Syndikát novinářů České republiky

Leden 1968

Novinářský časopis Reportér se stal týdeníkem, redakci postupně rozšířili Jiří Hanák, Stanislav Haštaba (grafik), Jiří Hochman, Jiří Lederer, Vladimír Nepraš, Irena Petřinová, Jiří Seydler a Anna Tučková. Koncem března byl zvolen šéfredaktorem Stanislav Budín. Popularita rychle stoupala až k počtu 100 000 exemplářů, přičemž nedostatek papíru a omezené možnosti tiskárny znemožňovaly jeho další růst.

3. – 5. 1. pokračovalo se v jednání ÚV KSČ, které téměř jednomyslně rozhodlo o rozdělení funkcí: prezidentem zůstal Antonín Novotný a prvním tajemníkem ÚV byl zvolen Alexander Dubček. Předsednictvo bylo doplněno o Jana Pillera, Josefa Špačka, Emila Rigo a Josefa Borůvku.

6. 1. moskevská Pravda a další světový tisk přinášejí zprávu o odstoupení A. Novotného a blahopřejí A. Dubčekovi. 10. 1. Jan Fojtík v Rudém právu píše o závěrech lednového pléna ÚV KSČ. Švýcarský list Neue Zürcher Zeitung píše o důsledcích současného vývoje v ČSSR na celý aparát Státní bezpečnosti v zemi. A. Dubček by měl ve vlastním zájmu rychle přebudovat její aparát. ● Svaz čs. spisovatelů se písemně obrací na ÚV KSČ s požadavkem navrácení Literárních novin a jejich redakčních místností. Žádá o souhlas navrhnout do funkce předsedy SČSS Jana Procházku.

14. 1. v pařížském Le Monde jsou popsány „okolnosti kolem pádu Antonína Novotného“ a jeho pokusy použít čs. armádu, policie a Lidové milice pro řešení vnitropolitické krize.

16. 1. v zámku na Roztěži zasedalo plénum ÚV SČSN, které usneslo vypracovat dlouhodobý akční plán, schválilo postup v záležitosti protestu spisovatelů proti komentáři Františka J. Kolára v Kulturní tvorbě (týkal se jeho výpadů proti studentům v souvislosti se strahovskou demonstrací v říjnu 1967 a proti sjezdu spisovatelů), usneslo uveřejnit společně s dopisem spisovatelů též vyjádření F. J. Kolára a stanovisko ústředního výboru SČSN. ● Náčelník Hlavní politické správy MNO generál Václav Prchlík napsal pro Rudé právo článek k výsledkům lednového pléna ÚV KSČ.

18. 1. na konzultativní schůzce představitelů KSČ a Svazu čs. spisovatelů odmítá Jiří Hendrych vrátit Literární noviny a navrhuje vydávat týdeník pod jiným názvem (vydavatelem Čs. ústředí knižní kultury). Odmítnuta též kandidatura Jana Procházky na předsedu SČSS.

21. 1. Josef Smrkovský otiskuje v deníku Práce článek „Oč dnes jde“, jehož myšlenky se rychle šíří po celé zemi.

24. 1. na zasedání ÚV SČSS byl zvolen novým předsedou Eduard Goldstücker a rozhodnuto vydávat týdeník Literární listy s jejich šéfredaktorem Dušanem Hamšíkem. Hned druhý den E. Goldstücker poskytuje rozhovor Čs. rozhlasu, žádá přehodnotit vyloučení tří spisovatelů z KSČ (po sjezdu spisovatelů v červnu 1967 – P. Kohout, A. J. Liehm a I. Klíma) ) a mj. říká, že „poprvé v této zemi a snad i v mezinárodním měřítku se otvírá cesta k vybudování socialismu vpravdě osvíceného...“ ● Podobný rozhovor má 4. 2. v Čs. televizi, kde navíc žádá o uvolnění návratu Ladislava Mňačka z exilu a kritizuje vedení KSČ za jeho postoje ke spisovatelům a k inteligenci vůbec.

26. 1. byl zatčen pro podezření s machinacemi jetelotravními semeny pplk. J. Moravec, pracovník stranického aparátu na MNO, přítel gen. Jana Šejny.

27. 1. vyšlo poslední číslo ministerských Literárních novin, časopis bude nadále vycházet pod názvem Kulturní noviny.

29. 1. deník Práce má článek Milana Hübla, který píše o společenství Čechů a Slováků a vyzývá k oživení „Ducha Košického vládního programu“ z května 1945.

30. 1. Václav Slavík píše v Rudém právu o závěrech lednového pléna ÚV KSČ.

31. 1. číslo 5 časopisu Student uveřejňuje stanovisko k aktuálním problémům mezi pražskými vysokoškoláky. ● Švýcarská Gazette de Lausanne přináší rozhovor s A. J. Liehmem, který označil leden 1968 za nejvýznamnější datum v dějinách země od února 1948. Je nutné se pokusit o důkaz, že existuje jiná cesta než stalinská, cesta demokratického socialismu.

zpět na začátek následující měsíc

 

© 2008 Syndikát novinářů České republiky | Běží na: redakcnisystemy.cz