravda přináší svůj první vlastní komentář k situaci v Československu. ● Bělehradský týdeník Svet otiskuje rozhovor s prezidentem ČSSR L. Svobodou. ● Předmájové 17. číslo satirického týdeníku Dikobraz otiskuje kresby a karikatury Vladimíra Renčína a dalších – ilustrují májový průvod, v němž kráčejí tzv. „bývalí“ vysocí funkcionáři strany a vlády: A. Novotný nese foto A. Dubčeka, J. Hendrych třímá portrét Č. Císaře, B. Lomský vztyčuje obraz O. Šika, atd.

zpět na začátek předchozí měsíc následující měsíc

 

© 2008 Syndikát novinářů České republiky | Běží na: redakcnisystemy.cz