Syndikát novinářů České republiky

Březen 1968

1. 3. Svaz čs. spisovatelů uveřejnil prohlášení, v němž zdůvodňuje odmítnutí návrhu Svazu čs. novinářů na společnou schůzku. Argumentuje, že ústřední tajemník ÚV SČSN A. Hradecký dosud neodvolal své výroky, které se dotýkaly cti čs. spisovatelů. – Vyšlo 1. číslo Literárních listů, týdeníku Svazu čs. spisovatelů.

2. 3. Rudé právo přináší úvodník „O čistý stůl v kultuře“.

4. 3. předsednictvo ÚV KSČ zrušilo své usnesení ze srpna 1966 o úloze Ústřední publikační správy jako pomocníka při ideovém řízení tisku, neboť odporuje duchu tiskového zákona. Vyzvalo ministerstvo kultury a informací, aby připravilo návrh nového tiskového zákona. ● Josef Špaček byl pověřen odpovědností za ideologickou práci.

5. 3. předseda Ústřední publikační správy zaslal vedoucím poboček sdělení s citací chystaného akčního programu KSČ, v němž je předběžná cenzura odmítnuta. ● V deníku Práce je úvaha O. Šika „O pravdě v ekonomice i politice a skutečných zájmech pracujících“.

6. 3. deník Práce přináší článek Jana Šterna „Dogmatici včera a dnes“, který mj. vyslovuje názor, že A. Novotný by měl rezignovat i na funkci prezidenta republiky. ● Čs. rozhlas připomíná výročí narození prezidenta Osvoboditele T. G. Masaryka. ● Čs. televize přináší pořad o brutálním zákroku policie proti účastníkům studentské demonstrace v Praze na Strahově 31. 10. 1967.

6. – 7. 3. politický poradní výbor členských států Varšavské smlouvy přijal komuniké a deklaraci o ohrožení míru v důsledku americké agrese ve Vietnamu a prohlášení k otázce nešíření jaderných zbraní. V čele čs. delegace byl A. Dubček.

7. 3. v Rudém právu je článek o útěku gen. J. Šejny a článek Pavla Machonina „Nová jednota společnosti“.

8. 3. deník Práce navrhuje A. Novotnému demisi v souvislosti s aférou gen. J. Šejny. ● Čs. televize komentuje některá „nešťastná a netaktní“ vystoupení A. Novotného vůči Slovákům, konkrétně proti Matici slovenské při jeho návštěvě v srpnu 1967.

9. 3. prezident A. Novotný zbavil gen. J. Šejnu hodnosti a odňal mu veškerá vyznamenání. ● Deník Práce článkem „Umění odejít“ vyzývá všechny představitele režimu, zda nejsou na překážku současnému vývoji. ● Milan Weiner v Čs. rozhlasu vyzývá občany, aby v květnových volbách (později odložených) svobodně vybírali a volili své zástupce do státních orgánů, aby volby přestaly být lží vynucenou režimem, jak tomu bývalo v minulých letech.

10. 3. čs. tisk, rozhlas a televize věnují značnou pozornost vzpomínkám na Jana Masaryka, ministra zahraničních věcí, od jehož tragické smrti uplynulo 20 let. ● V časopisu Student vyzývá Ivan Sviták generálního prokurátora k novému přešetření nejasností kolem této smrti.

12. 3. publikuje Rudé právo vyjádření ministerstva vnitra ke strahovským událostem 31. 10. 1967. – List NDR Neues Deutschland píše o situaci v ČSSR a gen. J. Šejnu označuje jako špiona, kterého se snaží v zahraničí využít k nové orientaci čs. zahraniční politiky a ke sblížení s Německou spolkovou republikou.

13. 3. v Praze se koná shromáždění mládeže, na jejíž dotazy odpovídali mj. J. Smrkovský, J. Procházka, F. Vodsloň, Z. Hejzlar, P.Kohout, M. Majerová, R. Selucký a další. Ze shromáždění vysílal přímý přenos Čs. rozhlas. ● Radio Praha v anglickém pořadu vysílá komentář Luboše Dobrovského, podle něhož „sovětští občané nevědí nic o změnách probíhajících v naší zemi. Sovětský tisk o totiž nich mlčí...“

14. 3. předsednictvo ÚV KSČ přijalo opatření k urychlené rehabilitaci občanů, kteří byli nezákonně postiženi v minulých letech. Odpovědností za řízení úseku školství, vědy a kultury na ÚV KSČ pověřen Čestmír Císař. ● Náměstek ministra národní obrany gen. Vladimír Janko spáchal sebevraždu. ● Alexander Kliment v článku Aktivita nejmenovaných (3. číslo Literárních listů) vyzývá nestraníky („nepojmenované“, „bezpartijní“), aby se aktivně zapojili do národního a politického obrození a usilovali vyvářet vlastní politickou základnu opozičních sil. ● Moskevská Pravda přetiskuje některé články z Rudého práva, které jsou však věnovány jen práci nižších organizací KSČ. ● New York Times přinesl zprávu, že polské úřady vyhostily ze země zpravodaje čs. deníků Mladá Fronta a Práce. Reuter naopak sděluje, že čs. zpravodajové dobrovolně opustili Polsko, „protože nemohli získat dostatek oficiálních informací o demonstracích polských studentů a o jejich důsledcích“.

15. 3. v ústředním, krajském i okresním tisku jsou průběžně uveřejňovány informace o odvolávání funkcionářů, případně o jejich demisích. ● Redaktoři deníku Lidová demokracie vyhlásili své požadavky vůči Čs. straně lidové. ● Americký list Evening Star napsal, že gen. J. Šejna je pro USA nejcennějším uprchlíkem za posledních dvacet let. Ochotně poskytuje informace o Varšavské smlouvě, o důvěrných záležitostech KSČ.

16. 3. Ústřední pionýrská rada vyzvala činovníky Junáka ke spolupráci. Ti trvají na zřízení autonomní samostatné organizace.

16. – 17. 3. z jednání okresních konferencí KSČ, o nichž informují všechny sdělovací prostředky, vzešel požadavek demise A. Novotného, zdůrazňuje se nutnost federativního uspořádání ČSSR.

18. 3. pronesl předseda vlády Jozef Lenárt v Čs. televizi projev, v němž se vyslovil k polednovému vývoji v zemi. ● Předsednictvo ÚV Čs. svazu mládeže vydává prohlášení, že se hnutí mládeže dostalo do vážné krize, zdiskreditovaní funkcionáři by měli uvolnit místo pro činovníky s novými myšlenkami. ● Novinářům v NDR je vydán zákaz novinářům navštěvovat čs. velvyslanectví, Čs. dům kultury - a nadále není dovoleno zveřejňovat informace o Československu bez příslušných souhlasů. ● Skupině novinářů NDR, která byla odvolána z ČSSR, zabavily pohraniční orgány veškeré tiskoviny. ● Dva východoněmečtí žurnalisté byli zbaveni svých funkcí, protože chtěli během Lipského veletrhu uveřejnit články o čs. ekonomice.

19. 3. Generální prokuratura vypracovala stanovisko k rehabilitacím tzv. politických procesů z let 1949 – 1954. ● Komunisté redakce Rudého práva odmítli kritiku některých okresních konferencí KSČ. Vzali na vědomí rezignaci zástupců hlavního redaktora O. Švestky, kterému však vyslovili ještě důvěru. ● Šéfredaktor Jihočeské pravdy Josef Hadrávek rezignoval na funkci. ● Do nově zřízené funkce tiskového tajemníka ministerstva národní obrany byl jmenován pplk. František Kudrna, tiskovým tajemníkem Hlavní politické správy čs. armády pplk. Václav Hůrka.

19. – 20. 3. v Brně se konalo společné zasedání ústředních výborů českého a slovenského Svazu novinářů. Rozhodlo svolat mimořádný sjezd ČSN, tajným hlasováním bylo zvoleno 17členné předsednictvo včetně A. Hradeckého, který se však vzdal funkce ústředního tajemníka a vedoucího postavení v časopisu Reportér. Místo něho bude řídit časopis Stanislav Budín. Čtyři členové předsednictva odstoupili (Karel Douděra, Miroslav Jelínek, Jiří Kubka a Miloslav Sulek) a místo nich byli zvoleni noví členové, z nichž byl Bohumil Marčák z deníku Rovnost Brno pověřen řízením práce předsednictva, za tajemníky byli zvoleni Valentin Podpera, Ludovít Jacz a František Kaucký. V dopise zaslaném ze zasedání ÚV KSČ se požaduje revize stanoviska k Literárním novinám ze září 1967.

20. 3. komunisté – pracovníci Nejvyššího soudu v otevřeném dopisu ministru spravedlnosti Aloisi Neumanovi se distancují od těch soudců, kteří připustili při svém rozhodování vnější zásahy neslučitelné s principem soudcovské nezávislosti. ● Západočeští prokurátoři požadují ukončení anonymity a zveřejnění osob, které se podílely na nezákonných procesech v 50.letech. ● Pedagogický sbor Vysoké školy politické žádá rezignaci rektora Viléma Nového, abdikaci A. Novotného ze všech funkcí, a odchod šéfredaktora týdeníku Kulturní tvorba F. J. Kolára z redakce. ● V Parku kultury a oddechu Julia Fučíka v Praze je další shromáždění mládeže za účasti 20 000 lidí. Pořad vysílá Čs. rozhlas přímým přenosem a Čs. televize dlouho do noc vysílá obšírné zpravodajství o této mimořádné události. ● Časopis Student začal uveřejňovat seriál rozhovorů s vdovami po popravených v procesu s Rudolfem Slánským z roku 1952. První rozhovor poskytla Heda Kovályová – Margoliusová, vdova po Rudolfu Margoliovi (1913-52), náměstku ministra zahraničního obchodu, který byl přiřazen jako člen „protistranického spikleneckého centra“ v procesu s R. Slánským a po rozsudku trestu smrti popraven spolu s dalšími deseti ze čtrnácti tehdy obžalovaných.

21. 3. A. Novotný uděluje milost Janu Benešovi, odsouzenému v červenci 1967 na pět let „za podvratnou činnost a pokus o podvod“. ● Předsednictvo ÚV KSČ vyslovilo souhlas se žádostí A. Novotného o uvolnění z funkce prezidenta republiky. Jan Piller byl jmenován vedoucím komise pro rehabilitace. ● Předseda ÚV ČSM Miroslav Zavadil a jeho tajemníci rezignovali na své funkce. ● Vydavatelství a nakladatelství Mladá fronta, deník Mladá fronta a časopisy Mladý svět, Student, My 68 se veřejně distancovaly od dřívějšího prohlášení předsednictva ÚV ČSM. ● Byl ustaven Klub nezávislých novinářů při SČSN s programem hájit zájmy těch, kterým byla až dosud znemožňována nebo ztěžována publikační činnost. ● Šéfredaktor týdeníku Kulturní tvorba F. J. Kolár rezignoval na svou funkci, vedením redakce byl pověřen Jan Hajný. ● Pražský arcibiskup František Tomášek odevzdal A. Dubčekovi dokument, podepsaný více než 22 300 biskupů, kněží, řeholníků a řeholnic, kteří zaujímají stanovisko ke vztahům mezi státem a katolickou církví. ● Literární listy otiskují otevřený dopis 83 katolíků, kteří byli v 50. letech odsouzeni za svou náboženskou činnost. Dále otiskují článek Františka Tomáška Náboženství a socialismus, v němž je mj. požadavek návratu čs. kardinála Josefa Berana z exilu do funkce pražského arcibiskupa. Ten se druhý den vyslovuje, že se hodlá vrátit, bude-li dosavadní proces liberalizace pokračovat.

22. 3. rezignuje A. Novotný na úřad prezidenta republiky, tisk, rozhlas a televize informují o dalších rezignacích. ● Na doporučení A. Dubčeka dochází k prvním setkání šéfredaktorů ČTK, tisku, rozhlasu a televize s novým tajemníkem sekretariátu ÚV KSČ Čestmírem Císařem. Požádal je o zpřísnění profesionálnosti v novinářské práci, ale setkal se naopak s požadavky větší liberálnosti a kritikou dogmaticko – sektářských postojů, škodlivé sovětizace, odtajnění informací z dob starého systému s cenzurními praktikami atd. Jeho reakce nebyla adekvátní, takže časopis Reportér přinesl obálku ironizující fotomontáže s textem „Císař – ská vysoká škola ovládání uzdy...“ ● Šéfredaktor deníku Večerní Praha byl odvolán z funkce, vedením byl pověřen Jiří Křičenský. ● Svaz protifašistických bojovníků navrhuje jako kandidáta na funkci prezidenta gen. Ludvíka Svobodu. ● Na ministerstvu kultury a informací vyslovují nedůvěru ministru Karlu Hoffmannovi. ● Deník Práce přináší rozhovor s Gustávem Husákem pod názvem „Federace posílí republiku“. ● Odboráři protestují proti volbě Karla Poláčka předsedou Ústřední rady odborů (její plénum jednalo 21. – 23.3.). ● Objevují se první informace o obnovení činnosti sociálně demokratické strany. ● Bylo vyhlášeno ustavení Aeroklubu ČSSR jako vrcholného orgánu pro řízení leteckého sportu v republice. Nespokojenost s řízením v rámci Svazarmu vyslovili také čs. automobilisté a rozhodli vytvořit samostatný Autoklub ČSSR. ● Rádio Moskva vysílá celý text abdikačního dopisu A. Novotného, který poslal Národnímu shromáždění.

23. 3. v Drážďanech se koná schůzka vedoucích představitelů komunistických stran a vlád za přítomnosti většího počtu vysokých sovětských důstojníků. Rumunsko nebylo na schůzku pozváno. Byla posuzována politická situace v ČSSR a s ostrou kritikou vystoupili zejména W. Gomulka (Polsko) a W. Ulbricht (NDR). Tato schůzka se stala klíčovou v dalším vývoji situace nejen u nás, ale v celém tzv. „socialistickém táboře“ a komunistickém hnutí ve světě.

24. 3. britský list Sunday Express o drážďanské schůzce soudí, že nelze vyloučit nebezpečí sovětské vojenské intervence v Československu.

25. 3. schůze předsednictva ÚV KSČ projednala návrh zákona o rehabilitacích, zrušila usnesení o převodu Literárních novin do působnosti ministerstva kultury a informací, rozhodla o revokaci hodnocení IV. sjezdu čs. spisovatelů, anulovat vyloučení ze strany I. Klímy, A. J. Liehma a L. Vaculíka, zrušit důtku s výstrahou P. Kohoutovi a upustit od disciplinárního řízení s M. Kunderou. ● Vilém Nový rezignoval na funkci rektora Vysoké školy politické. ● Karel Hrůza byl na vlastní žádost odvolán z funkce ředitele sekretariátu pro věci církevní a místo něho byla pověřena Erika Kadlecová.

26. 3. poskytl ČTK rozhovor A. Dubček o výsledcích schůzky v Drážďanech a řekl pouze, že se projevily „určité starosti o vývoj u nás“ a že byly vysloveny obavy, aby „probíhající demokratizační proces nebyl zneužit antisocialistickými živly“. ● Kolegium ministerstva vnitra rozhodlo dosud jednotný Sbor národní bezpečnosti (SNB) rozdělit na dvě navzájem nezávislé složky: Veřejnou bezpečnost (VB) a Státní bezpečnosti (StB). ● Velký ohlas vzbudilo vystoupení stranického tajemníka NDR Kurta Hagera, který prohlásil, že západní Německo využívá situaci v ČSSR k oslabení socialistických zemí, k izolaci vůči sobě navzájem a vyslovil obavy, že ČSSR „bude vtaženo do víru evoluce podle představ Springerova tisku“.

25. – 27. 3. novým předsedou ÚV SČM byl zvolen Zbyněk Vokrouhlický. Kandidátem mládeže na úřad prezidenta republiky byl navržen Čestmír Císař.

27. 3. bylo tlumočeno velvyslanci NDR v ČSSR odmítavé čs. stanovisko k výrokům tajemníka ÚV SED (Socialistische Einheitspartei Deuschlands) Kurta Hagera, které pronesl na Filozofickém kongresu v Berlíně. ● Prezidium Čs. akademie věd uvolnilo Vladimíra Rumla z funkce ředitele Filozofického ústavu a prozatímním vedením pověřilo Radovana Richtu. ● Byl ustaven přípravný výbor K 231 jako prozatímní představitel čs. občanů postižených zneužitím právního řádu. ● Časopis Reportér uveřejnil rozhovor s Josefem Urválkem, hlavním prokurátorem v procesu s Rudolfem Slánským. ● Rudé právo otisklo článek Aloise Indry „Nutnost demokracie a iniciativy“. ● State Department USA hodnotí výsledek schůzky v Drážďanech jako potvrzení předpokladu, že prostor pro samostatnou zahraniční politiku ČSSR je omezen. USA uznávají zájmy SSSR ve východní Evropě.

28. 3. na první části zasedání ÚV KSČ byla přijata rezignace A. Novotného na funkci prezidenta republiky, Ludvík Svoboda zvolen kandidátem na tuto funkci. Členem předsednictva ÚV byl zvolen J. Smrkovský a členem sekretariátu Č. Císař. Miloš Jakeš byl zvolenou předsedou Ústřední a revizní komise. Rozhodnuto pokračovat v zasedání ve dnech 1. – 5. 4. ● Rudé právo otiskuje rozhovor Miloše Vacíka s Č. Císařem. ● V Brezové pod Bradlem se konala konference o vzniku Československa a úloze M. R. Štefanika. ● V Bulharsku zastavily ústřední orgány soukromé výjezdu občanů do ČSSR.

29. 3. v Kulturních novinách je rozhovor s O. Šikem „Jak zrálo střetnutí“ o vývoji situace v KSČ od XII.sjezdu do lednového zasedání ÚV KSČ. ● V NDR dochází k neoficiálnímu omezování cest občanů do ČSSR.

30. 3. Ludvík Svoboda byl zvolen Národním shromážděním prezidentem republiky. – Italský list L´Unitá přinesl rozhovor s A. Dubčekem. ● Novým rektorem Vysoké školy politické se stal Milan Hübl. – Aktiv asi 1000 činovníků organizace Junák rozhodl o dosavadním vedení v čele s Rudolfem Plajnerem.

31. 3. v Praze se konalo ustavující shromáždění celostátní nepolitické organizace K 231, sdružující občany odsouzené po únoru 1948 podle zákona č. 231/1948 Sb. Předsedou ústředí se stal Karel Nygrin, ústředním tajemníkem Josef Brodský.

zpět na začátek předchozí měsíc následující měsíc

 

© 2008 Syndikát novinářů České republiky | Běží na: redakcnisystemy.cz