Intelektuálové
Syndikát novinářů nestojí za nic, nejsou v něm žádní novináři...
Autoři podobných výroků tím většinou myslí, že syndikát nestojí za nic, protože v něm nejsou oni sami. Problém je ale přeci jen složitější. V českém prostředí působí dvě velké skupiny novinářů: první jsou zaměstnaní v médiích, druzí jsou tzv. na volné noze. Mezi zaměstnanci je propastný rozdíl mezi těmi, kteří pracují v celostátních mainstreamových médiích, a mezi těmi, kteří pracují zejména v médiích regionálních. Volní novináři se pak s trochou nadsázky dělí na novinářské celebrity s poměrně exkluzivním postavením a na řadu novinářů-dělníků. Je poměrně logické, že je naše sdružení přitažlivější pro ty, kteří jsou na trhu práce v méně výhodném postavení.
Současně je velmi těžké odpovědět na otázku, kdo je a kdo není novinář. Autoři sociologického výzkumu Český novinář si jej vymezili jako člověka, který vytváří zpravodajské a publicistické obsahy v elektronických médiích nebo v takových tištěných médiích, která vycházejí alespoň jednou za dva týdny. Pravdou ovšem je, že na našem mediálním trhu působí stovky titulů s delší periodicitou – a že by do nich nepsali novináři? A co teprve široké pole on-line žurnalistiky! Možná vymezení novináře se tak pohybují od těch, kteří mají tuto profesi v pracovní smlouvě, až po ty, kteří se novináři prostě cítí. Je na každém, aby si stanovil subjektivní hranici. Syndikát novinářů ji má stanovenu tak, že jeho aktivní člen buď musí mít z novinařiny většinu příjmů, nebo jí musí věnovat většinu svého pracovního času. To vyplývá z členství syndikátu v Evropské a Světové federaci novinářů. Obě federace sdružují zásadně jen profesionální novináře a při vstupu do nich musel syndikát deklarovat přijetí této podmínky. Z toho vyplývá rovněž právo řádných členů na mezinárodní novinářský průkaz, který je syndikát oprávněn v zastoupení těchto federací vydávat. Při vstupu vyjednal syndikát výjimky a to ve formě přidruženého nebo mimořádného členství. Tito členové nemusí splňovat podmínku příjmu nebo pracovního času, ale nemají právo na mezinárodní průkaz a nemohou hlasovat na valných hromadách.
V Syndikátu novinářů jsou jen samí důchodci...
Tento názor se opakuje tak často, až mu uvěřili i někteří členové syndikátu. Ze členské evidence ale jednoznačně vyplývá, že měl Syndikát novinářů v roce 2007 téměř 3000 členů, a z toho ani ne 800 tvoří senioři (studentů je mimochodem něco málo přes 200). Poměr seniorů k aktivním novinářům je tedy menší než v české populaci (v syndikátu připadá na jednoho seniora 3,8 aktivního člena, ve společnosti jsou na jednoho seniora 2,4 aktivní pracující).