Říjen 1967
2. 10. Hlavní politická správa čs. armády dostává z 8. oddělení ÚV KSČ příkaz uvolnit několik redaktorů a posílit jimi redakci Literárních novin, kam nejprve nastoupil jako zástupce šéfredaktora Vladimír Diviš , dosavadní šéfredaktor armádního časopisu A-revue.
6. 10. vychází první číslo „ministerských“, Literárních novin, jejichž šéfredaktorem je Jan Zelenka. Začalo se jim říkat „erární noviny“a zájem veřejnosti o ně rychle klesal.
16. 10. v 10. čísle Novináře je zpráva o tom, že prezident republiky Antonín Novotný vyznamenal čs. novinářskou cenou Miroslava Jelínka, šéfredaktora Mladé fronty a Miloše Marko, ředitele Čs. rozhlasu. V tomtéž čísle jsou jména novinářů, oceněných „Zlatým perem“ namísto původního „Odznaku za zásluhy o tisk“ a také výsledky XIV. ročníku novinářské soutěže Julia Fučíka a Ceně Karla Poláčka, kterou získal Jan Skácel, šéfredaktor brněnského Hosta do domu.
19. – 20. 10. konal se v Praze V. sjezd Svazu čs. novinářů. V referátech byly kritizovány zejména týdeníky Literární noviny a slovenský Kultúrny život. Sjezd mj. schválil rezoluce o dalším rozvoji ideové činnosti SČSN, o společenském poslání kritiky a kritické publicistiky, o materiálních a sociálních podmínkách novinářské práce a o mezinárodně politických otázkách. ● Své zprávy předložily: přijímací komise, školská a studijní komise, komise pro styk se zahraničím, hospodářská komise, koordinační a platová komise, komise pro věci tisku a novinářů, rekreační komise, komise pro místní tisk, komise pro ekonomiku a systém tisku jakož i klubová komise. Dále své zprávy předložily Klub ekonomických redaktorů (180 členů), klub redaktorů vědy a techniky (210 členů), klub zahraničně politických redaktorů, Klub FIJET (40 členů – novinářů píšících o cestovním ruchu ), klub zemědělských redaktorů (81 členů), Klub parlamentní novinářů (74 členů), klub pražských zpravodajů (34 členů), klub výtvarných redaktorů (81 členů), klub fotoreportérů (95 členů), klub filmových novinářů (109 členů), klub novinářů – důchodců (114 členů). Kromě toho působily ještě sekce: kulturní (150 novinářů),vnitropolitická (200 členů), vojenských redaktorů (74 členů), školství a výchovu mládeže (74 členů), sekce pro masově politickou práci (55 členů), motoristická sekce (86 členů), sekce redaktorů závodních novin (57 členů), filatelistických novinářů (19 členů), sekce zahraniční propagandy (bez uvedení počtu členů) a sekce sporotvních a tělovýchovných novinářů (134 členů). ● Nově zvolený ústřední výbor zvolil předsednictvo – ústředním tajemníkem byl znovu potvrzen Adolf Hradecký.
30. – 31. 10. na zasedání ÚV KSČ se jednalo o „postavení a úloze strany v současné etapě vývoje naší socialistické společnosti“. Úvodní projev měl. Hendrych. Zasedání se stalo dějištěm polemiky mezi A. Dubčekem a A. Novotným, který obvinil Dubčeka z nacionalismu a úchylkářství. Ten se ve svém vystoupení opíral o výsledky ankety, které dokládaly rostoucí nedůvěru občanů v KSČ, zklamaných politikou uhýbání před problémy. Slovenska část členů ÚV KSČ se semkla kolem A. Dubčeka; Novotný byl známý svým antislovakismem, projeveným při jeho návštěvě Slovenska ve dnech 25. - 27. srpna u příležitosti výročí Slovenského národního povstání. Zde odmítl přijmout delegaci Matice slovenské, vrátil její dar, jímž byly reprezentační dokumenty slovenské národní kultury, vynechal kladení věnců na hřbitově slovenských buditelů, nezastavil se v rodišti Jána Kollára, kde ho čekaly davy lidí, uvěřil fámě o atentátu, takže nocoval na jiném místě, než které mu připravili slovenští hostitelé. ● Napjatou atmosféru v plénu ovlivnily také demonstrace vysokoškolských studentů v Praze na Strahově, k nimž došlo 31. 10., ale kriticky byli naladěni již od roku 1966, kdy uspořádali tradiční oslavy Majáles, které jim nebyly na jaře 1967 povoleny. Pro další stupňující se napětí mělo toto zasedání ÚV KSČ svůj velký význam.