V ediční řadě Sešity novináře, které vydával postupně Čs. svaz novinářů, začaly vycházet příručky s jednotným názvem Žurnalistika, doporučované zejména pro studenty žurnalistiky. Celkem vyšly tyto svazky (některé až v roce 1967): 1. Jan Vencovský - Úvod do obecné teorie žurnalistiky, 2. Vladislav Jisl – Novinové druhy a žánry, 3. Jaroslav Kopřiva - Grafická úprava novin a časopisů, 4. František Váhala – Jazyk a styl, 5. Miroslav Sígl – Organizace a metody redakční práce, 6. Rostislav Běhal – Základy rozhlasové žurnalistiky, 7. Miroslav Hladký – Žurnalistika televizní a filmová.
V Čs. televizi byla vytvořena nová struktura jejího vedení. Ústřední ředitel Jiří Pelikán měl prvního náměstka Zdeňka Noháče (vedl program, televizní filmovou tvorbu a Telexport), dále náměstka Jaroslava Hondlíka pro programovou tvorbu ve zpravodajství a publicistice, přičemž Hlavní redakci Televizních novin řídil Bedřich Rohan, Hlavní redakci publicistiky a dokumentaristiky Viktor Růžička, který vystřídal v této funkci Jana Neulse a Hlavní redakci tělovýchovy a brannosti (vedoucí Karel Mikyska). Náměstkem pro umělecký program, literárně dramatické vysílání, zábavné filmové a hudební pořady a Hlavní redakci vysílání pro děti a mládež (vedoucí Miloš Volf) byl Jiří Plachý. Vzniklo také reklamní oddělení jako součást Hlavní redakce publicistiky a dokumentaristiky. Šlo o první rok, kdy se začalo užívat zařízení firmy Ampex pro televizní magnetický záznam, což vedlo k tomu, že počet vysílaných pořadů ze záznamu převážil nad počtem pořadů vysílaných přímým přenosem.